Proč odnesl čert Káču do pekla
Neměla nabízet duši. Duše je cenný artikl a příběhy nedovolují s ním obchodovat. Když ovšem Scarlett O‘Harová ve vdovských šatech pozorovala páry vznášející se po parketu, byla ochotná vyměnit za tanec svou dobrou pověst. A když pak kroužila sálem v náručí Rhetta Butlera a strážkyně dobrých mravů omdlévaly, všechny pomluvy světa ji nemohly odradit od dalšího valčíku.
„Auauau,“ skučím po každém protančeném večeru. Jen zuju taneční botky a navléknu civilní, začíná martyrium. Od šatny ke schodům jdu ještě křepce. Do schodů se začnu ploužit. K tramvaji dobelhávám. Pak cesta vlakem, při které tiše vzlykám a ohmatávám namožené svaly.
„Co tě bolí?“ ptá se mě pokaždé můj tanečník. „Nohy,“ vzdychám. „Tak to jsi tancovala blbě,“ šklebí se káravě. „Chodidla,“ pláču. „Protože šlapeš na vnější hranu nohy,“ přisazuje si škodolibě. „Zadek, bolí mě zadek, AUAUAU,“ křičím už zcela zmámená bolestí. „No vidíš!“ frkne sadisticky, zatímco já se zmítám v pekelných mukách. „Dobře jsi tancovala! Ten tě bolet má!“
Vždy jsem tanec milovala. Jen jsem neměla tanečníka. Půjčovala jsem si partnery svých kamarádek, snila o protančených nocích a na školních plesech závistivě pozorovala kmitající nožky studentek. Jako ta frustrovaná Káča. Když jsem si jednou nezatančila ani učitelský waltz, protože nesmělý maturant mou modrou hobití postavičku přehlédl, došla mi trpělivost. A objevil se… tanečník.
Znám ho od dětství. V šestnácti jsem doufala, že mě naučí základní kroky. Nenaučil. Měla jsem příliš krátké nožičky. Tanečníci ve dvaceti chtějí vyhrávat soutěže. Ve třiceti plodí děti. Po čtyřiceti bývají přístupnější. Zvlášť na venkovských zábavách, když je trošku opijete. Zkusil valčík i polku a šlo to. I na ples mě doprovodil. A pak začalo peklo!
„Tanec je patriarchální záležitost a vedu já,“ oznámil mi před první lekcí. „Hraje hudba, já už tancuju. Copak to nevidíš? Partnerka se musí přizpůsobit!“ Jen jsem vybalancovala první krůčky, následovala další salva: „Co to děláš, neposlouchej hudbu, já dělám hudbu! Jseš moc rychlá! Jseš moc pomalá! Zavři se! Otevři se! Šlapej na vnitřní stranu chodidel! Nepřemýšlej! Neotáčej se doprava! Kam to jdeš, máš mě poslouchat a děláš něco úplně jinýho! Urveš mi koleno (rameno, ruku, hlavu…) Hele, SOUSTŘEĎ SE TROCHU!“
Utekla jsem z parketu. S pláčem. Nejednou. „Jak se mám soustředit,“ štkávala jsem mezi jednotlivými tanci, „když mi pořád NADÁVÁŠ!“ „A jak ti nemám nadávat, když to děláš blbě. Vůbec mě nevnímáš! Ani tu blbou polku netancuješ pořádně!“ „Polku náhodou umím!“ „Neumíš! Tancuješ jí, jako když černoši šlapou zelí. Takhle se tancuje polka! Otoč tu hlavu doleva! Nevykláněj se, nebo mi urveš rameno (koleno, záda…)! No vidíš, teď jsi měla dva takty skoro dobře! Proč zvedáš nohy z parketu? NEZVEDEJ NOHY Z PARKETU, NEBO SE ZABIJEME!!!“
Pak jsem při valčíku zvedla nohu z parketu a strčila si špičatý podpatek jednoho střevíce do vnitřku druhého. Málem jsme se zabili. Od tédoby mu věřím. Na parketu. A v obchodech se šatstvem.
