Bezpečné místo k nadechnutí (6.) - DVA GURUOVÉ
Mrožek byl od spuštění testů ostře kritizován skupinou nespokojených učitelů rodného jazyka. Ti pořádali podpisové akce, psali rozzlobené články do novin, které je otiskovaly čím dál méně, na blogy i na nejrůznější webové stránky, dokonce NASRT zažalovali. Nelíbil se jim obsah testů ani jejich jazyk. Vznikl nový pojem, nasrtovský newspeek, zkráceně nasrtspeek. Havní projektant ČJL nakonec neunesl tíhu kritiky a spolykal prášky na spaní. NASRT přišel o nenahraditelného pracovníka. Nekrology, kondolence. Veřejné truchlení
Kromě fotografií mrtvého Mrožka na mě z novinových stránek hleděly ještě dvě tváře. Hlavní projektant NST a šéf NASRTu, inženýr Zdeněk Kopřiva, a ministr škol a národní výchovy, Mojmír Čech.
Oba muži byli úzce spjati s projektem NST. Kopřiva od samého začátku, Čech od startu své politické kariéry, kterou Národní srovnávací testy podepřely, možná zachránily. Oba pronesli srdceryvné projevy. Oba dali najevo velké pohnutí.
Zdeněk Kopřiva, silný tmavovlasý muž s červeným nosem, svědčícím o mírné nestřídmosti, a nepřehlédnutelným charismatem, uměl mluvit s novináři i politiky. Zvládal především starší dámy a lidi trpící vnitřní nejistotou. Dovedl přesvědčovat a uhrabávat cestičky. A především věděl, jak se vydělávají peníze.
Mojmír Čech působil na první pohled jako vstřícný a hodný strýček, kterému rádi svěříte své nedospělé děti na výlet. Malý, kulatý, tvář měsíčního úplňku se na vás culila z novin velmi dobrácky. Při bližším ohledání jste narazili na tvrdé a nekompromisní atomové jádro.
Tenhle sociolog, který nějakou dobu působil ve státních službách, se stal v devadesátých letech manažerem soukromé personální agentury. Klienti této agentury pracovali převážně v bezpečnostních službách a dopravě. Silní, ostřílení hoši, malá, vysoce funkční armáda. Když se Čechova firma stala významnou a neoddělitelnou složkou vládní strany, vyšvihl se nevýznamný sociolog do ministerského křesla. A stal se z něho rázem významný a nepřehlédnutelný ministr.
Na vše měl jasný a nevyvratitelný názor. Stále bombardoval novináře novými nápady a informacemi. Měl též nepřeberné množství přátel a mladých přítelkyň, kterým radostně svěřoval důležité úřednické posty. A které velkoryse odměňoval. S jeho úřadem bylo spojeno mnoho skandálů, všechny přežil. Jeho politický žaludek strávil každé tuhé sousto. Jiní by zvraceli, on kvetl a nenápadně rozšiřoval pole politické působnosti.
Uměl klamat tělem. Měl za sebou slušný psychologický a mediální výcvik, díky němuž se naučil neříkat vlastní názory. Stačilo omílat dokola stále stejné fráze, které si předtím pečlivě připravil. Musíme testovat vzdělávání v uzlových bodech a vytvořit pro školy zpětnou vazbu, opakoval stále znovu na obhajobu NST. A národ přikyvoval. Učitelé nevědí, co mají učit, my jim to řekneme a děti budou chytřejší, vysvětloval ve všech médiích. A národ souhlasil. Proč by měly školy platit soukromým firmám za testy k přijímacímu řízení, když může veškeré testování řídit stát? Respektive NASRT, který platíme všichni ze svých daní?
A národ neprotestoval.
Protestovali jen rozzuření češtináři, kterým testy NASRTu připadaly obludné. Nikoho jiného nezajímaly. I novináři pomalu otupěli a přenechali iniciativu ulici. A ta podpořila svého ministra.
Učitelé mají učit, ne psát petice a blogy, četl jsem v denících podrážděné hlasy spoluobčanů. A pokud požadovanou laťku nezvládnou, měli by přepustit své místo schopnějším. Oni tu nejsou od toho, aby rozhodovali. Učitelé mají poslouchat. Své nadřízené. Své úředníky. Svého ministra. Svoje NST.
NST jsou přece naše budoucnost. Záštita před totálním rozkladem vzdělání a vzdělanosti. NST naučí naše děti konkurenceschopnosti a národnímu uvědomění.
NST si rozvracet nedáme!
Ulici náhle zaplavila mlha hustá jako mléko. Moje rodné město se do ní celé skrylo, nepoznával jsem známé vchody a nároží. I hluk tramvají a aut na chvíli utichl a přehlušil ho podivný zvuk, který vzdáleně připomínal vytí obrovské psa.
