Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Bezpečné místo k nadechnutí (2.) - NEVĚŘÍM SVÝM OČÍM

Tentokrát měla na sobě modrou džínovou sukni nad kolena a modré sako. Oči ještě prosebnější. Ruce neklidné a studené jako led. Přesto mi stiskla dlaň pevně a rozhodně.  

„Co je nového, Gabrielo?“

„Potřebuju zmizet, pane doktore.“

„Vzpomínám si. Vysvětlíte mi konečně důvody?“

„Dřív se ženské na tohle neptali. Otevřeli dveře klášterní cely a nechali ji tam, jak dlouho chtěla. Nechci se přizpůsobovat. Nechci se léčit, abych lépe zapadla do skládačky. Chci zmizet.“

„Co vaše práce?“

„Přijdu o ni. Bude to taková ztráta?“

„Proč chcete zmizet, Gabrielo? Čeho se bojíte?“

„Bojím se, že přijdu o zdravý rozum.“

„Zajímavá obava. U psychiatra.“

Netrpělivě poposedla a zhluboka se nadechla. Nesouhlasně.

„Učím rodný jazyk, pane doktore. Učím studenty psát, mluvit a myslet. Dělám to, neříkám, že vždycky ráda, ale jsou chvíle, kdy je mi i dobře. Ale teď…“

Vytáhla z kabely nějaké desky a plácla je na stůl přede mě.

„Tohle si přečtěte. Testy NASRTu. Národní srovnávací testy. Na jaře proběhlo první kolo, příští rok nás čeká další. Nevím si s těmi otázkami rady.“

Přede mnou leželo několik listů papíru s úkoly. Text, otázka, odpovědi A,B,C,D. Otevřel jsem namátkou složku a můj zrak utkvěl na verších, které jsem od mládí miloval:

 

Text k otázce 26:

„Za vraty našich řek

zní tvrdá kopyta,

za vraty našich řek

kopyty rozryta je zem

a strašní jezdci Zjevení

mávají praporem.“

F. Halas: Torzo naděje

 

Otázka 26

Básník v roce 1938 v těchto verších vyjádřil svou obavu:

A. Z bájných biblických postav

B. Z představ, které sužovaly jeho nitro

C. Ze vzmáhajícího se nacismu v Německu

D. Z projevů nesvobody a totality, které se ve společnosti objevovaly

 

Zíral jsem na text a nevěděl, co odpovědět. Gabriela se unaveně usmívala.

„Takhle se přece nemůžou ptát!“

„Jistě, pane doktore. Proto to také ukazuju psychiatrovi.“

„Je tam podobných otázek víc?“

„Ano.“

„Jak poznáte tu správnou?“

„Těžko. Správně je C. Podle NASRTu. Učím teď studenty myslet jednoduše a prvoplánově.  V otázce je zmíněn rok 1938. Moc o tom nepřemýšlejte, říkám jim. Co zaškrtne většina? Nacisty. Bude to nejspíš správná odpověď. Tedy nejsprávnější. To je jejich termín. Jen jedna odpověď je nejsprávnější.“

Stále jsem udiveně hleděl na podivné otázky.

„Klidně bych zaškrtl B. Nebo D. Byla by to chyba?“

„Ano, pane doktore.“

„Ale takhle vnucovat interpretace, to se přece nesmí! Proč se nebráníte?“

„Bráníme. Je nás asi pět. Bombardovali jsme noviny, psali dopisy, petice. Zpochybnili několik otázek. Já jsem nakonec podala na NASRT žalobu. Proto taky potřebuju zmizet.“

Náhle se mi v hlavě spojily informace, kterým jsem dříve nevěnoval dost pozornosti. Články proti Národním srovnávacím testům. Jména, která se v těchto článcích pravidelně objevovala. Gabriela G…

„Bojím se. Je v tom hrozně moc peněz a já jsem jen obyčejná učitelka…“

CRRR! Zvonek zadrnčel téměř strašidelně.

Bydlím ve svém domě sám. Už léta. Kromě pacientů, kteří jsou předem ohlášeni, málokdy někdo zazvoní. Zvedl jsem se s omluvou, Gabriela se choulila do křesla.

