Smlčí-li spisovatel pravdu, lže
Volal jsem do tmy jejich jména/ dvě krásná jména, zoufalá. /Muž, jenž ti vkročil do sudby,/ v duchu si bezpochyby slíbil,/ že neodejde, dokud by/ na ústa tvá tě nepolíbil…“
Jaroslav Seifert zemřel 10. ledna 1986, třináct měsíců poté, co mu byla udělena Nobelova cena, a rozloučení s ním mělo celonárodní charakter. Ten nekonečně dlouhý a tichý zástup jeho čtenářů byl možná první povolenou protikomunistickou demonstrací druhé poloviny 80. let.
Čím byl tak výjimečný něžný lyrik, který zpíval hlavně o lásce, ženách, vínu, Praze, ke konci života o odcházejících přátelích, že se ho ani rudí úderníci neodvážili zcela vyškrtnout z nakladatelských plánů?
Jaroslav Seifert žil v povědomí národa jako milovaný básník a také člověk, který neuhýbá. Syn z proletářsko-katolické rodiny, v roce 1921 vstoupil do komunistické strany, roce 1929 se postavil Gottwaldově bolševizaci a byl z KSČ vyloučen. 1938 podepsal protest proti stalinským procesům a svými verši reagoval na Mnichov.
V roce 1956, kdy mnozí jeho kolegové ještě seděli ve vězení nebo těžili uran, pronesl na II. sjezdu Československých spisovatelů: “Smlčí-li spisovatel pravdu, lže.“ A zastal se pronásledovaných autorů.
V roce 1968 veřejně vystoupil proti invazi vojsk Varšavské smlouvy, v roce 1976 podepsal Chartu 77. A v prosinci 1984 dostal za celoživotní dílo i statečnost Nobelovu cenu, na což skomírající komunistický režim reagoval trapnými oslavnými rituály, jimž nikdo nevěřil.
Vlastně to byl zázrak, že se Jaroslav Seifert v padesátých letech vyhnul komunistickým kriminálům, jeho nekorektní výroky při nočních pitkách s přáteli byly pověstné, řešila je i StB. Rozpor mezi jazykem jeho veršů a jazykem proletářského synka ze Žižkova kouzelně zachytil Josef Škvorecký v postavě básníka Nedožila z Miráklu:„Chodili jsme s Jiříčkem Wolkerů na víno, on to byl takovej dobře vychovanej mládenec ze spořádaný rodiny, a blouznili jsme o Leninovi. A o něm jsme ovšem taky věděli hovno.“
Autor Maminky, Písně o rodné zemi a bezpočtu textů o krásách ženského těla měl pohřeb v Rudolfinu, v Břevnovském klášteře i v Kralupech řízený StB, tolik se dosluhující režim bál veřejných protestů. Poslední z životních paradoxů Básníka, jehož verše se na veškeré politické hemžení tohoto světa usmívají z růžového obláčku:„Ty lásko, pozdravena buď,/ buď věčná, skutečností jsi-li./ A jsi-li snem, jen neprobuď/ mé oči, i když den je bílý./ Člověk je šťasten, třeba šílí,/ ty, lásko, pozdravena buď.“
Psáno pro MF Dnes, 13. 1. 2021
Veronika Valíková Šubová
Ještě slůvko o Markétce, Laře a Taťjaně...
Malý dodatek k velké aféře. Literatura je můj domov, literární postavy moji bratři a mé sestry. Píšu o tom mnoho let.
Veronika Valíková Šubová
Kdo se bojí faktů o 21. prosinci 2023
Uběhly čtyři měsíce od hrůzného masakru na pražské filosofické fakultě. Událost se vyšetřuje, prosakují informace, bují dohady...
Veronika Valíková Šubová
Jak se papež stal z církevního reformátora „chcimírem“
Kde jsou ty časy, kdy papež František rozděloval katolíky svým liberalismem a vstřícností k migrantům. To byl ještě odvážný chlapík vyznávající správné evropské hodnoty a jeho slovy se zaštiťovali všichni církevní reformátoři.
Veronika Valíková Šubová
Markétčin sen
Druhý díl Markétčina letu. Pro neznalé připomínám kapitolu Letím z Bulgakovova Mistra a Markétky, která se mojí hrdince stala inspirací. Markétka se potře Azazelovým krémem a sedá na koště...
Veronika Valíková Šubová
Markéta děkuje za péči, ale je abstinentka
Pro pana Chechtu, který mi věnoval už čtvrtý blog v řadě (zřejmě posedlost nebo tajná vášeň, třeba se s Chrčálkem poperou): Od křtu své knihy 23. 1. 2024 nepiju alkohol a mám na to svědky. Markétka je na tom stejně.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
VIDEO: Kdo nejlíp vříská? Soutěž v imitaci racků vyhrál malý chlapec
Devítiletý Cooper Wallace z britského Chesterfieldu v neděli vyhrál čtvrté mistrovství Evropy v...
Ukrajinci se snaží před bojem utéct do Rumunska, v řece mnozí najdou smrt
Tisíce Ukrajinců se od počátku ruské invaze pokusily překonat řeku Tisu na hranici s Rumunskem ve...
Mohly by hlídat tisíce dětí. Většině z dětských skupin ale stát nedá peníze
Premium Míst pro děti ve školkách je zoufalý nedostatek. Státu se pro letošek přihlásilo 180 lidí z...
Izraelský ministr Ben Gvir měl nehodu, auto po nárazu skončilo na střeše
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir měl autonehodu ve městě Ramla ve středu země....
- Počet článků 461
- Celková karma 25,64
- Průměrná čtenost 1708x
Knihy:
Soukromý nebe (2004) - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.
Češtinářky 1. 9. 2022
Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.
Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...
Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/
mail: ver.valikova@seznam.cz
Seznam rubrik
- Kámošky
- Ženy a muži
- Časové a příležitostné
- Bezpečné místo k nadechnutí
- Porodnice a Soukromý nebe
- Škola a maturita
- Literární seminář pro oktávy
- Děti a Sešívané léto
- NEVERMORE
- Moře a další lásky
- PPP - Proti předčasným porodům
- Rodinka jak ze Shakespeara
- Taháky k maturitě
- NE! plošné střídavé péči
- Zvířátka
- Povídky