Tak nějak se asi cítil před čtyřiadvaceti lety můj syn, když stál 17. listopadu 1989 v tlačenici na Národní, nic neviděl, jen zřetelně slyšel ostrý, zuřivý štěkot. Také se bál budoucnosti. Také nevěděl, odkud přijde první rána. Přišla od vysokého muže v zelené uniformě a mířila na ledvinu. Ta další pak na hlavu. Naštěstí to tenkrát byly poslední rány té mocné a zrůdné obludy zvané totalita...
Dva guruové na mě z novinových stránek hleděli stále stejně sebejistě. Oni vědí o všechno. Oni tahají za nitky a znají veškerá tajemství NASRTu. Možná bych se jich měl na něco zeptat.
Z mlhy přede mnou se náhle vyloupla vysoká, temná silueta a povědomý hlas vesele zahlaholil:
„Zdravíčko, pane doktore, přemýšlíte, jak se těm hochům dostat na kobylku? Rád vám pomůžu. Gabriela je možná trochu cvok, ale docela se mi po ní stýská. Tak kde začneme? Navrhuju kafe a válečnou poradu. Támhle je jeden slušnej podnik, nechám se pozvat, nemám ani vindru. Apropó, původně jsem se měl jmenovat Horymír, ale po pádu komoušů rodiče napadlo, že těch českejch pověstí už bylo dost a že ukradnou něco Shakespearovi. Jenže tvar Horacio jim neopovolili. Tak mi dali jméno básníka a od tří se mnou mluvili anglicky. Latinsky od šesti. Starší sestra Libuše je odbornice na slovanský jazyky, umí jich asi devět a učí zhruba na pěti vysokých školách. Tolik ke jménu. Chcete o mně ještě něco vědět? Třeba že jsem závislej na peprmintkách v čokoládě, na knihách a hrozně rád hraju poker? Tak a jsme tady.“
Horacius mi podržel dveře a vstoupil za mnou do útulné hospůdky, která se jmenovala U Severního břehu.
Naše válečná porada mohla začít.
Veronika Valíková Šubová
Ještě slůvko o Markétce, Laře a Taťjaně...
Malý dodatek k velké aféře. Literatura je můj domov, literární postavy moji bratři a mé sestry. Píšu o tom mnoho let.
Veronika Valíková Šubová
Kdo se bojí faktů o 21. prosinci 2023
Uběhly čtyři měsíce od hrůzného masakru na pražské filosofické fakultě. Událost se vyšetřuje, prosakují informace, bují dohady...
Veronika Valíková Šubová
Jak se papež stal z církevního reformátora „chcimírem“
Kde jsou ty časy, kdy papež František rozděloval katolíky svým liberalismem a vstřícností k migrantům. To byl ještě odvážný chlapík vyznávající správné evropské hodnoty a jeho slovy se zaštiťovali všichni církevní reformátoři.
Veronika Valíková Šubová
Markétčin sen
Druhý díl Markétčina letu. Pro neznalé připomínám kapitolu Letím z Bulgakovova Mistra a Markétky, která se mojí hrdince stala inspirací. Markétka se potře Azazelovým krémem a sedá na koště...
Veronika Valíková Šubová
Markéta děkuje za péči, ale je abstinentka
Pro pana Chechtu, který mi věnoval už čtvrtý blog v řadě (zřejmě posedlost nebo tajná vášeň, třeba se s Chrčálkem poperou): Od křtu své knihy 23. 1. 2024 nepiju alkohol a mám na to svědky. Markétka je na tom stejně.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Další případ zpožděné dodávky zbraní. Česká firma se soudí na Ukrajině
Premium Vztahy mezi Českem a Ukrajinou nejsou vždycky idylické. Svědčí o tom soudní spor, na který narazila...
Světlušky mění válčení ve městech. Nové drony snížily počet padlých Izraelců
Premium Jen několik decimetrů velký přístroj může znamenat revoluci městské války: minivrtulník, který...
Dva ruští vojáci se doznali k trojnásobné vraždě na Ukrajině
V okupované části Chersonské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny zadrželi dva ruské vojáky, kteří se...
Architektonickou cenu EU získal univerzitní pavilon, blízko byla i ostravská galerie
Studijní pavilon Technické univerzity v německém Braunschweigu se stal vítězem prestižní...
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...
- Počet článků 461
- Celková karma 25,60
- Průměrná čtenost 1708x
Knihy:
Soukromý nebe (2004) - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.
Češtinářky 1. 9. 2022
Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.
Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...
Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/
mail: ver.valikova@seznam.cz
Seznam rubrik
- Kámošky
- Ženy a muži
- Časové a příležitostné
- Bezpečné místo k nadechnutí
- Porodnice a Soukromý nebe
- Škola a maturita
- Literární seminář pro oktávy
- Děti a Sešívané léto
- NEVERMORE
- Moře a další lásky
- PPP - Proti předčasným porodům
- Rodinka jak ze Shakespeara
- Taháky k maturitě
- NE! plošné střídavé péči
- Zvířátka
- Povídky