„Dlouhou,“ pravil, když jsem se poprvé strojila k tanci. „Sukni. A hodně širokou. Nebude vidět, jak ty kroky vořeš. A musím se dostat mezi nohy!“ Zkoušela jsem od té doby mnoho tanečních šatů. „Moc krátké! Moc úzké!“ Občas doháním prodavačky k šílenství a předvádím provaz. A taneční botky! Když jsem poprvé nazula ty opravdové, chtělo se mi vznášet! Mají měkoučkou podrážku, klouže po parketu a mazlí se s ním téměř nemravně. Dokud je máte na noze, nic vás nebolí! Běda však, když se přezujete. To se chodidla promění v rafinovaný mučící nástroj, za který by se nemuselo stydět samo peklo.
Slyším hudbu. Vzdálené takty valčíku. Nohy začínají klouzat po parketu a já je musím poslechnout. „Auauau,“ budu skučet. Od šatny půjdu křepce. Do schodů se začnu ploužit. K tramvaji dobelhám. Pak vzlykot a namožené svaly. „Co tě bolí?“ zeptá se škodolibě můj tanečník.“„Nohy, chodidla, ZADEK! Bolí mě všechno! AUAUAU!!!“
A dobře mi tak. Když jsem taková káča! Chcete taky tancovat?
Psáno pro ONA Dnes
PS: Loni v dubnu mi můj skvělý tanečník urval koleno. Od dubna do prosince jsem si nezatancovala. Kolegové tělocvikáři tvrdí, že je to psychosomatika, že potřebuji někoho pořádně nakopnout a nejde to.
V pátek jsme měli maturitní ples a koleno tančilo! Tak abych to nezakřikla...
Veronika Valíková Šubová
Kdo se bojí faktů o 21. prosinci 2023
Uběhly čtyři měsíce od hrůzného masakru na pražské filosofické fakultě. Událost se vyšetřuje, prosakují informace, bují dohady...
Veronika Valíková Šubová
Jak se papež stal z církevního reformátora „chcimírem“
Kde jsou ty časy, kdy papež František rozděloval katolíky svým liberalismem a vstřícností k migrantům. To byl ještě odvážný chlapík vyznávající správné evropské hodnoty a jeho slovy se zaštiťovali všichni církevní reformátoři.
Veronika Valíková Šubová
Markétčin sen
Druhý díl Markétčina letu. Pro neznalé připomínám kapitolu Letím z Bulgakovova Mistra a Markétky, která se mojí hrdince stala inspirací. Markétka se potře Azazelovým krémem a sedá na koště...
Veronika Valíková Šubová
Markéta děkuje za péči, ale je abstinentka
Pro pana Chechtu, který mi věnoval už čtvrtý blog v řadě (zřejmě posedlost nebo tajná vášeň, třeba se s Chrčálkem poperou): Od křtu své knihy 23. 1. 2024 nepiju alkohol a mám na to svědky. Markétka je na tom stejně.
Veronika Valíková Šubová
Markétka letí
Markétka otevřela mobil a pročítala jména, která se rojila pod Krčílkovými pamflety. Opakovala se s železnou pravidelností. Ti lidé přicházeli, aby si kopli do jejího Mistra. Měli z toho zvláštní, zvrácené potěšení.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Vrah hodil tělo ubodaného muže do žumpy, tam tlelo dva měsíce. Dostal 20 let
Krajský soud v Ostravě poslal na dvacet let do vězení 62letého Karla Machalu za to, že předloni v...
„Není podstatné být vidět, ale mít výsledky.“ Politici reagují na konec ministryně
O demisi ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové (TOP 09) byl premiér Petr Fiala...
TOP 09 padají preference, Langšádlová si vytáhla Černého Petra, říká politolog
Ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová z TOP 09 končí ve vládě. Rozhodla se podat demisi....
Lidovci navrhli zvýšit slevy na dani na děti, stát to má přes 8 miliard ročně
Zvýšení slev na dani na děti navrhuje KDU-ČSL a hodlá to prosazovat v jednáních s koaličními...
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...
- Počet článků 460
- Celková karma 26,20
- Průměrná čtenost 1711x
Knihy:
Soukromý nebe (2004) - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.
Češtinářky 1. 9. 2022
Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.
Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...
Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/
mail: ver.valikova@seznam.cz
Seznam rubrik
- Kámošky
- Ženy a muži
- Časové a příležitostné
- Bezpečné místo k nadechnutí
- Porodnice a Soukromý nebe
- Škola a maturita
- Literární seminář pro oktávy
- Děti a Sešívané léto
- NEVERMORE
- Moře a další lásky
- PPP - Proti předčasným porodům
- Rodinka jak ze Shakespeara
- Taháky k maturitě
- NE! plošné střídavé péči
- Zvířátka
- Povídky