Střípky zkušeností s něčím jako střídavá péče (i pro pana Hodinu)

30. 01. 2014 21:45:39
Neměli jsme střídavku. Osvícený soudce nám nakonec svěřil děti do péče společné – dvě až tři noci v týdnu pobývaly u tatínka. Postupně se však natrvalo přesunuly ke mně. Teď je synovi dvacet a dceru soud v listopadu svěřil do péče matky.

O střídavé péči se hodně mluví a hodně píše. Je to taková módní vlna. Možná tento typ výchovy může fungovat v rodinách, kde i po rozvodu mezi partnery zůstalo něco málo úcty, přátelství a tolerance. Možná...

Naše rodinné zkušenosti mě ovšem přesvědčily, že pendlování dětí z jednoho domova do druhého dobré není. A nikomu bych je nedoporučila.

Já sama jsem byla ke společné péči dotlačena sociální pracovnicí – bylo mi řečeno, že když nebudu souhlasit s přáním dětí (dceři bylo devět a chtěla být „napůl“, syn ji v tom nechtěl nechat), bude „problém“. Dodnes si pamatuji, jak mi přišla obžaloba, v ní sudé a liché týdny, sudé a liché vánoce... všechno nalajnované jak na fotbalovém hřišti. Sesypala jsem se, oběhala všechny doktory a vysoudila jen „společnou“ – když začalo být zle, když začala mít dcera zdravotní a psychické problémy, zase jsem oběhala doktory a nechala ji u sebe. To bych při střídavce udělat nemohla.

Pokusím se shrnout své důvody, které jasně a zřetelně mluví proti střídavé péči:

Dítě nezvládá dva domovy – dva prostory, které má zabydlet svými předměty, knihami, fotkami. Neustále je „napůl“, neustále musí přemýšlet, kde co chce mít, kde co nechalo...

Dítě nezvládá ty dva prostory uklízet – u nás to v praxi vypadalo tak, že děti odešly k tatínkovi, já jsem uklidila - děti se druhý den vrátily, chvíli si zvykaly na jiný režim, udělaly binec – a šly k tatínkovi.... A tak pořád dokola. Obdenní povinnosti, obdenní rituály – chaos, který nesvědčil jim ani mně. (Pokud by byly pryč týden, bylo by to ještě horší – po delších pobytech u otce či tchyně jsem dceru rovnala i dva tři dny).

Problémy zdravotní – dvojí různé prostředí s sebou neslo zdvojené nebezpečí nákazy. Dcera byla neustále nemocná, první dva roky na osmiletém gymnáziu chodila do školy ob týden.

Problémy ve škole - děti potřebují pravidelný dohled a pokud pendlují z jednoho domova do druhého, nemáte přehled o domácích úkolech, systému domácí přípravy ani vzkazech od učitelů. Také nemáte přehled o jejich kamarádech - pak třeba zjistíte, že vaše desetiletá dcera tráví noci místo u tatínka u jedné velmi pochybné rodiny a vy o tom nemáte ani tušení.

Ještě kamarádi - děti v určitém smyslu potřebují stereotyp – a kamarádi vašich dětí, pokud chodí na návštěvy, nechtějí věčně střídat prostředí.

Nový partner jednoho z rodičů – nemusí vyhovovat, může změnit vztah k dítěti a to se pak nemusí cítit dobře. Pokud založí novou rodinu matka, je menší nebezpečí, že bude další dítě upřednostňovat, aby se zalíbila partnerovi. Pokud založí novou rodinu otec, jeho partnerka vládne domu... a mohou nastat potíže.

A na závěr jsem si nechala mateřskou intuici, tu vysmívanou, popíranou, ale staletími prověřenou „chiméru“, která už tolika dětem zachránila život. Muži, ať se jim to líbí nebo ne, jsou geneticky naprogramováni směrem ven – k lovu, boji a hledání pokladů. Ženy směřují dovnitř, k dětem a krbu. Emancipace možná trochu zamíchala s tradičními rolemi, nikoli však s naší genetickou výbavou. A když odejmete matce dítě na celý týden, zbavíte ho na týden této ochrany.  Není to hrozná představa?

