Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Dvě minuty nenávisti podle Orwella aneb Totalita v nás (11)

Společný nepřítel. Je odpovědný za všechno zlo kolem nás. Když se ho zbavíme, celý náš mikrosvět vydechne úlevou. Fialky v lednu rozkvetou a v únoru dozrají jahody. On (oni) za všechno může (mohou). Naše zhouba. Naše ostuda. Náš virtuální fackovací panák.

„Jako obyčejně se na obrazovce objevila tvář Emanuela Goldsteina, Nepřítele lidu. Tu a tam se mezi posluchači ozval sykot. Drobná žena s pískovými vlasy ze sebe vydala skřek, v němž se mísil strach a odpor…

Nenávist trvala sotva třicet vteřin a polovina lidí v místnosti začala neovladatelně, zběsile pokřikovat… Ve druhé minutě přešla nenávist v záchvat zuřivosti. Lidé vyskakovali z míst, křičeli z plných plic a snažili se umlčet dráždivý, mečivý hlas znějící z obrazovky… Winston v jasném okamžiku zjistil, že řve s ostatními a zuřivě kope patou do trnože. Na dvou minutách nenávisti nebylo tak hrozné, že se jich člověk musel zúčastňovat, ale že bylo nemožné nezapojit se.“  

Ukázka z Orwellova 1984. Dvě minuty nenávisti jsou důležitým denním rituálem členů Strany, takovým opakem křesťanské modlitby. Není důležité, koho lidé nenávidí – důležitý je samotný akt nenávisti. A samozřejmě společný nepřítel, který stmeluje a rozvášňuje davy. Odpadlík, odpovědný za všechno zlo a všechny potíže, včetně těch privátních.

Orwell skvěle vystihl jeden z typických rysů totalitní (či k totalitě směřující) společnosti – zjednodušený pohled na skutečnost, ve kterém je všechno zlo přisouzeno nějakému jedinci či skupině osob (straně, rase, církvi…). Na něj (na ně) je nasměrována všechna zášť a všechna zloba, která se ve společnosti hromadí.

Funguje to dokonale. Lidé většinou nechtějí přemýšlet o zásadních problémech svého světa, nechtějí řešit potíže v rodině a na pracovišti. Ale předhoďte jim virtuálního společného nepřítele, který je odpovědný za všechno jejich strádání, a vyjdou do ulic. A potom už stačí jeden šikovný řečník bez skrupulí, jeden budoucí diktátor, a rozvášněný dav, šťastný, že se vypořádal s tím ZLEM (Goldstein v 1984, pan Jones ve Farmě zvířat, kapitalismus a jeden „trockista“ v Kunderově Žertu či Galén, odmítající válku na konci Bílé nemoci), za ním půjde ochotně kamkoli. Třeba do PEKLA.

PROTO je vybuzování kolektivní nenávisti tak nebezpečná záležitost. I Gándhí, který měl s ovládáním davů velké zkušenosti, to věděl, a vytyčil svým Indům cestu pokojného nenásilí. Žádná nenávist k Angličanům (ta odporovala základním principům hinduismu), jen vědomí, že pravda je na naší straně. Žádná nenávist k muslimům (byť tady bratrovražendné válce zcela nezabránil). Pokud chci ovládat masy, je povoleno vzbuzovat jen kladné emoce.

Ostatně, podobně pozitivně dokázali s davem manipulovat i Václav Havel a Václav Malý v prosinci 1989 na Václavském náměstí a na Letné. Žádná nenávist a touha po krvi – jen právo na dialog s MOCÍ, respektive požadavek, aby MOC odstoupila. A výzva k odpuštění, která zazněla přímo na Letné - jednalo se o dva příslušníky pořádkových sil - vzpomínáte?

Všichni to cítili podobně, protože za sebou měli čtyřicet let totalitního marasmu. Právo bylo na straně demonstrantů – a demonstranti si toho byli vědomi. A chovali se podle toho. Mysleli vlastní hlavou. Možná byli trochu opojeni masovou euforií – ale ta euforie byla pozitivní.

