Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Řekněte dětem zřetelně: „Tohle není Vinnetou. To je úplně jiný příběh s ukradenými jmény!"

16. 01. 2017 10:24:53
Vinnetou je symbol mého dětství. Mayovky jsem odříkávala zpaměti. A přestože filmy H. Reinla ze šedesátých let měly nedostatky a mnohdy se od předloh odchylovaly, ctily charaktery hrdinů. Což nová německá minisérie nečiní.

Nová veze Vinnetoua nemá s Mayovými příběhy společné téměř nic, pouze jména. Nejvíce snad zatím svou dějovou linií připomíná slavný americký film Tanec s vlky, musí se však obejít bez charismatu mladého Costnera.

Ozývají se hlasy, že nový Vinnetou je realističtější a tedy snad i pravdivější než Reinlovy dojemné barvotisky. To je zjevný protimluv – půvab Mayových knih o náčelníkovi Apačů spočívá právě v tom, že s realismem nemají společného vůbec nic. Jsou to ryze novoromantické příběhy o boji dobra se zlem, zasazené do zdánlivě realistických kulis Divokého západu. Proto je tak milují děti, které čerstvě vyrostly z pohádek, k nimž se staví s despektem, přitom ovšem stále potřebují zřetelně kladné hrdiny, s nimiž by se mohly identifikovat. A proto je milují dospělí, kteří jejich pohádkové kořeny dávno identifikovali a považují je za největší devizu Mayových knih.

První díl nové německé minisérie ovšem představuje kultovní hrdiny v poněkud upraveném pojetí. May/ Old Shatterhand není křesťan, nýbrž racionální ateista, syn horníka zastřeleného ve stávce. Vinnetou není Kle-kí Petrou pečlivě vzdělávaný rudý gentleman, hovořící čistou angličtinou, ale polodivoch, který do svého budoucího bratra při prvním střetu vstřelí šíp a vzápětí ho chce skalpovat. A Nšo – či není cudná náčelnická dcera, ale emancipovaná a sexuálně vyspělá šamanka kmene.

Tvůrci zásadně změnili charaktery Mayových postav. A zároveň posunuli i jejích vtah k dobru a zlu. Nechat Vinnetoua a Old Shatterhanda, aby dynamitem ohrozili životy nevinných lidí, považuji za stejný prohřešek proti etice příběhu jako vrazit Sněhurce do ruky otrávenou hrušku a poslat ji za macechou.

Druhý díl minisérie přináší sexuální revoluci. Po gay scéně na počátku (Shatterhand odmítá sdílet s Vinnetouem jednu deku) přichází nemravný návrh přímo od velké šamanky Nšo-či. Bílý bratr ji odmítá, později lituje. Identifikuje pravou lásku a svede o Nšo-či zápas s vůdcem banditů. Požádá ji o ruku, Vinnetou mu věnuje kus apačské půdy a můžeme jít do finále.

Předpokládám, že ve třetím díle Nšo-či Shatterhandovi předvede vzornou ekomanželku, včetně domácího porodu. Potom odjedou bratři na lov (nebo se Shatterhand vydá pro plínky do města), objeví se hlavní padouch Santer a zabije Nšo-či i s miminkem (obměna Ribannina příběhu – ta se přece provdala za Old Firehanda a byla zabita v jeho srubu i s malou dcerkou). Vinnetou a Old Shatterhand budou Santera pronásledovat, zamotá se do toho armáda, lidská práva a genocida indiánů a dojde k nezbytné smrti náčelníka Apačů.

Ale já tentokrát brečet nebudu. Tohle není MŮJ Vinnetou.

To je úplně jiný příběh s ukradenými jmény.

Jak už jsem napsala, mayovky ze šedesátých let měly mnoho nedostatků. Lex Barker byl příliš velký borec. Pierre Brice si pěstoval bříško a legračně šmajdal. Ribanna vypadala značně přezrále a německé komické postavičky nám leckdy pily krev. Jen Marie Versini byla sladká jako Krásný den...

Ale étos Mayových knih ty filmy neničily. Věřili jste hlavním hrdinům jejich přátelství, které nebylo třeba komplikovat homosexuálními narážkami. Věřili jste Nšo-či její lásku, která nesměla být naplněna, protože Šarlí mohl mít indiánského bratra, ale nikoli indiánskou manželku.

Ale především jste věřili, že Vinnetou a Old Shatterhand jsou vždy a za všech okolností na straně dobra. A že nikdy nedělají kompromisy.

