Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Řekněte dětem zřetelně: „Tohle není Vinnetou. To je úplně jiný příběh s ukradenými jmény!"

16. 01. 2017 10:24:53
Vinnetou je symbol mého dětství. Mayovky jsem odříkávala zpaměti. A přestože filmy H. Reinla ze šedesátých let měly nedostatky a mnohdy se od předloh odchylovaly, ctily charaktery hrdinů. Což nová německá minisérie nečiní.

Nová veze Vinnetoua nemá s Mayovými příběhy společné téměř nic, pouze jména. Nejvíce snad zatím svou dějovou linií připomíná slavný americký film Tanec s vlky, musí se však obejít bez charismatu mladého Costnera.

Ozývají se hlasy, že nový Vinnetou je realističtější a tedy snad i pravdivější než Reinlovy dojemné barvotisky. To je zjevný protimluv – půvab Mayových knih o náčelníkovi Apačů spočívá právě v tom, že s realismem nemají společného vůbec nic. Jsou to ryze novoromantické příběhy o boji dobra se zlem, zasazené do zdánlivě realistických kulis Divokého západu. Proto je tak milují děti, které čerstvě vyrostly z pohádek, k nimž se staví s despektem, přitom ovšem stále potřebují zřetelně kladné hrdiny, s nimiž by se mohly identifikovat. A proto je milují dospělí, kteří jejich pohádkové kořeny dávno identifikovali a považují je za největší devizu Mayových knih.

První díl nové německé minisérie ovšem představuje kultovní hrdiny v poněkud upraveném pojetí. May/ Old Shatterhand není křesťan, nýbrž racionální ateista, syn horníka zastřeleného ve stávce. Vinnetou není Kle-kí Petrou pečlivě vzdělávaný rudý gentleman, hovořící čistou angličtinou, ale polodivoch, který do svého budoucího bratra při prvním střetu vstřelí šíp a vzápětí ho chce skalpovat. A Nšo – či není cudná náčelnická dcera, ale emancipovaná a sexuálně vyspělá šamanka kmene.

Tvůrci zásadně změnili charaktery Mayových postav. A zároveň posunuli i jejích vtah k dobru a zlu. Nechat Vinnetoua a Old Shatterhanda, aby dynamitem ohrozili životy nevinných lidí, považuji za stejný prohřešek proti etice příběhu jako vrazit Sněhurce do ruky otrávenou hrušku a poslat ji za macechou.

Druhý díl minisérie přináší sexuální revoluci. Po gay scéně na počátku (Shatterhand odmítá sdílet s Vinnetouem jednu deku) přichází nemravný návrh přímo od velké šamanky Nšo-či. Bílý bratr ji odmítá, později lituje. Identifikuje pravou lásku a svede o Nšo-či zápas s vůdcem banditů. Požádá ji o ruku, Vinnetou mu věnuje kus apačské půdy a můžeme jít do finále.

Předpokládám, že ve třetím díle Nšo-či Shatterhandovi předvede vzornou ekomanželku, včetně domácího porodu. Potom odjedou bratři na lov (nebo se Shatterhand vydá pro plínky do města), objeví se hlavní padouch Santer a zabije Nšo-či i s miminkem (obměna Ribannina příběhu – ta se přece provdala za Old Firehanda a byla zabita v jeho srubu i s malou dcerkou). Vinnetou a Old Shatterhand budou Santera pronásledovat, zamotá se do toho armáda, lidská práva a genocida indiánů a dojde k nezbytné smrti náčelníka Apačů.

Ale já tentokrát brečet nebudu. Tohle není MŮJ Vinnetou.

To je úplně jiný příběh s ukradenými jmény.

Jak už jsem napsala, mayovky ze šedesátých let měly mnoho nedostatků. Lex Barker byl příliš velký borec. Pierre Brice si pěstoval bříško a legračně šmajdal. Ribanna vypadala značně přezrále a německé komické postavičky nám leckdy pily krev. Jen Marie Versini byla sladká jako Krásný den...

Ale étos Mayových knih ty filmy neničily. Věřili jste hlavním hrdinům jejich přátelství, které nebylo třeba komplikovat homosexuálními narážkami. Věřili jste Nšo-či její lásku, která nesměla být naplněna, protože Šarlí mohl mít indiánského bratra, ale nikoli indiánskou manželku.

Ale především jste věřili, že Vinnetou a Old Shatterhand jsou vždy a za všech okolností na straně dobra. A že nikdy nedělají kompromisy.

