Téma Jedinec versus totalita (11)
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Blázinec zvaný státní maturita z češtiny nás dostihl značně nepřipravené.
Nejdříve palba testů. Klára z nich od začátku šílela. Tvrdila, že vyšší úroveň, která měla původně nahradit přijímací zkoušky na vysoké školy, je pro cvičené orangutany.
„Kopec pojmů, který medik nebo právník nikdy nepoužije. Proč má budoucí doktor rozeznat metaforu od metonymie, když ji občas nerozeznám ani já? K čemu budou architektovi epanastrofy, epifory a hromada literárních ismů, Terezo? Máme je přece naučit číst, mluvit a psát? Nebo se pletu?“
Jenže naše škola šla do vyšší úrovně povinně jako jeden muž.
Maturovaly jsme spolu s Klárou v druhém roce státní maturity ve dvou paralelních třídách. Naše hodiny se občas podobaly nácviku spartakiády.
„Navíc si ty otázky musim překládat, Terezo. A odpovědi jsou nejednoznačný. Jak můžeš chtít v testu výklad básně? Je to o lásce, o víře nebo o věčnosti, milý čtenáři – ti nejchytřejší se zaseknou a budou zaškrtávat menšinový odpovědi. Tohle není čeština, to je zkouška jednotnýho myšlení.“
„Orwell by měl radost. Nebo spíš ne,“ vzdychla jsem tenkrát odevzdaně.
„Orwell ještě přijde na řadu. Až nám začnou sjednocovat četbu. Až budeme seškrtávat tituly. Zatím mi jazyk těch testů nejvíc připomíná Havlovo ptydepe. Učitelský úředníci nám splichtili absurdní drama skoro pro celou jednu generaci a vůbec nikomu to nevadí!“
Orwella rozebíráme v septimě, Havla v oktávě. Během maturitního semináře se sešli v tématu Jedinec versus totalitní režim. Spolu s Bulgakovem, Pasternakem, Škvoreckým…
Skvělá společnost. Máme tu Sofoklovu Antigonu, jež dala navěky přednost božským zákonům před zákony lidskými a ukázala nám, jak za to budeme platit. Pak Prométhea, který se postavil Diovi, a Sókrata, který se postavil smrti, s patřičným zdůvodněním. A samozřejmě je tu Kristus, vtělené slovo – vždy bude chránit svět před nekonečností absolutní moci.
A po něm všichni ti dělníci slov – teologové, filosofové, básníci a spisovatelé – ti budou za svá svědectví, podobenství a krvavě pravdivé příběhy, které se ve skutečném světě nikdy nestaly, protože se s pomocí boží narodily se v úrodném a požehnaném světě fantazie, popravování, vězněni a posíláni do vyhnanství.
Nedá mi to, pokládám zásadní otázku:
„Proč zrovna spisovatelé? Proč oni tak často nesou kříž?“
„Protože nesmí smlčet pravdu, aby nelhali?“
Vojtěch parafrázuje Seiferta. Jeho slavný projev z roku 1956. Kývnu na souhlas a čekám na další reakce. Blanka mě nezklame.
„Pravdu? Občas taky pohádky.“
„I pohádky v sobě mají pravdivost. Dobré pohádky. Stejně tak fantasy a sci-fi. Jinak bychom tyhle žánry nepotřebovali číst. Ostatně, proč považujeme Orwellovo 1984 za zásadní knihu o totalitní společnosti? Ten příběh nijak zvlášť objevný není…“
„Nejspíš kvůli těm zobecňujícím obrazům a detailům,“ trylkuje Rézinka. „Velký bratr a obrazovka, která všechny sleduje, dvě minuty nenávisti a zfanatizovaný dav, jazyk, který se nevyvíjí, naopak, je uměle osekáván a ztrácí svou výpovědní schopnost…“
„Vizionář Orwell. Neustále ukazoval, na co si máme dát pozor. Mimochodem, když Rézinka zmínila newspeak - mají jazyky totalitních společností nějaké typické rysy?“
„Jsou plné frází a termínů, které souvisí s vládnoucí ideologií. Slova ztrácejí svůj význam. Lidé jsou často nuceni používat na veřejnosti „politicky korektní“ mluvu, která je velmi ostře kontrolována.“
Lukáš je jako vždy precizní. Poděkuji mu úsměvem.
