S dítětem do bitev: matky angažované i nezodpovědné

Na mítincích Andreje Babiše stále častěji dávají najevo nevoli vůči bývalému premiérovi rozzlobené české matky. Nic proti, už za komunistů se v Praze zformovalo sdružení Pražské matky, které se zabývalo především ekologií... 

a čistotou vzduchu v metropoli, v porevoluční době organizovalo mírumilovnou petiční kampaň za záchranu porodnice v Podolí. Můj pětiletý syn se jí hrdě účastnil, a když v té porodnici potkal mého lékaře, bez něhož by celá ta show možná nezačala, nafoukl se jako žába a radostně mu oznámil: „My to tady zachvaňujeme!“ Málem jsem tehdy strčila hlavu do nejbližšího květináče.

Matky „protibabišovské“ však vyrážejí do sólových partyzánských akcí přímo na politické mítinky a berou si potomky za svědky svého spravedlivého boje bez ohledu na jejich věk či kondici. V jihočeských Borovanech vzala bojující matka na mítink autistického syna a byl z toho poprask a téměř vzpoura v řadách české policie. A teď se spravedlivě rozhořčená mladá maminka nevybíravě pustila do bývalého premiéra v severomoravské Kopřivnici a měla přitom na ramenou asi rok a půl staré batole.

Pustila jsem si to video několikrát a pokaždé mi běžel mráz po zádech. Mladá žena, Kristýna Horynová, s děckem na ramenou se proplétá davem a neustále doráží na Andreje Babiše exaltovanými výkřiky: „Estébáku, lháři, zloději!“ Nechci hodnotit její slovník ani emoční stav, mám jižní geny a umím ječet mnohem výrazněji, když to na mě přijde. Vyděsilo mě něco jiného. Matka drží dítě nad kotníky, nedívá se pod nohy, nesleduje okolí. Dítě se přidržuje její hlavy, komíhá se ze strany na stranu, občas se lehce zakloní. Kdyby žena zakopla o obrubník, kdyby do ní někdo nechtěně strčil, kdyby dokonce upadla nebo se jen výrazně vychýlila ze své osy… nechci ani domýšlet. Batole není vzadu ničím jištěné, v případě prudkého nárazu by se matčiny hlavy neudrželo.

Konzultovala jsem video se dvěma matkami, u nás ubytovanou ukrajinskou učitelkou angličtiny a svou kmotřenkou, obě můj vjem potvrdily. Batolata na ramenou jsme vždycky držely jednou rukou za ruku, nebo oběma rukama na bocích a na zádech, abychom si byly jisté, že nepřepadnou dozadu. Dětská páteř je křehká a špatné našlápnutí může skončit tragicky.

V tuto chvíli by ostatně každá soudná matka měla zvážit, zda vůbec brát děti na politické mítinky. Situace se vyostřuje, umělé rozdělování společnosti nese své červivé ovoce. A podle všech signálů bude hůř.

Psáno pro MF Dnes, 25. 8. 2022