A ještě něco z bájí a starých příběhů. Odysseus byl pryč dvacet let a přesto se na něj Telemachos těšil. Aegeus poznal svého statečného syna Thesea až v dospělosti a skočil do moře, když si myslel, že syn zahynul v krétském labyrintu. A Orestes pomstil vraždu svého otce Agamemnona, přestože ten pán obětoval kvůli jedné hloupé válce s Trójou vlastní dceru. Vztah Boha Otce a jeho jediného syna tu raději nebudu rozvádět...

Role otců je zkrátka jiná než role matek. Pánové, smiřte se s tím. A pokud už není zbytí, pokud dojde k rozvodu, postarejte se o matku svých dětí, jak nejlépe umíte, ale neberte jí děti. Snažte se být dětem dobrými otci, přáteli a učiteli. Snažte se být svým synům vzorem.

Chcete přece, aby z dětí vyrostli dobří lidé.

A o nic jiného nejde.

 

 

 

 

Autor: Veronika Valíková Šubová | čtvrtek 30.1.2014 21:45 | karma článku: 28.65 | přečteno: 1446x

Další články blogera

Veronika Valíková Šubová

Blogu by slušela nová forma i transparentnější pravidla

Blog čeká inovace. Nic proti, změna je život. Ale pod informačním blogem adminů se objevila mohutná diskuse, kterou jsem, přiznávám, zčásti iniciovala já. Domnívám se, že "inovace" by se měla dotknout i celkového fungování blogu.

27.3.2024 v 12:19 | Karma článku: 15.58 | Přečteno: 360 | Diskuse

Veronika Valíková Šubová

Maminka, rozhodčí a naše vláda mají vždycky pravdu!

Při sledování poslední mimořádné schůze Sněmovny mi došlo, proč je ve vládě tolik učitelů. Ministrů je totiž na vládnutí škoda! Proč řešit inflaci, rozzlobené zemědělce, peníze do školství či distribuci léků, ...

26.3.2024 v 17:21 | Karma článku: 34.43 | Přečteno: 872 |

Veronika Valíková Šubová

Naše stařečky dnes okradl zloděj vydávající se za pracovníka charity

Našim stařečkům je přes osmdesát let. Muž s přízvukem, kolem šedesáti let, mluvící slušnou češtinou, vydávající se za pracovníka charity, přijel v červeném hyundai pro knihy a ukradl Kapitánovým rodičům snubní prstýnky a šperky.

21.3.2024 v 18:43 | Karma článku: 27.77 | Přečteno: 928 |

Veronika Valíková Šubová

Proč všichni mluví o válce... (plzeňský koncert Jarka Nohavici)

V pondělí 18. 3. jsme vyrazili na koncert Jarka Nohavici do Plzně, což jistě nikoho nepřekvapí. Možná jsem tak podvědomě chtěla zamáznout dávný smutek z Porty v roce 1985, na které Nohavica hrát nesměl.

20.3.2024 v 12:29 | Karma článku: 41.97 | Přečteno: 2160 |

Další články z rubriky Ostatní

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 22 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 14.24 | Přečteno: 261 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 18.67 | Přečteno: 447 | Diskuse

Olča Vodová

zdánlivě zadarmo

(svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...,svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...)

27.3.2024 v 21:18 | Karma článku: 5.12 | Přečteno: 111 | Diskuse

Karel Trčálek

Jak se pracovníci ve školství pomstili uličnímu výboru iFčil oslavujícímu Karlův úspěch

No, mám-li být upřímný, pomsta to byla hodně sladká. Však se taky hned ze všech stran slétly vosy a začaly si dávat do trumpety tak, že se div v té slaďounké šťávičce neutopily....

27.3.2024 v 10:51 | Karma článku: 31.13 | Přečteno: 595 | Diskuse
Počet článků 461 Celková karma 28.28 Průměrná čtenost 1667

Češtinářka a spisovatelka, tisková mluvčí Společnosti učitelů ČJL

Knihy:

Soukromý nebe (2004)  - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.

Češtinářky 1. 9. 2022

Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.

Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. 

Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...

https://www.cestinarky.cz/

mail: ver.valikova@seznam.cz

 

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...