„Ještě něco?“
„Projevy politických vůdců i mediální proslovy jsou často dost negativní,“ říká Janinka, „Hnusný. Namířený na společnýho nepřítele.“
„A to vyprazdňování významů slov, o kterém mluvíte. Můžete ho nějak vysvětlit?“
„Direktivní přidělování pojmů shora? Zautomatizované vyjadřování?“
Magdalénka jako vždy čeká na finále. A jako vždy ho spolutvoří.
„Možná je hlavní důvod to podvojný myšlení. Lidi v totalitním systému jsou nucený říkat něco jinýho, než si myslí. A jakmile uměle oddělíme řeč od myšlení, ztrácí slova smysl a jsou z toho ty absurdní frašky, který psal Havel. Je to jedno z jeho hlavních témat. Zatímco spisovatel významy slov hledá a množí, totalitní systém je likviduje. Nepletu se, paní profesorko?“
„Vy se málokdy pletete, Magdalénko. Už teď byste za mě mohla vzít hodinu a možná byste to zvládla líp než já.“
Přeji všem krásný nový rok 2014. Pokud možno bez newspeaku i bez ptydepe.
Literární seminář pro oktávy (zobr), téma Jedinec a totalita
Veronika Valíková Šubová
Jak se papež stal z církevního reformátora „chcimírem“
Kde jsou ty časy, kdy papež František rozděloval katolíky svým liberalismem a vstřícností k migrantům. To byl ještě odvážný chlapík vyznávající správné evropské hodnoty a jeho slovy se zaštiťovali všichni církevní reformátoři.
Veronika Valíková Šubová
Markétčin sen
Druhý díl Markétčina letu. Pro neznalé připomínám kapitolu Letím z Bulgakovova Mistra a Markétky, která se mojí hrdince stala inspirací. Markétka se potře Azazelovým krémem a sedá na koště...
Veronika Valíková Šubová
Markéta děkuje za péči, ale je abstinentka
Pro pana Chechtu, který mi věnoval už čtvrtý blog v řadě (zřejmě posedlost nebo tajná vášeň, třeba se s Chrčálkem poperou): Od křtu své knihy 23. 1. 2024 nepiju alkohol a mám na to svědky. Markétka je na tom stejně.
Veronika Valíková Šubová
Markétka letí
Markétka otevřela mobil a pročítala jména, která se rojila pod Krčílkovými pamflety. Opakovala se s železnou pravidelností. Ti lidé přicházeli, aby si kopli do jejího Mistra. Měli z toho zvláštní, zvrácené potěšení.
Veronika Valíková Šubová
Blogu by slušela nová forma i transparentnější pravidla
Blog čeká inovace. Nic proti, změna je život. Ale pod informačním blogem adminů se objevila mohutná diskuse, kterou jsem, přiznávám, zčásti iniciovala já. Domnívám se, že "inovace" by se měla dotknout i celkového fungování blogu.
Veronika Valíková Šubová
Maminka, rozhodčí a naše vláda mají vždycky pravdu!
Při sledování poslední mimořádné schůze Sněmovny mi došlo, proč je ve vládě tolik učitelů. Ministrů je totiž na vládnutí škoda! Proč řešit inflaci, rozzlobené zemědělce, peníze do školství či distribuci léků, ...
Veronika Valíková Šubová
Naše stařečky dnes okradl zloděj vydávající se za pracovníka charity
Našim stařečkům je přes osmdesát let. Muž s přízvukem, kolem šedesáti let, mluvící slušnou češtinou, vydávající se za pracovníka charity, přijel v červeném hyundai pro knihy a ukradl Kapitánovým rodičům snubní prstýnky a šperky.
Veronika Valíková Šubová
Proč všichni mluví o válce... (plzeňský koncert Jarka Nohavici)
V pondělí 18. 3. jsme vyrazili na koncert Jarka Nohavici do Plzně, což jistě nikoho nepřekvapí. Možná jsem tak podvědomě chtěla zamáznout dávný smutek z Porty v roce 1985, na které Nohavica hrát nesměl.
Veronika Valíková Šubová
O neobyčejné češtinářce a sbormistryni - Lenka Dohnalová (Mlynářová) z Olomouce
Loni jsem chtěla popřát Lence ke kulatinám, ale okolnosti mi to nedopřály. Proto letos stojím v koutě s gratulací. Lenka je češtinářka i hudebnice - a obojí dělá s láskou. Snad proto spolu můžeme mluvit o mnohém bez obav.
