Útočit na křesťanství je zrovna v módě
Ležela jsem tenkrát v porodnici pět měsíců, a když jsem v noci nemohla číst, modlila jsem se, aby to konečně vyšlo. Po prvním potratu v šestém měsíci byly modlitby to nejrozumnější, na co jsem přišla. A byly účinné. Dostala jsem se do rukou citlivého lékaře, který si věděl rady s mou psychikou. Byla jsem obklopena láskou a snad poprvé v životě se cítila naprosto bezpečně. Chum se narodil v jedenačtyřicátém týdnu těhotenství a já ani chvíli nezaváhala - kamarád mě zavedl za moudrým knězem, který nejdříve pokřtil syna a potom mě připravil k prvnímu přijímání.
Od té doby patřím k "praktikujícím" katolíkům a nikdy jsem o své volbě nepochybovala.
Jsem docela vděčná za roky, kdy jsem poznávala jiná náboženství, kdy jsem se racionálně hádala s Bohem a odmítala přijmout jeho autoritu, kdy jsem milovala Gándhího a chtěla být hinduistou, kdy jsem četla Kazantzakise a prala se spolu s ním s božskou podstatou Krista.
Především jsem však vděčná za svá riziková těhotenství, která mě v mém hledání popostrčila a přivedla mi do cesty lidi tolik zásadní pro můj život. V žádném chrámu jsem se nikdy nemodlila tak vroucně jako v jedné porodnici nad Vltavou. Tam jsem pochopila smysl tři křesťanských ctností - lásky, víry a naděje.
V poslední době čtu (i tady na blogu) stále častěji ostré útoky na principy křesťanství. Zvlášť teď, o Vánocích, se mírně namnožily. Vím, že mají někteří lidé problém s církevní institucí či některými jejími představiteli. Chápu, že ,mnohým v hlavě utkvěly komunistické kapitoly o negativní roli církve v dějinách. S tím se musí poprat i mnozí křesťané - a musí k tomu použít svůj rozum, najít správné argumenty. Víra je dar, nikoli opiové doupě, v němž zapomenete na všechny problémy světa.
Není mi ovšem jasné, proč se opět, jako za časů komunismu, tolik lidí začíná opírat do samotných principů křesťanství. Proč je jeden z nejsilnějších a nejpravdivějších příběhů světa, myslím ten Kristův, který se v různých podobách stále vrací a v němž během života hrajeme různé role (vždyť každý člověk, který se o něco snaží, zažije chvíle slávy i zavržení a my, pokud zrovna nejsme v té roli zásadní, míváme na vybranou - můžeme ho podpořit, opustit, nebo i zradit za třicet stříbrných) označován za pohádku, mýtus, roztomilý příběh pro děti - v tom pejorativním slova smyslu,.
A proč se to tak výrazně děje právě o Vánocích.
Nechci nikomu vnucovat svou víru a přesvědčení. Ke svým názorům jsem dospěla na základě životní zkušenosti, lásky, četby, přemýšlení a rozhovorů s lidmi, jichž si vážím.
Ale současně prosím ty, kteří mají názory odlišné, aby ke křesťanství přistupovali alespoň s úctou. Aby respektovali fakt, že věřící lidé také používají rozum. Že to nejsou malé děti ani o berličky se opírající chudáčci, kteří nemají na vybranou.
Aby alespoň připustili, že evropská literatura, filosofie, hudba i výtvarné umění by bez křesťanského základu vypadaly zcela jinak.
Že příběhy, které stojí u zrodu judaismu a křesťanství, přetrvaly věky proto, že jsou silné a pravdivé - jinak by už dávno skončily v propadlišti dějin i literatury.
Děkuji a přeji krásný nový rok.
Veronika Valíková Šubová
Ještě slůvko o Markétce, Laře a Taťjaně...
Malý dodatek k velké aféře. Literatura je můj domov, literární postavy moji bratři a mé sestry. Píšu o tom mnoho let.
Veronika Valíková Šubová
Kdo se bojí faktů o 21. prosinci 2023
Uběhly čtyři měsíce od hrůzného masakru na pražské filosofické fakultě. Událost se vyšetřuje, prosakují informace, bují dohady...
Veronika Valíková Šubová
Jak se papež stal z církevního reformátora „chcimírem“
Kde jsou ty časy, kdy papež František rozděloval katolíky svým liberalismem a vstřícností k migrantům. To byl ještě odvážný chlapík vyznávající správné evropské hodnoty a jeho slovy se zaštiťovali všichni církevní reformátoři.
Veronika Valíková Šubová
Markétčin sen
Druhý díl Markétčina letu. Pro neznalé připomínám kapitolu Letím z Bulgakovova Mistra a Markétky, která se mojí hrdince stala inspirací. Markétka se potře Azazelovým krémem a sedá na koště...
Veronika Valíková Šubová
Markéta děkuje za péči, ale je abstinentka
Pro pana Chechtu, který mi věnoval už čtvrtý blog v řadě (zřejmě posedlost nebo tajná vášeň, třeba se s Chrčálkem poperou): Od křtu své knihy 23. 1. 2024 nepiju alkohol a mám na to svědky. Markétka je na tom stejně.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
„Smrt režimu.“ Za nápis si má nezletilá ruská studentka odpykat 3,5 roku
Ruský vojenský soud odsoudil žákyni desáté třídy, sedmnáctiletou Ljubov Lizunovovou ke 3,5 roku...
Zavolíme! Kandidáti do eurovoleb se utkají v debatě vysílané i studentům škol
Šest kandidátů pro volby do Evropského parlamentu přijalo účast v debatě Zavolíme!, která bude...
Další případ zpožděné dodávky zbraní. Česká firma se soudí na Ukrajině
Premium Vztahy mezi Českem a Ukrajinou nejsou vždycky idylické. Svědčí o tom soudní spor, na který narazila...
Světlušky mění válčení ve městech. Nové drony snížily počet padlých Izraelců
Premium Jen několik decimetrů velký přístroj může znamenat revoluci městské války: minivrtulník, který...
- Počet článků 461
- Celková karma 25,61
- Průměrná čtenost 1708x
Knihy:
Soukromý nebe (2004) - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.
Češtinářky 1. 9. 2022
Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.
Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...
Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/
mail: ver.valikova@seznam.cz
Seznam rubrik
- Kámošky
- Ženy a muži
- Časové a příležitostné
- Bezpečné místo k nadechnutí
- Porodnice a Soukromý nebe
- Škola a maturita
- Literární seminář pro oktávy
- Děti a Sešívané léto
- NEVERMORE
- Moře a další lásky
- PPP - Proti předčasným porodům
- Rodinka jak ze Shakespeara
- Taháky k maturitě
- NE! plošné střídavé péči
- Zvířátka
- Povídky