Jedná se o dlouhodobou a mnohdy velmi netaktní dehonestaci stáří.
Kolikrát jsme v posledních letech četli nebo slyšeli, že starší lidé jsou naivní, volí špatné politiky a skáčou na každý špek. Že by jim mladší a odpovědnější příbuzní měli kontrolovat internet, promazávat mailovou poštu či vysvětlovat, z které strany se na nás usmívají šťastné zítřky. Někteří mudrci jsou dokonce přesvědčení, že část národa, zřejmě tu dříve narozenou, je třeba převychovat, a rekrutují k tomu osvícené studenty. Jiní volají po volebním právu šestnáctiletých. A jeden známý politolog si dokonce přeje, aby část neprogresivních voličů vymřela.
Nositel Nobelovy ceny Thorton Wilder v knize Devět měst ústy svého hrdiny říká, že každý člověk by měl mít kvůli zachování rovnováhy přátele trojího druhu: mladší, stejně staré a starší. V příbězích, které vychovaly naši civilizaci, najdeme mnoho moudrých starých mužů a žen, jejichž zkušenost a prozíravost odvrátily četná nebezpečí. Ve starých i nových mýtech bývá archetýpální postava moudrého starce nepostradatelná, vzpomeňme na Mojžíše, Merlina, mistra Jediho či Gandalfa. To oni chrání starý svět či připravují hrdiny na zásadní střet dobra se zlem.
Adorace dravého a pokrokového mládí na úkor pomýlených či nepřizpůsobivých lidí se zkušeností je naopak typická pro totalitní režimy nejen 20. století. Hitlerjugend, svazáci i mladí komsomolci měli přímo v popisu práce šířit osvětu a nadšení pro budování nových pořádků. A v případě nepřevychovatelných jedinců použít jakékoli prostředky včetně špehování a práskání. Ostatně ne nadarmo byl sovětským hrdinou Pavka Morozov, který udal svého nepoučitelného otce kulaka. A v Číně v období kulturní revoluce zfanatizovaná mládež terorizovala starší a vzdělané spoluobčany tak dlouho, až přišel hladomor.
U nás se za názor a přesvědčení zatím netrestá. Nicméně všechny ty snahy o pojmenování nesprávných a zastaralých názorů, o převýchovu a kontrolu dříve narozených či nápady na omezování volebního práva kvůli věku či vzdělání jsou nebezpečné. Narušují přirozenou rovnováhu ve společnosti, kalí dobré vztahy v rodinách, zpochybňují základní princip rovných, svobodných a tajných voleb a zavání zřetelnou ideologickou indoktrinnací. A to by pro nás mělo být varující.
Psáno pro MF Dnes, 13. 8. 2019
Věnováno Antonínu Fingerlandovi, milému a váženému kolegovi z AG, který byl vězněm obou totalitních režimů a zemřel ve věku 96 let 1. 8. 2019.
A Gralovi. K 81. narozeninám.