Odmítám jakékoli Minuty nenávisti. Odmítám kolektivně zatracovat jakéhokoli politika, stranu či skupinu osob. Vymiňuji si právo na vlastní názor a přesvědčení.

Chci sama rozhodovat o tom, koho budu milovat a obdivovat. Koho respektovat a poslouchat. A komu individuálně a osobitým způsobem sdělím, že nemá pravdu a že s jeho jednáním a chováním nesouhlasím.

A nenávisti, zvláště kolektivní, se chci vyhýbat. Orwellovo varování beru váženě.

Totalitu nevytvářejí jen diktátoři. Totalita přebývá v každém z nás.

 

Literární seminář pro oktávy (zobr), téma Jedinec a moc (11)

 

Autor: Veronika Valíková Šubová | čtvrtek 27.11.2014 17:44 | karma článku: 32,66 | přečteno: 5104x
  • Další články autora

Veronika Valíková Šubová

Kdo se bojí faktů o 21. prosinci 2023

Uběhly čtyři měsíce od hrůzného masakru na pražské filosofické fakultě. Událost se vyšetřuje, prosakují informace, bují dohady...

21.4.2024 v 13:40 | Karma: 33,55 | Přečteno: 1209x | Politika

Veronika Valíková Šubová

Jak se papež stal z církevního reformátora „chcimírem“

Kde jsou ty časy, kdy papež František rozděloval katolíky svým liberalismem a vstřícností k migrantům. To byl ještě odvážný chlapík vyznávající správné evropské hodnoty a jeho slovy se zaštiťovali všichni církevní reformátoři.

6.4.2024 v 20:11 | Karma: 33,13 | Přečteno: 888x | Společnost

Veronika Valíková Šubová

Markétčin sen

Druhý díl Markétčina letu. Pro neznalé připomínám kapitolu Letím z Bulgakovova Mistra a Markétky, která se mojí hrdince stala inspirací. Markétka se potře Azazelovým krémem a sedá na koště...

5.4.2024 v 13:10 | Karma: 17,87 | Přečteno: 478x | Poezie a próza

Veronika Valíková Šubová

Markéta děkuje za péči, ale je abstinentka

Pro pana Chechtu, který mi věnoval už čtvrtý blog v řadě (zřejmě posedlost nebo tajná vášeň, třeba se s Chrčálkem poperou): Od křtu své knihy 23. 1. 2024 nepiju alkohol a mám na to svědky. Markétka je na tom stejně.

4.4.2024 v 11:37 | Karma: 18,63 | Přečteno: 559x

Veronika Valíková Šubová

Markétka letí

Markétka otevřela mobil a pročítala jména, která se rojila pod Krčílkovými pamflety. Opakovala se s železnou pravidelností. Ti lidé přicházeli, aby si kopli do jejího Mistra. Měli z toho zvláštní, zvrácené potěšení.

2.4.2024 v 13:17 | Karma: 29,76 | Přečteno: 1112x | Poezie a próza
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný

18. dubna 2024

Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce

19. dubna 2024  15:44

Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...

OBRAZEM: Jako kolonie na Marsu. Prach ze Sahary zbarvil Athény do oranžova

24. dubna 2024  12:07

Obloha nad jižním Řeckem se zbarvila do oranžova. Akropoli a další athénské památky zahalila v...

Policie rozbila gang falešných bankéřů. Volali z Ukrajiny, obrali stovky důvěřivců

24. dubna 2024  12:03

Královéhradečtí policisté rozkryli organizovanou skupinu, která má na svědomí podvody tzv....

Nové centrum pomůže rodinám se vzácným onemocněním. Inspirace přišla z Norska

24. dubna 2024  11:45

Psychologickou a sociální podporu nabízí pacientům se vzácným onemocněním a jejich rodinám první...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 460
  • Celková karma 26,64
  • Průměrná čtenost 1711x
Češtinářka a spisovatelka, tisková mluvčí Společnosti učitelů ČJL

Knihy:

Soukromý nebe (2004)  - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.

Češtinářky 1. 9. 2022

Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.

Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. 

Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...

Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/

mail: ver.valikova@seznam.cz