Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Řekněte dětem zřetelně: „Tohle není Vinnetou. To je úplně jiný příběh s ukradenými jmény!"

16. 01. 2017 10:24:53
Vinnetou je symbol mého dětství. Mayovky jsem odříkávala zpaměti. A přestože filmy H. Reinla ze šedesátých let měly nedostatky a mnohdy se od předloh odchylovaly, ctily charaktery hrdinů. Což nová německá minisérie nečiní.

Nová veze Vinnetoua nemá s Mayovými příběhy společné téměř nic, pouze jména. Nejvíce snad zatím svou dějovou linií připomíná slavný americký film Tanec s vlky, musí se však obejít bez charismatu mladého Costnera.

Ozývají se hlasy, že nový Vinnetou je realističtější a tedy snad i pravdivější než Reinlovy dojemné barvotisky. To je zjevný protimluv – půvab Mayových knih o náčelníkovi Apačů spočívá právě v tom, že s realismem nemají společného vůbec nic. Jsou to ryze novoromantické příběhy o boji dobra se zlem, zasazené do zdánlivě realistických kulis Divokého západu. Proto je tak milují děti, které čerstvě vyrostly z pohádek, k nimž se staví s despektem, přitom ovšem stále potřebují zřetelně kladné hrdiny, s nimiž by se mohly identifikovat. A proto je milují dospělí, kteří jejich pohádkové kořeny dávno identifikovali a považují je za největší devizu Mayových knih.

První díl nové německé minisérie ovšem představuje kultovní hrdiny v poněkud upraveném pojetí. May/ Old Shatterhand není křesťan, nýbrž racionální ateista, syn horníka zastřeleného ve stávce. Vinnetou není Kle-kí Petrou pečlivě vzdělávaný rudý gentleman, hovořící čistou angličtinou, ale polodivoch, který do svého budoucího bratra při prvním střetu vstřelí šíp a vzápětí ho chce skalpovat. A Nšo – či není cudná náčelnická dcera, ale emancipovaná a sexuálně vyspělá šamanka kmene.

Tvůrci zásadně změnili charaktery Mayových postav. A zároveň posunuli i jejích vtah k dobru a zlu. Nechat Vinnetoua a Old Shatterhanda, aby dynamitem ohrozili životy nevinných lidí, považuji za stejný prohřešek proti etice příběhu jako vrazit Sněhurce do ruky otrávenou hrušku a poslat ji za macechou.

Druhý díl minisérie přináší sexuální revoluci. Po gay scéně na počátku (Shatterhand odmítá sdílet s Vinnetouem jednu deku) přichází nemravný návrh přímo od velké šamanky Nšo-či. Bílý bratr ji odmítá, později lituje. Identifikuje pravou lásku a svede o Nšo-či zápas s vůdcem banditů. Požádá ji o ruku, Vinnetou mu věnuje kus apačské půdy a můžeme jít do finále.

Předpokládám, že ve třetím díle Nšo-či Shatterhandovi předvede vzornou ekomanželku, včetně domácího porodu. Potom odjedou bratři na lov (nebo se Shatterhand vydá pro plínky do města), objeví se hlavní padouch Santer a zabije Nšo-či i s miminkem (obměna Ribannina příběhu – ta se přece provdala za Old Firehanda a byla zabita v jeho srubu i s malou dcerkou). Vinnetou a Old Shatterhand budou Santera pronásledovat, zamotá se do toho armáda, lidská práva a genocida indiánů a dojde k nezbytné smrti náčelníka Apačů.

Ale já tentokrát brečet nebudu. Tohle není MŮJ Vinnetou.

To je úplně jiný příběh s ukradenými jmény.

Jak už jsem napsala, mayovky ze šedesátých let měly mnoho nedostatků. Lex Barker byl příliš velký borec. Pierre Brice si pěstoval bříško a legračně šmajdal. Ribanna vypadala značně přezrále a německé komické postavičky nám leckdy pily krev. Jen Marie Versini byla sladká jako Krásný den...

Ale étos Mayových knih ty filmy neničily. Věřili jste hlavním hrdinům jejich přátelství, které nebylo třeba komplikovat homosexuálními narážkami. Věřili jste Nšo-či její lásku, která nesměla být naplněna, protože Šarlí mohl mít indiánského bratra, ale nikoli indiánskou manželku.

Ale především jste věřili, že Vinnetou a Old Shatterhand jsou vždy a za všech okolností na straně dobra. A že nikdy nedělají kompromisy.

