O propagandě a W. Churchillovi

Tématem tohoto článku je film Nejtemnější hodina, který se věnuje Churchillovu jasnému postoji k A. Hitlerovi a situaci v Evropě na jaře 1940, a podivná recenze K. Fily z Aktuálně.cz, naznačující, že film připomíná propagandu.

Miluji britskou kinematografii od mládí, náhodnou trilogii z posledního desetiletí, filmy Králova řeč - Dunkerk - Nejtemnější hodina, považuji za mistrovská díla. Všechny tři spojuje odpor k počínající nacistické totalitě v Německu a  hrdinný postoj Británie na počátku II. světové války.

KRÁLOVA ŘEČ řeší problém budoucího krále Jiřího VI., který měl od narození potíže s koktáním. Jako druhý syn se nepřipravoval převzít panovnické povinnosti, ale v roce 1936 si s ním osud zahrál - jeho bratr Edward byl nucen kvůli manželství s rozvedenou Wallis Simpsonovou (která měla podivné známosti i s nacisty) odstoupit. Bertík se stal králem a všichni čekali, jak si poradí se svým handicapem. Poradil si - i díky péči jistého nadšeného divadelního amatéra a nevystudovaného logopeda Logua, který s Jiřím VI. individuálně pracoval na mnoha projevech - včetně toho zásadního v roce 1939, kdy Británie kvůli napadení Polska vyhlásila válku nacistickému Německu.

Film byl natočen podle divadelní hry, měl premiéru v roce 2010, získal čtyři oscary. Scénář David Seidler, režie Tom Hooper.

DUNKERK přišel do kin loni v září a trhal rekordy návštěvnosti. Ch. Nolan postavil vyprávění o "zázračné" záchraně 330 000 převážně britských vojáků na jaře 1940, kdy prakticky celou západní Evropu bez většího boje dobyla a obsadila německá nacistická armáda, na trojité, prolínající se časové  rovině země - voda - vzduch. Strhující příběh o síle a odvaze každého jednotlivce, který se rozhodne pomoci své zemi v boji proti temné totalitě, přinesl kromě propracovaného způsobu vyprávění i silné etické sdělení - vojáci na dunkerských plážích si byli záměrně velmi podobní, film neměl jednoho hrdinu - jakoby nám chtěl režisér připomenout, že už dlouho žijeme v míru a válku si nedokážeme představit.  A že když přijde, své oběti si nevybírá.

Film byl zřetelně ovlivněn i příslušnou kapitolou z Churchillovy Druhé světové války - z dílu Jejich nejskvělejší hodina -  za níž dostal oprávněně Nobelovu cenu. 

NEJTEMNĚJŠÍ HODINA měla v našich kinech premiéru 11. 1. 2018, natočil ji J. Wright a dopřáli jsme si ji po 1. kole prezidentské volby. Protože knihy o Churchillovi hltám (šest dílů Druhé světové války jsem kdysi přečetla v jedné slavné porodnici - k čemu je také dobré rizikové těhotenství), měla jsem v kině problém se záchvaty smíchu - věděla jsem občas dopředu, jaká perla v jaké situaci bude následovat (nahatý Winston děsící svou písařku, Winston obědvající s Jiřím VI.. či uklidňující rozzlobenou Clementine).

Můj soused v kině nepovažoval film za komedii a vydatně mě napomínal. Pravda, drama o tom, zda Británie začne s Hitlerem vyjednávat mírové podmínky, odstraní válečného štváče Churchilla a do čela vlády dosadí někoho méně kontroverzního, méně útočného, méně umíněného, s méně pozitivním vztahem k alkoholu a osobní svobodě v dnešní době komedií opravdu není. Nicméně bavila jsem se královsky, protože G. Oldman vystřihl nejvýraznějšího britského politika 20. století mistrně. Režisér nezapomněl ani na Churchillova "temného psa", deprese, které ho sužovaly (a který inteligentní člověk se jim zcela vyhne), ani na pověstné huhlání, z něhož udělala Winston přednost (a stal se jedním z nejlepších řečníků své doby), ani na téměř beznadějný rozhovor s Rooseveltem (ty letadla, za které jste zaplatili, si můžete přes hranice přetáhnout koňmo, nebo odtlačit - víc pro vás teď udělat nemohu).

Když na konci filmu, po dunkerském zázraku a slavném projevu "budeme bojovat na plážích", lord Halifax kysele říká: "Churchill zmobilizoval anglický jazyk", znovu si uvědomíme, že II. světová válka nebyla jen soubojem zbraní. Že to byla především válka slov - vždyť Hitler i Churchill byli oba vynikající řečníci.

Každý však používal slova k něčemu jinému. A Třetí říše se vydala obludnou cestou totalitního znásilnění jazyka, které se vždycky dříve či později projeví i v propagandě a projevech politiků - jsou frázovité, bezbarvé nebo přehnaně třeskuté, pojmy náhle ztrácí svůj význam. To se stalo i Hitlerovi. Churchillův jazyk naopak zůstal jasný a zřetelný až do požehnaného stáří.

A nyní několik slov o recenzi Kamila Fily na aktuálně.cz - Gary Oldman je dokonalý Churchill. Tak moc dokonalý, že to připomíná propagandu.

https://magazin.aktualne.cz/kultura/film/recenze-kamila-fily-gary-oldman-je-dokonaly-churchill-tak-mo/r~291da120f84311e79704ac1f6b220ee8/

Nejdříve jsem se ptala - propagandu čeho? Churchillova vítězného vzdoru proti děsivé totalitě? Jeho prozíravosti a geniality? Vyhrané války, která by bez britského odporu v době téměř beznadějné pravděpodobně trvala mnohem déle? 

Potom jsem si recenzi poslechla. Jak malým dětem nám K. Fila vysvětluje, že ve filmu jsou zatajeny Churchillovy temné stránky, že byl přece také imperialista a rasista (třeba v Indii), že je ve filmu líčen jako bodrý politik s náklonností k alkoholu, kouření a politické nekorektnosti (pozor, i jeden nejmenovaný politik by se třeba chtěl takto vidět) a nevíme, co nám tvůrci filmu zamlčují. Proto berte Nejtemnější hodinu s rezervou a střezte se Churchillovy glorifikace, milé děti, mohl by to být propagandistický trik.

Hm. Mohu zodpovědně prohlásit, že Kamil Fila předvedl ve své recenzi dokonalou ukázku propagandy. Naznačil polopravdy, naťukl jakési problémy, zmínil rasismus v době budování multikulturalismu a solidární Evropy. A červíček v mozcích mladších posluchačů mohutně zahlodá...

My starší už jsme něco podobného zažili. Podobná slova o Churchillovi a dalších výrazných osobnostech jsme četli v komunistických učebnicích, na stránkách Rudého práva a jiných totalitních plátků.

Vás, mladší, prosím - nenechte si hlavy vymýt hloupou propagandou. Studujte historii. Čtěte o té době knihy i novinové články. Pouštějte si filmy.

A jděte se podívat na Nejtemnější hodinu.