Státní maturita z ČJL v roce 2016/17 - jak ji vidí češtinářka.

Letos naposledy o maturitě. Potom  počkám do 11. dubna, kdy budou maturanti psát slohové práce a školy je odešlou k centrálnímu hodnocení. Článek je určen především studentům a rodičům stávajících i budoucích maturantů. 

Pod mým článkem o preferování jistých autorů v didaktických testech odborníci na webu Česká škola bouřlivě diskutují a dotýkali se i pojetí a smyslu současného modelu státní maturity z ČJL. Není tajemství, že model má mnoho kritiků i mezi učiteli rodného jazyka. Zde tedy souhrnný pohled řadové češtinářky, která s poměrně slušnými výsledky maturovala v roce 2012 a 2014.

DIDAKTICKÝ TEST

Od roku 2012 máme testy jednoúrovňové. Jejich kvalita se výrazně zlepšila, úlohy s nejednoznačnými odpověďmi se víceméně nevyskytují (především díky výpadku otázek, které se dožadovaly jednoznačné interpretace poezie).

Každý rok vznikne rozruch kolem několika otázek. V roce 2015 studenty podráždili Jidáš a Pallas Athéna, letos v jarním termínu zase epizeuxis v básni F. Halase. Domnívám se, že základní literární poklady by maturant znát měl, problém je ovšem ve školní praxi – učitelé mnohdy nemají možnost probrat díla natolik podrobně, aby studenti rozpoznali jednotlivé postavy. Zařazení pojmu epizeuxis do DT považuji za zbytečnou schválnost. Detailní znalost literární teorie není to nejdůležitější, co si má středoškolák z hodin literatury pamatovat.

Ke Katalogu požadavků k ČJL, který se týká obecně celé zkoušky (Český jazyk a literatura) přibyl v roce 2015/16 ještě další dokument, Seznam autorů, děl, žánrů a směrů k DT (Seznam autorů literárních děl, literárních žánrů, směrů a hnutí k DT ČJL_2016-2017). Psala jsem o něm v předešlém článku z oddílu Škola a maturita..

Seznam byl pravděpodobně vytvořen proto, aby se Cermat vyhnul protestům proti otázkám z literární historie. Obávám se však, že na průmyslových a učňovských školách bude sloužit i jako osnova literární výuky, případně jako vodítko pro tvorbu školní četby. I proto by bylo rozumné zaměřit didaktické testy jazykově (pravopis, tvarosloví, jednoduchá stylistika a porozumění textu) a literaturu přenechat učitelům. Jakékoli státní celoplošné seznamy autorů považuji za nesmysl.

Obtížnost didaktických testů se postupně mírně zvyšuje. Tomu odpovídá každoroční nárůst propadlíků zhruba o 1,5 %. (Letos odhaduji, že DT neudělá v jarním termínu téměř 10 % studentů  -  loni to bylo asi 8,5%).

PÍSEMNÁ PRÁCE

Od letošního roku se vrací centrální hodnocení maturitních slohů. Kritéria, podle nichž se budou práce hodnotit, najdete zde:

Přílohy, které jsou nedílnou součástí kritérií hodnocení maturitní zkoušky ve školním roce 2015/2016

V roce 2012, kdy se poprvé a naposled hodnotilo centrálně, měli i dobří studenti problém s bodem 1 - vytvoření textu podle zadaných kritérií (1A - téma, obsah, 1B - komunikační situace, slohový útvar). Pokud maturant nenaplnil zadání, dostal nulu a slohovou práci nenapsal.

Systém hodnocení vychází z téměř sto let staré teorie funkčních stylů. Tato teorie byla povýšena na metodu a češtináři ji musí používat při výuce psaní a dobře s ní studenty obeznámit, protože na ní je založena i část ústního zkoušení a některé otázky v DT.  Stručně – autor jakéhokoli textu si před započetím psaní rozváží, komu je text určen, do jakého funkčního stylu se potřebuje trefit, jaké slohové postupy a jazykové prostředky musí použít. Toto samozřejmě může zčásti fungovat u krátkých, strukturovaných, racionálních textů, v případě umělecky laděných slohů je tato metoda sporná.

Objektivně můžeme ve slohové práci ohodnotit kritéria 2A (pravopis, tvarosloví, slovotvorba) a 3A (větná syntax, textová koheze). I kritéria 2B a 3B jsou mírně subjektivní.

Myslím si, že by Cermat měl vrátit školám také organizaci a opravování slohových prací (dvouhodinové rychlokvašky se nikdy nevyrovnají čtyřhodinovým povídkám, které psali studenti před zavedením SM). A pokud je nutné prověřit jazykové schopnosti maturantů, nechť Cermat zařadí do didaktického testu kratší strukturovaný slohový útvar. Tam lze červenou tužkou ohodnotit to, co objektivně hodnotitelné je.

ÚSTNÍ ZKOUŠKA

Strukturu ústní zkoušky naleznete zde:

Obecná struktura ústní zkoušky

Nelekejte se, nemusíte za patnáct minut projít všech pětadvacet položek, například o lyrickém subjektu hovoříte pouze u poezie, kde zase většinou nehledáte nevlastní přímou řeč. Tropy a figury (metafora, synekdocha, epizeuxis, anafora…) a různé jazykové zvláštnosti ovšem studenti při maturitě loví, kde se dá. Požadovaná analýza uměleckého textu je zaměřena převážně na formu a jazyk daného díla, analýza textu neuměleckého se zase neobejde bez znalosti funkční stylistiky.

V diskusi pod mým posledním článkem se velmi polemizovalo o smyslu tohoto modelu zkoušky, který po maturantech požaduje obsáhlé znalosti literární teorie, ale v zásadě jim nedává možnost interpretovat či srovnávat literární díla z hlediska obsahového a tematického. Mnoho češtinářů toto pojetí kritizuje.

I já jsem přesvědčena, že literární díla nebyla prvotně tvořena pro „odbornou“, mnohdy pseudovědeckou analýzu. Literatura je kouzelný svět, který mladým lidem pomáhá nacházet trvalé hodnoty, je to mnohdy jejich první velká učebnice etiky. Svázat středoškolskou literární výchovu přísnými pravidly a nutit studenty k instantním maturitním rozborům považuji téměř za zločin, který se nám šeredně vymstí.

ZÁVĚR A ŘEŠENÍ

Organizátoři státní maturity od roku 2012 (kdy ministr Fiala provedl zásadní změny) svázali zkoušku z ČJL mnoha novými pravidly (občas mění podmínky i během školního roku) a roli učitele minimalizovali. Z mého pohledu je to nezdravá cesta.

Stát, respektive zajišťovatel státní maturity, by se měl soustředit především na kvalitní, jazykově orientované testy, doplněné podle možností jednoduchým slohovým útvarem. Ústní část zkoušky spolu se slohovými pracemi by měl vrátit zpět do kompetence škol. Středoškolští češtináři jsou většinou dostatečně schopní hodnotit práce svých studentů a hovořit s nimi o literatuře tak, aby zúročili to nejlepší, co se spolu s nimi naučili.

Veronika Valíková, psáno pro Českou školu

Článek reprezentuje i názory Společnosti učitelů ČJL, jíž je autorka tiskovou mluvčí.

• Literární seminář pro oktávy
• Škola a maturita

?