Karel May nemůže německým filmařům zakázat, aby kultovní jména jeho hrdinů namočili do etnograficko – ekologicko – multikulturní omáčky, zdobené sexuálním kompotem.

Věřím však, že jim pošle ze Spisovatelského nebe pořádný a zasloužený kopanec.

Pardon, drtivou ránu do spánku.

Autor: Veronika Valíková | pondělí 16.1.2017 10:24 | karma článku: 47.91 | přečteno: 15636x

Další články blogera

Veronika Valíková

Copak někdo zabíjí děti? Malé, usmrkané děti...?

Poznali jste? Závěr ze hry Karla Čapka Matka. Nemám tu hru tolik ráda jako Bílou nemoc, mnozí ji považují za agitku... ale dnes mi ta slova vytanula na mysli zcela samovolně. V souvislosti s útokem v Manchesteru.

23.5.2017 v 13:50 | Karma článku: 45.71 | Přečteno: 6908 | Diskuse

Veronika Valíková

Maturitní slohy a pohádka O chytré horákyni

Na dotaz, proč CERMAT nemá výsledky slohových prací, odpověděla ministryně Valachová v duchu známé pohádky – nejsem si vědoma, že bychom neměli výsledky, jen některé ještě nejsou úplně hotové. Zajímavý oxymóron...

20.5.2017 v 17:18 | Karma článku: 25.99 | Přečteno: 1002 | Diskuse

Veronika Valíková

Maturita z ČJL 2017 – zatím jsou informace mírně matoucí

Dnes se dozvíme souhrnné výsledky písemných maturitních zkoušek. Informace, které dostávají školy, jsou zatím neúplné. Chybí často hodnocení slohů - vrátilo se centrální hodnocení, které v roce 2012 zrušil ministr Fiala.

19.5.2017 v 6:49 | Karma článku: 15.43 | Přečteno: 577 | Diskuse

Veronika Valíková

Data, procenta, body aneb horký maturitní gulášek

Kolik maturantů nenapsalo test z češtiny a sloh? Na celková data si počkáme. Maturanti dnes dostali výsledky didaktických testů a písemné práce z cizích jazyků. Bodové ohodnocení slohových prací z ČJL prý budou dostávat postupně.

15.5.2017 v 18:41 | Karma článku: 27.13 | Přečteno: 1869 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Jan Sviták

Nejlepší věci jsou zadarmo

Pokud máte rádi původní českou literaturu a zajímají vás stálice literárního nebe, nebo nově explodující materiál, sáhněte po časáku s názvem Partonyma. A pokud literaturu nemusíte, nevadí, určitě něco dávají v telce.

27.5.2017 v 11:35 | Karma článku: 5.22 | Přečteno: 358 | Diskuse

Karel Sýkora

Ten pes hraje kulečník líp než já... :-)

Kulečník (někdy používaný název biliard) je dovednostní sport hraný pomocí tága, které se používá na strkání koulí po stole potaženém plátnem.

27.5.2017 v 11:00 | Karma článku: 4.46 | Přečteno: 88 |

Karel Sýkora

Katalog digitálních projektů

Since 2012 the Catalogue of Digital Editions has been gathering digital editions and texts in an attempt to survey and identify best practice in the field of digital scholarly editing.

27.5.2017 v 9:07 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 48 |

Dana Šumová

Hrál kdosi na hoboj

a hrál již kolik dní, hrál vždycky navečer touž píseň mollovou a aniž nerozžal si ohně pobřežní, neb všecky ohně, prý, tu zhasnou, uplovou.

26.5.2017 v 13:36 | Karma článku: 10.58 | Přečteno: 291 | Diskuse

Karel Sýkora

Evangelium rodu Abrahamova: Hluk města a vyladěné srdce

Olomoucký sbor Církve bratrské je různorodá skupina křesťanů. Společně se křesťané v tomto sboru zavázali následovat Pána Ježíše Krista, a to láskou a pomocí všem bližním, a sdílením dobré zprávy Evangelia.

26.5.2017 v 8:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 27 |
Počet článků 225 Celková karma 26.48 Průměrná čtenost 1587

Blogy "jsou nádobky, do kterých vztek svůj nalívám, aby mi srdce nežral." (Karel Havlíček Borovský + VV :)) Prvotina Soukromý nebe, dokončené povídky, pohádky pro starší holčičky, hra o KHB a různé dramatizace textů ...

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.