Nářky na vzdělávání českých dětí slyšíme neustále. Na jedné straně jsou citovány výsledky různých mezinárodních šetření v matematické, čtenářské a jiných gramotnostech, na straně druhé je pranýřováno prakticky vše, co k fungování škol patří.
Ne že by systém, zejména inovace z posledních dvou dekád, nepotřeboval výrazně okleštit. Třeba gymnázia, která si i za bolševika držela slušnou úroveň a v devadesátkách rozkvetla, dostala v posledních letech řádně na frak kvůli státní maturitě, povinným projektům a byrokratickým nesmyslům shora. Přesto pracuje v základním i středním školství stále dost skvělých učitelů, kteří ještě s křikem neutekli.
Politici, mediální experti i různé neziskové organizace mají samozřejmě o školství upřímný zájem. Jak jinak si vysvětlit kauzu ZŠ Plamínková v Praze 7, kde byl vypsán konkurz na novou ředitelku, přestože ta stávající měla výsledky, slušné hodnocení školní inspekce a podporu velké části sboru, školské rady, rodičů a dokonce i zastupitelů. Starosta Jan Čižinský a společnost EDUin, která českému školství rozumí jako nikdo jiný a nabízí při konkurzech na ředitele své služby, jsou zjevně informovanější.
EDUin se ostatně nově stará i o čistotu myšlení českých učitelů. Ostře vytkl Učitelským novinám, že daly prostor dezinformacím a kontroverzním osobnostem (konkrétně šlo o rozhovor se sociologem PhDr. Petrem Hamplem, Ph. D.). Mluvčímu EDUin, Bohumilu Kartousovi, v tom zdatně sekundovala Zuzana Schreiberová, ředitelka Multikulturního centra Praha, která své rozhořčení vyjádřila na sociálních sítích. Mnozí učitelé jim za ten protekcionismus vřele poděkovali.
Do třetice, propagátoři velezdařilé plošné inkluze z těchto kruhů stále častěji mluví o škodlivosti víceletých gymnázií, která prý selektují české děti a prohlubují sociální rozdíly. Když ale rušit víceletá gymnázia, pak zrušit i soukromé alternativní střední školy. Rovnost, svornost, bratrství. A revoluční jednotný metr do každé školní budovy.
A na stole je další čtení maturitní novely, jež by měla dle návrhu vlády i Pirátů odložit maturitu z matematiky. A také, což poněkud zaniká v povyku různě naladěných exaktních pedagogů a ředitelů, vrátit slohové práce a ústní zkoušení zpět do kompetence škol - a státu ponechat pouze dohled nad didaktickými testy. O matematice se budou poslanci hádat dlouho, mohli by tedy alespoň nějak zprůchodnit či oddělit druhou část novely a hlasovat o ní zvlášť, učitelé a studenti na ni netrpělivě čekají.
A protože se školství skutečně těší mimořádné péči stran, o čemž svědčí i fakt, že ODS už bezmála rok zodpovědně hledá nového předsedu sněmovního školského výboru, věřme, že všechno nakonec dopadne ke spokojenosti všech.
Psáno pro MF Dnes, 29. 1. 2020
PS: pár týdnů po zveřejnění této glosy jsem zjistila, že mé informace ohledně konkurzů na ředitele nebyly zcela přesné, za což se omlouvám. A především, Bob Kartous už není tiskovým mluvčím EDUinu. Tato zpráva mě skutečně potěšila.