Veronika Valíková Šubová
Manželství s Turkem
"Víš, že si bereš Turka?" zeptal se mě před osmi lety, v předvečer naší svatby, nejlepší kamarád mého muže. Vytřeštila jsem na něj oči a přemýšlela, zda se Kapitán tajně nemodlí k Alláhovi, když se bereme v katolickém kostele.
Veronika Valíková Šubová
Divoká noc
Moje dobrá přítelkyně na blogu sdílela nezapomenutelný zážitek – noc se mnou ve své posteli. Musím reagovat a upravit jistá tvrzení, která se mě malinko dotkla. Na čtenáři pak je, aby si vybral tu pro něj přijatelnější verzi.
Veronika Valíková Šubová
Ty-já-tr, Chlapec v pruhovaném pyžamu a 15. březen
Radku Tesárkovou znám čtyřicet let, zakládaly jsme spolu dva divadelní soubory. 14. 3., v předvečer 85. výročí vpádu nacistů do naší země, jsem konečně dorazila na oceňované představení, které vzniklo na motivy románu J. Boyna.
Veronika Valíková Šubová
Třicet let let od smrti Karla Kryla
Včera mi vyšel delší článek o Karlu Krylovi v MF Dnes, visí na idnes Premium. Ale hodně se toho do něj nevešlo, proto přidávám pár střípků do mozaiky. KK byl určitě písničkář a básník, který nejvíc ovlivnil moje dospívání.
Veronika Valíková Šubová
Vyprávěnky Mirky Pantlíkové
Už loni mi přišla poštou útlá knížka vzpomínek a krátkých příběhů především ze Slovácka. Teď jsem konečně měla čas sednout k Vyprávěnkám z kraje, který dobře znám i díky svému Čaroději. A pozvu vás na krátkou procházku.
Veronika Valíková Šubová
Čas návratů
V sobotu proběhl koncert, který se odkazoval ke Koncertu pro všechny slušný lidi z 3. 12. 1989. A mně došlo, čím se naše generace lišila od té dnešní. Naši hrdinové byli básníci a spisovatelé, nikoli politici a generálové.
Veronika Valíková Šubová
Genderová identita a nová traumata
O ideologiích genderu a četnosti pohlaví přemýšlím dlouho, však už mě několik lidí označilo za chlapa, což kdysi rozesmálo mého lékaře, hýčkaného gynekologa. Ale s operativními změnami pohlaví u náctiletých se nesmířím nikdy.
Veronika Valíková Šubová
O písničkářích a básnících
Je písničkář také básník? Oba píšou verše. Ty básníkovy čteme v knihách, recitujeme, různí šílenci chtějí, abychom je rozebírali, a hudebníci je zpívají. Písničkář si své verše zpívá sám, někdy zpívá i verše jiných básníků.
Veronika Valíková Šubová
Jak mi pan Básník (Jaromír Nohavica) pokřtil v Obecním domě rok a půl staré batole
Odkládali jsme ten křest kvůli různým okolnostem. Ale 23. 1. 2024 mi můj pan Básník v Obecním domě konečně pokřtil poslední výtvor. Lepší pozdě než nikdy. Pořád jsem měla pocit, že něco není dokončené.
Veronika Valíková Šubová
Ruskou hlásnou troubou můžeš být už zítra třeba i ty
Ve vyhrocené diskusi o válce a míru přirovnala Alena Schillerová Markétu Pekarovou Adamovou k Marje Zacharovové, mluvčí ruského ministra zahraničí. A premiér Fiala žádá omluvu.
Veronika Valíková Šubová
Veřejnost má právo znát fakta o zásahu na FF UK i motivech pachatele
Hlavně si od nikoho nenechte namluvit, že nám ohled na oběti střelce z Palachova náměstí brání zjišťovat si informace a chtít po policii i politicích, aby byl případ co nejdříve objasněn a veřejnost dostatečně informována.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 459
- Celková karma 27,04
- Průměrná čtenost 1715x
Knihy:
Soukromý nebe (2004) - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.
Češtinářky 1. 9. 2022
Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.
Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...
Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/
mail: ver.valikova@seznam.cz
Seznam rubrik
- Kámošky
- Ženy a muži
- Časové a příležitostné
- Bezpečné místo k nadechnutí
- Porodnice a Soukromý nebe
- Škola a maturita
- Literární seminář pro oktávy
- Děti a Sešívané léto
- NEVERMORE
- Moře a další lásky
- PPP - Proti předčasným porodům
- Rodinka jak ze Shakespeara
- Taháky k maturitě
- NE! plošné střídavé péči
- Zvířátka
- Povídky