Dnes se dozvíme souhrnné výsledky písemných maturitních zkoušek. Informace, které dostávají školy, jsou zatím neúplné. Chybí často hodnocení slohů - vrátilo se centrální hodnocení, které v roce 2012 zrušil ministr Fiala.
Dnes se snad během tiskové konference MŠMT dozvíme souhrnné výsledky letošních písemných maturitních zkoušek. – DT z ČJL, CJ a matematiky a písemných prací z ČJL a CJ. Individuální výsledky se studenti dozvěděli většinou v pondělí 15. 2. – s výjimkou slohových prací z ČJL. Informace, které dostávají školy a studenti, jsou zatím poněkud neúplné.
Podle maturitní vyhlášky mají maturanti znát výsledky svých písemných zkoušek do začátku zkoušky ústní a Cermat se rozhodl „literu vyhlášky“ napínat k prasknutí – školám, které maturují až v příštích týdnech, bodové hodnocení slohů z ČJL zatím většinou neposlal. Bude je prý odesílat postupně, předtím, než ta která škola (či ten který student?) započne ústní zkoušení.
Tato situace nevyhovuje studentům, učitelům ani ředitelům. Nepřispívá ke klidu a zvyšuje neprůhlednost celého už tak dost složitého systému, kterým maturitní zkouška z ČJL bezpochyby je.
O výsledcích didaktických testů z ČJL zatím víme tolik, že se mírně zhoršily (procento propadlíků narostlo). Loni se pohybovalo kolem 8,5%, letos jsem tipovala 11%, ale klidně bych ještě přihodila – test byl korektní, neobsahoval žádné vážnější zrady, ale když jsem posléze přemýšlela o čase, který jsem nad ním strávila, pochopila jsem, že pro některé maturanty mohl být tvrdým oříškem – obsahoval dlouhé texty a vyžadoval poměrně náročnou práci s pojmy a jejich aplikací.
Nicméně mnozí maturanti ho napsali skvěle. O to více pak zkušeného češtináře zarazí, když má jedničkář 97% z DT a poměrně špatnou známku ze slohu. Pak je samozřejmě na místě podívat se, v jakých kritériích student chyboval.
O kritériích slohových prací už jsem psala mnohokrát. Pouze 2A (pravopis, tvarosloví a interpunkce) a 3A (větná koheze) jsou záležitosti podléhající přísným jazykovým pravidlům. 1A (téma) bylo vždy problematické, jak dokážete, že jste se neodchýlili od tématu, 1B (útvar a komunikační situace) je úlitba zastaralé a kritizované teorii funkčních stylů. 2B (lexikum) i 3B (koherence, nadvětná syntax) pak určitě spadají do kategorie „mírně subjektivní „kritéria“. Čtyři „měkká“ kritéria (respektive body) tak mohou snadno z poměrně slušné úvahy (bez gramatických chyb) s dějovými či poetickými prvky vyrobit práci, která tak tak projde přes minimální hranici. Už teď kolegové hlásí, že se u některých studentů objevuje bodové hodnocení, které nechápou oni ani maturanti.
A tady jsme u dalšího problému. Studenti dostávají tabulku s body a krátkým slovním hodnocení. Nevidí své chyby (hodnotitelé si dělají interní poznámky, neopravují zřejmě do textů), maturanti netuší, za co jim které body byly strženy. Už teď se na způsob hodnocení objevují stížnosti.
Co se zdržování výsledků týče, několik ředitelů škol se nechalo slyšet, že je nepovažují za šťastné, protože nejistota studenty zbytečně stresuje. Naskýtá se otázka, proč se tak děje – možná někoho překvapily rozdíly mezi DT a slohy některých studentů a postoupil sporně opravené slohy vyšší instanci. Možná hodnotitelé jen „nestíhali“. Každopádně je to podivné.
„Podivná“ je ostatně i nutnost návratu ke spornému centrálnímu opravování, které po neúspěšné premiéře zrušil ministr Fiala. CERMAT je zdůvodňuje tím, že učitelé opravovali mírně a nenechávali své studenty propadat. Nechal si k tomuto účelu opravit vzorek slohových prací centrálními hodnotiteli, srovnal se školním hodnocením… Jaký vzorek použil, jsme se nedozvěděli. O kritériích už řeč byla. Výsledek - učitelům se nedůvěřuje a maturity zase budou o poznání dražší.
Zadávání a hodnocení slohových prací z ČJL je v tuto chvíli zřejmě nejproblematičtější částí maturitního modelu z ČJL, který má ovšem nedostatků mnohem více.
Uvidíme, jak budou letos s výsledky spokojeni studenti, jejich učitelé a široká veřejnost.
Psáno pro blog a pro Českou školu