Venku stáli dva. Neurčitého věku. S průkazkami v rukou.

„Policie. Je u vás slečna Goldová?“

Dlouhán albínského vzhledu měl pisklavý, nepříjemný hlas. Druhý, tmavovlasý ramenatý muž v černém, komunikoval pouze očima. Na krku měl mateřské znaménko ve tvaru fazole. Ukázali mi Gabrielinu fotografii.

„Potřebujete s ní mluvit?“

„Rádi bychom.“

Gabriela stála uprostřed pracovny s kabelou v ruce. Samozřejmě nás slyšela.

„Co jsem provedla?“

„Půjdete s námi. Jste obviněná z vraždy kolegyně a šéfové, Evy Koutové, slečno Goldová. Máte právo nevypovídat. Máte právo zavolat svému obhájci.

Gabriela vypadala vyděšeně. A překvapeně.

„Eva je mrtvá?“

„Našli ji ve vašem společném kabintetu. Otrávenou. Na šálku s kávou jsou vaše otisky. Kromě otisků slečny Koutové. Kolegyně nám prozradily, že byly dopoledne svědky nepříjemného konfliktu.“

„Pohádaly jsme se.“

„Kvůli čemu?“

„Máme dlouhodobě odlišné názory. Ale kvůli jedné hádce ze mě nemůžete udělat vraha!“

„Ale můžeme vás požádat, abyste nám ukázala svou kabelku.“

Gabriela nejistě podala Albínovi černou koženou brašnu. Ten ji předal Fazolkovi, který hlučně vysypal její vydatný obsah na stůl. Chvíli se přehraboval ve změti papírků, tužek, rtěnek, zrcátek a kartáčů na vlasy, pak vytáhl jakousi účtenku.

„Kupovala jste tento týden v drogérii louh?“ zeptal se opět Albín.

„Prosím?“

„Našli jsme u vás účet. V kávě Evy Koutové byly nalezeny zbytky louhu.“

„Ale já jsem…nekupovala žádný louh.“

Fazolka vítězoslavně nahrnul Gabrieliny drobnosti zpět do kabely. Albín se tvářil nekompromisně.

„Slečno Goldová, vezměte si své věci a půjdete s námi. Neprodleně. Pan doktor vás jistě omluví.“

Podívala se na mě prosebně. Hledala záchranu.

Ale já jsem jí pomoci nedokázal.

Autor: Veronika Valíková Šubová | sobota 29.10.2011 23:17 | karma článku: 14,42 | přečteno: 1079x
  • Další články autora

Veronika Valíková Šubová

Jak se papež stal z církevního reformátora „chcimírem“

Kde jsou ty časy, kdy papež František rozděloval katolíky svým liberalismem a vstřícností k migrantům. To byl ještě odvážný chlapík vyznávající správné evropské hodnoty a jeho slovy se zaštiťovali všichni církevní reformátoři.

6.4.2024 v 20:11 | Karma: 33,00 | Přečteno: 867x | Společnost

Veronika Valíková Šubová

Markétčin sen

Druhý díl Markétčina letu. Pro neznalé připomínám kapitolu Letím z Bulgakovova Mistra a Markétky, která se mojí hrdince stala inspirací. Markétka se potře Azazelovým krémem a sedá na koště...

5.4.2024 v 13:10 | Karma: 17,87 | Přečteno: 470x | Poezie a próza

Veronika Valíková Šubová

Markéta děkuje za péči, ale je abstinentka

Pro pana Chechtu, který mi věnoval už čtvrtý blog v řadě (zřejmě posedlost nebo tajná vášeň, třeba se s Chrčálkem poperou): Od křtu své knihy 23. 1. 2024 nepiju alkohol a mám na to svědky. Markétka je na tom stejně.

4.4.2024 v 11:37 | Karma: 18,41 | Přečteno: 548x

Veronika Valíková Šubová

Markétka letí

Markétka otevřela mobil a pročítala jména, která se rojila pod Krčílkovými pamflety. Opakovala se s železnou pravidelností. Ti lidé přicházeli, aby si kopli do jejího Mistra. Měli z toho zvláštní, zvrácené potěšení.