Karel May nemůže německým filmařům zakázat, aby kultovní jména jeho hrdinů namočili do etnograficko – ekologicko – multikulturní omáčky, zdobené sexuálním kompotem.

Věřím však, že jim pošle ze Spisovatelského nebe pořádný a zasloužený kopanec.

Pardon, drtivou ránu do spánku.

Autor: Veronika Valíková | pondělí 16.1.2017 10:24 | karma článku: 47.91 | přečteno: 15612x

Další články blogera

Veronika Valíková

Vychovávají, či nevychovávají české školy stádo?

Jsou jednotné přijímačky, státní maturity, inkluze a další novinky cesta do pekel, nebo našemu školství prospívají? Osobně si myslím, že orwellizace českého vzdělávání pokračuje a že tento proces může zastavit pouze zásadní změna.

22.4.2017 v 19:28 | Karma článku: 41.12 | Přečteno: 4425 | Diskuse

Veronika Valíková

Tajné opravování slohů aneb za co mám tu kuli, milý Cermate?

Studenti po oznámení známek ze slohových prací nebudou vědět, jaké chyby napáchali – centrální hodnotitelé si ponechají jejich oskenované písemné práce s poznámkami u sebe a do systému pošlou pouze tabulky s bodovým ohodnocením.

21.4.2017 v 19:09 | Karma článku: 34.29 | Přečteno: 1893 | Diskuse

Veronika Valíková

Témata maturitních slohů - jaro 2017

Cermat právě vyvěsil zádání maturitních slohů, které budou letos opravovat centrální hodnotitelé. Už jste někdy zkusili napsat článek s prvky fejetonu, dopis kvůli přejmenování náměst či vypravování o ohrožení Země za dvě hodiny?

11.4.2017 v 19:31 | Karma článku: 24.11 | Přečteno: 2673 | Diskuse

Veronika Valíková

Maturitní slohy letos opět opraví CERMAT

Centrální hodnocení maturitních slohů jsme tu měli v roce 2012 a mnozí zúčastnění si jistě vzpomínají na problémy s ním spojené - i výborně píšící studenti tenkrát obdrželi známku pět za nedodržení útvaru či zadání...

10.4.2017 v 11:57 | Karma článku: 19.76 | Přečteno: 1030 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Ondřej Valina

Zlatá … stříbrná … bronzová … bramborová!

Už jste někdy v nějaké soutěži skončili na nevděčném čtvrtém místě? Ano? Pak určitě víte, že na tomto místě vás nečeká ani zlatá, stříbrná a dokonce ani bronzová medaile.

23.4.2017 v 21:55 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 81 | Diskuse

Karel Sýkora

Narcotic Thrust – When The Dawn Breaks

Narcotic Thrust is an electronica/house music duo from the UK consisting of producers Stuart Crichton and Andy Morris. The name Narcotic Thrust is an anagram of "Stuart Crichton".

23.4.2017 v 19:26 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 30 |

Karel Sýkora

Boethius o hnutí mysli

Anicius Manlius Torquatus Severinus Boëthius (asi 480 Řím nebo u Říma – 25. října 524/525 Pavia) byl křesťanský teolog a filosof, někdy označovaný jako „poslední Říman“ a zároveň první filosof středověku.

23.4.2017 v 17:03 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 57 |

Simona Procklová

Sobotní plavba na vlnách televizní zábavy

Včera opět nebylo nic v televizi. Ne, že by to bylo něco nového, nestandardního nebo snad něco, co by mě mohlo dokonce překvapit.

23.4.2017 v 14:00 | Karma článku: 28.46 | Přečteno: 1517 | Diskuse

Vladimír Koliandr

Je opravdu současná oficiální cesta léčby rakoviny tou nejhorší variantou?

Opět musím reagovat na diskusi v předchozím článku a k potvrzení teze uvedené v titulku tentokrát využiji důkazů a argumentů geniální ženy, o níž byl předchozí článek, Dr.Budwig.

23.4.2017 v 9:00 | Karma článku: 18.31 | Přečteno: 1046 | Diskuse
Počet článků 219 Celková karma 24.74 Průměrná čtenost 1502

Blogy "jsou nádobky, do kterých vztek svůj nalívám, aby mi srdce nežral." (Karel Havlíček Borovský + VV :)) Prvotina Soukromý nebe, dokončené povídky, pohádky pro starší holčičky, hra o KHB a různé dramatizace textů ...

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.