Karel May nemůže německým filmařům zakázat, aby kultovní jména jeho hrdinů namočili do etnograficko – ekologicko – multikulturní omáčky, zdobené sexuálním kompotem.

Věřím však, že jim pošle ze Spisovatelského nebe pořádný a zasloužený kopanec.

Pardon, drtivou ránu do spánku.

Autor: Veronika Valíková | pondělí 16.1.2017 10:24 | karma článku: 47.91 | přečteno: 15592x

Další články blogera

Veronika Valíková

Čerti v mobilech aneb dobrý sluha a špatný pán

Českým školstvím obchází nové strašidlo, přenosná elektronika. Mobily, tablety, přehrávače, notebooky mají devastující vliv na mládež. Děti nečtou! Jsou roztěkané! Nekomunikují! Neposilují sociální vazby! A ďábla je třeba vymítat!

3.3.2017 v 11:30 | Karma článku: 26.58 | Přečteno: 2149 | Diskuse

Veronika Valíková

Kvalita českého školství překvapivě závisí na kvalitě... učitelů!

Média jsou zaplavena rozbory českého školství. Neustále se dozvídám, proč je špatné, zaostalé, proč studenti nezvládají tu či onu gramotnost, jaké další projekty a zkoušky chystá MŠMT, Cermat či Sdružení pro lepší dovednosti XY..

25.2.2017 v 17:14 | Karma článku: 42.60 | Přečteno: 4933 | Diskuse

Veronika Valíková

To je křiku kvůli Bohémě!

Je to vždy problém, když vznikne umělecké dílo, v němž vystupují skutečné postavy bez krycích jmen a formulky: postavy a události ... jsou smyšlené. Český snář Ludvíka Vaculíka způsobil na počátku osmdesátých let podobný poprask.

22.2.2017 v 9:40 | Karma článku: 28.98 | Přečteno: 1643 | Diskuse

Veronika Valíková

Modlitba za Johna Irvinga

Píše o věcech, z nichž se ježí chlupy farizeům všech vyznání. Nelegální potraty; homosexuálové a transsexuálové, umírající na AIDS; rodiče opouštějící děti a děti hledající rodiče. A přesto je základním tématem jeho knih láska...

21.2.2017 v 8:34 | Karma článku: 13.76 | Přečteno: 520 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

The Art Story

The Art Story is an educational non-profit organization founded in 2009 to demystify Modern Art and further art appreciation.

23.3.2017 v 9:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 25 |

Helena Herynková

Jestli odejdeš, nenech se hlavně zabít

Příběhy z válečného období nejsou vždy plné jen smutku. I v letech, kdy zuřila první světová válka, se odehrávaly příběhy velké vášně, lásky a složitých vztahů. Takovým je i příběh Jestli odejdeš, britské autorky Adele Parks.

23.3.2017 v 9:11 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 84 | Diskuse

Vladimír Koliandr

Změnily i vám život „Čtyři dohody“ ?

V předchozím článku jsem na příspěvky odpovídat přímo v diskusi, ale na příspěvky paní Tenzler vidím potřebu reagovat zde, protože možná je více lidí, kterým někdo velmi ublížil a potřebují pomoci přiblížit, jak se dívat na druhé.

23.3.2017 v 8:01 | Karma článku: 9.87 | Přečteno: 286 | Diskuse

Jana Hochmannová

Tolik mrtvých duší...

Poslední dobou slýchám téměř denně smutné zprávy. Opustil nás Kardinál Vlk a také Helenka Štáchová, úžasná loutkoherečka, která propůjčila hlas Hurvínkově kamarádce Máničce. Přeji si v tiché meditaci mír pro všechny a

22.3.2017 v 20:48 | Karma článku: 9.03 | Přečteno: 240 |

Karel Sýkora

Kanadská reklama se stala hitem internetu

Zdravotní postižení je určitá odchylka ve zdravotním stavu člověka, která jej omezuje v určité činnosti (pohyb, kvalita života, uplatnění ve společnosti).

22.3.2017 v 13:30 | Karma článku: 5.47 | Přečteno: 298 |
Počet článků 212 Celková karma 31.96 Průměrná čtenost 1488

Blogy "jsou nádobky, do kterých vztek svůj nalívám, aby mi srdce nežral." (Karel Havlíček Borovský + VV :)) Prvotina Soukromý nebe, dokončené povídky, pohádky pro starší holčičky, hra o KHB a různé dramatizace textů ...

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.