Jsem hrozně ošklivá a vůbec nikdo mě nechce

18. 03. 2012 20:55:23
„Všechny holky se na lyžáku spárovaly, jen mě nikdo nechce,“ pravila hořce moje dcera, když se vrátila z hor. Bylo vidět, že ji ten problém opravdu trápí, proto jsem se uvolila hrát roli starostlivé matky a položila několik logických otázek.

„Opravdu všechny?“ zapochybovala jsem nejdříve racionálně.

„No všechny ne!“ zakvílela Kristýna dramaticky, „ale tři určitě!“

„Ale ve třídě je vás přece třicet.“

„A jsou to ty největší fifleny zmalovaný blonďatý. A ty mi pořád říkáš, že se klukům líbí přírodní typy.  Asi bych si měla odbarvit vlasy.“

„Ne!“ pravila jsem kategoricky.

„ Ani melír mi nedovolíš? Markétě ho máma dovolila.“

„Ani melír. A tobě se, Kristýnko, někdo ze třídy líbí?“

„Jsou to čuňata, sexuální maniaci a úchylové! Furt mi koukaj... víš kam.“

Hluboký nádech. Výdech. A znovu trpělivá matka.

„A proč se chceš, Kristýnko, párovat, když se ti nikdo ze třídy nelíbí?“

„Abych si nepřipadala tak blbě! Copak to nechápeš? Jsem hrozně ošklivá a vůbec nikdo mě nechce!“

Prásknutí dveří a Kristýnin zoufalý vzlykot. Jako starostlivá matka stojím za bačkoru. Měla bych se nad sebou zamyslet.

Moje hrozně ošklivá dcera je štíhlá, vysoká jako já, jen nohy má o pět centimetrů delší. Husté vlasy, výrazné oči, přirozený vkus. Zdědila po babičkách, co mně bylo odepřeno. Umí se chovat žensky a koketně. Umí být chladná i přátelská. Ode mě získala jen prudkou a vášnivou povahu, neústupnost, lásku k příběhům a slabost pro zřetelné mužské ikony.

Když bylo Kristýně pět, účastnila se v chorvatském kempu Dole dětské soutěže krásy. Chtěla jsem ji trochu upravit před promenádou v plavkách, vztekle mrskla prdelkou a zasyčela: „Nech mě, já vím, že jsem hezká!“

Když jí bylo sedm, balila na jednom mejdanu tři mé kamarády najednou. Všichni se výborně bavili. Nejvíc ti kamarádi.

Když bylo Kristýně devět, pobíhala kolem našeho karavanu v jiném kempu neustále horda kluků od šesti do patnácti. Občas se odněkud vynořila malá Carmen v šatech mé dcery, popadla sušenku nebo kus melounu a pokračovala v toreadorských hrách.

Když jí bylo jedenáct, okouzlila na tanečním parketu všechny tanečníky svým bravurním jivem a ještě lepší čačou.

Už tři roky jezdí vlakem zadarmo, pokud je průvodčím chlap. Prostě se jen usměje a muž v uniformě zapomene, že děti platí od deseti. Zvládá číšníky, policajty, řidiče autobusů i revizory. Talent od Pánaboha.

Teď je Kristýně třináct. Je hrozně ošklivá a vůbec nikdo ji nechce.

Možná bych si měla pořídit zbrojní pas. A vzduchovku.

Bude to veselá jízda...

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor: Veronika Valíková Šubová | neděle 18.3.2012 20:55 | karma článku: 27.10 | přečteno: 8610x

Další články blogera

Veronika Valíková Šubová

Blogu by slušela nová forma i transparentnější pravidla

Blog čeká inovace. Nic proti, změna je život. Ale pod informačním blogem adminů se objevila mohutná diskuse, kterou jsem, přiznávám, zčásti iniciovala já. Domnívám se, že "inovace" by se měla dotknout i celkového fungování blogu.

27.3.2024 v 12:19 | Karma článku: 15.30 | Přečteno: 356 | Diskuse

Veronika Valíková Šubová

Maminka, rozhodčí a naše vláda mají vždycky pravdu!

Při sledování poslední mimořádné schůze Sněmovny mi došlo, proč je ve vládě tolik učitelů. Ministrů je totiž na vládnutí škoda! Proč řešit inflaci, rozzlobené zemědělce, peníze do školství či distribuci léků, ...

26.3.2024 v 17:21 | Karma článku: 34.43 | Přečteno: 870 |

Veronika Valíková Šubová

Naše stařečky dnes okradl zloděj vydávající se za pracovníka charity

Našim stařečkům je přes osmdesát let. Muž s přízvukem, kolem šedesáti let, mluvící slušnou češtinou, vydávající se za pracovníka charity, přijel v červeném hyundai pro knihy a ukradl Kapitánovým rodičům snubní prstýnky a šperky.

21.3.2024 v 18:43 | Karma článku: 27.77 | Přečteno: 928 |

Veronika Valíková Šubová

Proč všichni mluví o válce... (plzeňský koncert Jarka Nohavici)

V pondělí 18. 3. jsme vyrazili na koncert Jarka Nohavici do Plzně, což jistě nikoho nepřekvapí. Možná jsem tak podvědomě chtěla zamáznout dávný smutek z Porty v roce 1985, na které Nohavica hrát nesměl.

20.3.2024 v 12:29 | Karma článku: 41.97 | Přečteno: 2159 |

Další články z rubriky Ostatní

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 22 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 14.24 | Přečteno: 255 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 18.23 | Přečteno: 436 | Diskuse

Olča Vodová

zdánlivě zadarmo

(svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...,svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...)

27.3.2024 v 21:18 | Karma článku: 5.12 | Přečteno: 109 | Diskuse

Karel Trčálek

Jak se pracovníci ve školství pomstili uličnímu výboru iFčil oslavujícímu Karlův úspěch

No, mám-li být upřímný, pomsta to byla hodně sladká. Však se taky hned ze všech stran slétly vosy a začaly si dávat do trumpety tak, že se div v té slaďounké šťávičce neutopily....

27.3.2024 v 10:51 | Karma článku: 31.13 | Přečteno: 592 | Diskuse
Počet článků 461 Celková karma 28.28 Průměrná čtenost 1667

Češtinářka a spisovatelka, tisková mluvčí Společnosti učitelů ČJL

Knihy:

Soukromý nebe (2004)  - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.

Češtinářky 1. 9. 2022

Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.

Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. 

Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...

https://www.cestinarky.cz/

mail: ver.valikova@seznam.cz

 

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...