2.4.2024 v 13:17 | Karma: 29,76 | Přečteno: 1105x | Poezie a próza

Veronika Valíková Šubová

Blogu by slušela nová forma i transparentnější pravidla

Blog čeká inovace. Nic proti, změna je život. Ale pod informačním blogem adminů se objevila mohutná diskuse, kterou jsem, přiznávám, zčásti iniciovala já. Domnívám se, že "inovace" by se měla dotknout i celkového fungování blogu.

27.3.2024 v 12:19 | Karma: 25,46 | Přečteno: 942x | Diskuse| Hyde park

Veronika Valíková Šubová

Maminka, rozhodčí a naše vláda mají vždycky pravdu!

Při sledování poslední mimořádné schůze Sněmovny mi došlo, proč je ve vládě tolik učitelů. Ministrů je totiž na vládnutí škoda! Proč řešit inflaci, rozzlobené zemědělce, peníze do školství či distribuci léků, ...

26.3.2024 v 17:21 | Karma: 35,06 | Přečteno: 966x | Společnost

Veronika Valíková Šubová

Naše stařečky dnes okradl zloděj vydávající se za pracovníka charity

Našim stařečkům je přes osmdesát let. Muž s přízvukem, kolem šedesáti let, mluvící slušnou češtinou, vydávající se za pracovníka charity, přijel v červeném hyundai pro knihy a ukradl Kapitánovým rodičům snubní prstýnky a šperky.

21.3.2024 v 18:43 | Karma: 28,41 | Přečteno: 975x | Občanské aktivity

Veronika Valíková Šubová

Proč všichni mluví o válce... (plzeňský koncert Jarka Nohavici)

V pondělí 18. 3. jsme vyrazili na koncert Jarka Nohavici do Plzně, což jistě nikoho nepřekvapí. Možná jsem tak podvědomě chtěla zamáznout dávný smutek z Porty v roce 1985, na které Nohavica hrát nesměl.

20.3.2024 v 12:29 | Karma: 42,12 | Přečteno: 2219x | Společnost

Veronika Valíková Šubová

O neobyčejné češtinářce a sbormistryni - Lenka Dohnalová (Mlynářová) z Olomouce

Loni jsem chtěla popřát Lence ke kulatinám, ale okolnosti mi to nedopřály. Proto letos stojím v koutě s gratulací. Lenka je češtinářka i hudebnice - a obojí dělá s láskou. Snad proto spolu můžeme mluvit o mnohém bez obav.

19.3.2024 v 14:54 | Karma: 17,18 | Přečteno: 344x | Společnost

Veronika Valíková Šubová

Manželství s Turkem

"Víš, že si bereš Turka?" zeptal se mě před osmi lety, v předvečer naší svatby, nejlepší kamarád mého muže. Vytřeštila jsem na něj oči a přemýšlela, zda se Kapitán tajně nemodlí k Alláhovi, když se bereme v katolickém kostele.

18.3.2024 v 1:41 | Karma: 21,97 | Přečteno: 1096x | Poezie a próza

Veronika Valíková Šubová

Divoká noc

Moje dobrá přítelkyně na blogu sdílela nezapomenutelný zážitek – noc se mnou ve své posteli. Musím reagovat a upravit jistá tvrzení, která se mě malinko dotkla. Na čtenáři pak je, aby si vybral tu pro něj přijatelnější verzi.

16.3.2024 v 12:38 | Karma: 0 | Přečteno: 718x | Poezie a próza

Veronika Valíková Šubová

Ty-já-tr, Chlapec v pruhovaném pyžamu a 15. březen

Radku Tesárkovou znám čtyřicet let, zakládaly jsme spolu dva divadelní soubory. 14. 3., v předvečer 85. výročí vpádu nacistů do naší země, jsem konečně dorazila na oceňované představení, které vzniklo na motivy románu J. Boyna.

