"A po krátké době/ když utich povyk/ líbil se přec lidu/ dobrý panovník./ Zdálo se jim, že ty dlouhé uši/ právě dobře ke koruně sluší/ všechno zmůže zvyk." Sděluje nám Havlíček na konci Krále Lávry.
Paní ministryně Valachová dnes při oznamování maturitních výsledků konstatovala, že lidé si už na novou maturitu zvykli.
Samozřejmě, existují vady systému, na jejichž návykové schopnosti nelze spoléhat. Jako češtinářka ovšem vím, jak systém většinou naloží se svými vadnými součástkami (Sokrates, Antigona, Kristus, Havlíček Borovský). Nezbývá tedy, než se spolehnout na ten vrbový kolíček, který do basy nacpe pan Červíček. Ti dva tři češtináři, kteří si na novou maturitu ještě nezvykli, už o maturitních uších mluví na vlastní riziko.
Leč konkrétně a přehledně. Maturita z ČJL 2016.
Didaktický test
Patřil k těm příčetnějším. Pan Botlík sice kritizuje úlohy 18-22, související s ukázkou z Burgessova Mechanického pomeranče (především kvůli anglismům), moji sextáni je ovšem zvládli bez problémů. Co by se ovšem dalo zpochybnit je poměrné zastoupení (5 otázek a 9 bodů) autora, který není v Seznamu literárních směrů a autorů pro rok 2015/16. Proč tu obludnost s ruchovci, lumírovci a S. K. Neumannem Cermat vydával, to skutečně nechápu – zbytečně zmátl maturanty i jejich učitele.
Seznam literárních směrů a autorů - pokochejte se: zde.
Za jediný zásadní přešlap v letošním DT považuji epizeuxis. K němu se ještě vrátím.
Slohy, respektive písemné práce
Témata jako obvykle dost bídná, psát se dalo vypravování o ztrátě paměti a úvaha o odvaze a šílenství, jako únikovka pak popis nádraží. Letos si opravování naposledy „užili“ učitelé, příští rok nastupuje armáda centrálních hodnotitelů, kteří budou přísně střežit nulující kritéria 1 A a 1 B – naplnění zadání a žánru / Kritéria hodnocení 2015/2016 /. To zas bude pláče a skřípění zubů. A soudů.
Ústní zkoušení
Letos poprvé provádí studenti pod dozorem svých zkoušejících takzvanou analýzu textu. Kdo netuší, jak taková věc vypadá, nechť si klikne na strukturu ústní zkoušky:
Obecná struktura ústní zkoušky
Rozebírala jsem pro MfDnes už několik knih podle cermatího klíče (mj. abych rozšířila stále se zužující, unifikovanou maturitní četbu) – jeden smysluplný rozbor mi zabral i čtyři dny. Maturitní realita, kterou jsem letos viděla a o níž jsem slyšela, mě ovšem poněkud vylekala - pojmy, termíny, formální rozbory ukázek mají zelenou. O postavách, tématech a myšlenkách rozebíraných knih se budeme dozvídat stále méně. Jistě, záleží to na češtináři – ale až nám namontují do maturitních místností kamery, které prosazuje pan doktor Kostečka, jeden z duchovních otců nové maturity, češtinář už mnoho nezmůže. Bude se studenty vesele analyzovat a hledat anafory, epifory, polopřímé řeči a jiné brouky.
Na závěr jsem si nechala slavnou epizeuxis. Je to básnická figura (Literatura v kostce, str. 12) – ta se naposledy objevila ve vyšších DT, které v roce 2012 zrušil ministr Fiala. Od té doby dával Cermat do testů jen tropy, nebo-li obrazná pojmenování (metafora, metonymie, synekdocha, personifikace…). Letos se rozhodl přitvrdit – a uvedl epizeuxis v Katalogu požadavků / Český jazyk a literatura /. Však také doktor Kostečka z Nového Porgu už na idnes prohlásil, že učitelé si ho dostatečně neprostudovali. Na Novinkách přitvrdil – učitelé, kteří kritizují výskyt tohoto pojmu v didaktických testech, tomu jednoduše nerozumí. Tečka.
Zkrátka, vidíte-li oslí uši, mlčte. Mohli by vás považovat za slepce, bludaře či dokonce neodborníka!
Já si ovšem dovolím s doktorem Kostečkou nesouhlasit. Epizeuxis do maturitních testů z ČJL nepatří, neboť znalost pojmů, které studenti v budoucím životě neupotřebí, by neměla být cílem středoškolské češtiny. Věřím, že Jana Ámos i autoři, jejichž díla u maturity "analyzujeme", by se mnou vřele souhlasili.
Analýzy uměleckých děl, pojmy, ismy, nepřímé a polopřímé řeči, slohové postupy a funkční styly. Tak vypadá nová maturita z ČJL, konkrétně ta literární část. Nelíbí se mi. Zřejmě budu další vada systému.
„Král Lávra má dlouhé oslí uši! Král je ušatec!“
Pěkný večer všem.