15.3.2024 v 15:34 | Karma: 19,87 | Přečteno: 601x | Diskuse| Společnost

Veronika Valíková Šubová

Třicet let let od smrti Karla Kryla

Včera mi vyšel delší článek o Karlu Krylovi v MF Dnes, visí na idnes Premium. Ale hodně se toho do něj nevešlo, proto přidávám pár střípků do mozaiky. KK byl určitě písničkář a básník, který nejvíc ovlivnil moje dospívání.

3.3.2024 v 20:41 | Karma: 32,66 | Přečteno: 1080x | Diskuse| Společnost

Veronika Valíková Šubová

Vyprávěnky Mirky Pantlíkové

Už loni mi přišla poštou útlá knížka vzpomínek a krátkých příběhů především ze Slovácka. Teď jsem konečně měla čas sednout k Vyprávěnkám z kraje, který dobře znám i díky svému Čaroději. A pozvu vás na krátkou procházku.

28.2.2024 v 12:33 | Karma: 21,50 | Přečteno: 605x | Diskuse| Poezie a próza

Veronika Valíková Šubová

Čas návratů

V sobotu proběhl koncert, který se odkazoval ke Koncertu pro všechny slušný lidi z 3. 12. 1989. A mně došlo, čím se naše generace lišila od té dnešní. Naši hrdinové byli básníci a spisovatelé, nikoli politici a generálové.

26.2.2024 v 17:41 | Karma: 27,69 | Přečteno: 780x | Diskuse| Společnost

Veronika Valíková Šubová

Genderová identita a nová traumata

O ideologiích genderu a četnosti pohlaví přemýšlím dlouho, však už mě několik lidí označilo za chlapa, což kdysi rozesmálo mého lékaře, hýčkaného gynekologa. Ale s operativními změnami pohlaví u náctiletých se nesmířím nikdy.

14.2.2024 v 15:37 | Karma: 31,47 | Přečteno: 984x | Společnost

Veronika Valíková Šubová

O písničkářích a básnících

Je písničkář také básník? Oba píšou verše. Ty básníkovy čteme v knihách, recitujeme, různí šílenci chtějí, abychom je rozebírali, a hudebníci je zpívají. Písničkář si své verše zpívá sám, někdy zpívá i verše jiných básníků.

27.1.2024 v 11:50 | Karma: 27,51 | Přečteno: 702x | Diskuse| Poezie a próza

Veronika Valíková Šubová

Jak mi pan Básník (Jaromír Nohavica) pokřtil v Obecním domě rok a půl staré batole

Odkládali jsme ten křest kvůli různým okolnostem. Ale 23. 1. 2024 mi můj pan Básník v Obecním domě konečně pokřtil poslední výtvor. Lepší pozdě než nikdy. Pořád jsem měla pocit, že něco není dokončené.

25.1.2024 v 14:31 | Karma: 34,21 | Přečteno: 2994x | Společnost

Veronika Valíková Šubová

Ruskou hlásnou troubou můžeš být už zítra třeba i ty

Ve vyhrocené diskusi o válce a míru přirovnala Alena Schillerová Markétu Pekarovou Adamovou k Marje Zacharovové, mluvčí ruského ministra zahraničí. A premiér Fiala žádá omluvu.

20.1.2024 v 18:37 | Karma: 41,18 | Přečteno: 1679x | Diskuse| Společnost

Veronika Valíková Šubová

Veřejnost má právo znát fakta o zásahu na FF UK i motivech pachatele

Hlavně si od nikoho nenechte namluvit, že nám ohled na oběti střelce z Palachova náměstí brání zjišťovat si informace a chtít po policii i politicích, aby byl případ co nejdříve objasněn a veřejnost dostatečně informována.

13.1.2024 v 12:17 | Karma: 33,69 | Přečteno: 1332x | Diskuse| Společnost
  • Počet článků 459
  • Celková karma 27,05
  • Průměrná čtenost 1715x
Češtinářka a spisovatelka, tisková mluvčí Společnosti učitelů ČJL

Knihy:

Soukromý nebe (2004)  - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.

Češtinářky 1. 9. 2022

Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.

Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. 

Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...

Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/

mail: ver.valikova@seznam.cz