Normalizace dobrá, ale teď padesátky
Právě skončila minisérie Volha, která nám měla ukázat několik typických normalizačních charakterů: bezskrupulózního práskače, umělce donuceného podepsat spolupráci s StB pod tlakem, oportunistu s problémovou dcerou a bratrem v emigraci a statečnou disidentku. Dílo je to přehledné, nepobuřující. Vyšetřovatelé StB se po roce 1989 vypaří do soukromého sektoru, antihrdina se stane strážným, hodný oportunista zemře na infarkt a disidentka zamíří na ministerstvo. Hlavně se do těch hrozných let nevracet!
Jistě, normalizace byla zelenohnědá břečka a křivila duše i charaktery. Ale Husákův režim cílil na kariéru a budoucnost dětí, nikoli na životy. Sesazoval lidi z vyšších postů, posílal je do kotelen či na měření vody, jen hrstka nejstatečnějších skončila v kriminále, někteří zemřeli na následky vyšetřování či věznění. Šlo o koryta, o posty, o studium dětí, o cesty do zahraničí, o možnost publikovat, vystupovat, natáčet.
Stále méně se však dnes mluví o padesátých letech, nejkrvavější a nejtemnější době komunistické totality, možná i proto, že část budoucích reformátorů ze šedesátek a pozdějších disidentů se na nich jistou měrou podílela. 200 rozsudků smrti (Milada Horáková, Záviš Kalandra), další stovky zastřelených při pokusech o útěk či tajně zlikvidovaných (farář Josef Toufar), 200 000 lidí odsouzených na doživotí či dlouhá léta do vězení a uranových dolů. Bylo mezi nimi i mnoho spisovatelů, akademiků, kněží. Za všechny jmenujme Karla Pecku, autora skvělého románu Motáky nezvěstnému, který byl odsouzen za přechod hranic v roce 1949 a propuštěn při květnové amnestii 1960 stejně jako Jan Zahradníček, a Václava Renče, který byl odsouzen v roce 1952 v procesu s katolickými intelektuály spolu se Zahradníčkem k pětadvaceti letům a propuštěn až v květnu 1962.
Václav Renč zemřel 30. 4. 1973, tedy přesně před padesáti lety. Na svobodě prožil ještě jedenáct let, pracoval v divadle, psal, překládal a vydal mimo jiné sbírku vězeňské poezie Skřivaní věž a nádhernou Popelku nazaretskou. O tomhle básnickém životopisu Panny Marie se vyprávěly „legendy“. Verše prý jsou proto tak průzračné, že si je básník musel ve vězení pamatovat. Za psaní na papír byla samovazba a Renč jich zažil mnoho. Části Popelky učil své spoluvězně a ty byly venku známé ještě před jeho propuštěním. Text neupravoval, považoval ho za dar.
A protože květen je v katolické liturgii zasvěcen Panně Marii, ostatně druhou květnovou neděli slavíme i Svátek matek, rozloučím se s Václavem Renčem právě verši z jeho Popelky. Třeba nám přinesou trochu naděje – nebo zázrak, který potřebujeme.
“Kráčelo jaro Nazaretem./ Učilo ptáky zpívat dětem-/ a v srdcích probouzelo žal./ Proč, proč je smutno v Nazaretě?/ Proč je tak smutno v celém světě?/ Že mor i v kvítí hořkne dál./ Též v tesařově domku chudém,/ stýská si panna nad osudem,/ jejž vysloužil si bědný lid./ Vší silou duše své i těla/ ta dívka pokorná by chtěla/ na Králi spásu vymodlit."
Psáno pro MF Dnes, 3. 5. 2023
Veronika Valíková Šubová
Ještě o Markétce, Laře a Taťjaně...
Malý dodatek k velké aféře. Literatura je můj domov, literární postavy moji bratři a mé sestry. Píšu o tom mnoho let.
Veronika Valíková Šubová
Kdo se bojí faktů o 21. prosinci 2023
Uběhly čtyři měsíce od hrůzného masakru na pražské filosofické fakultě. Událost se vyšetřuje, prosakují informace, bují dohady...
Veronika Valíková Šubová
Jak se papež stal z církevního reformátora „chcimírem“
Kde jsou ty časy, kdy papež František rozděloval katolíky svým liberalismem a vstřícností k migrantům. To byl ještě odvážný chlapík vyznávající správné evropské hodnoty a jeho slovy se zaštiťovali všichni církevní reformátoři.
Veronika Valíková Šubová
Markétčin sen
Druhý díl Markétčina letu. Pro neznalé připomínám kapitolu Letím z Bulgakovova Mistra a Markétky, která se mojí hrdince stala inspirací. Markétka se potře Azazelovým krémem a sedá na koště...
Veronika Valíková Šubová
Markéta děkuje za péči, ale je abstinentka
Pro pana Chechtu, který mi věnoval už čtvrtý blog v řadě (zřejmě posedlost nebo tajná vášeň, třeba se s Chrčálkem poperou): Od křtu své knihy 23. 1. 2024 nepiju alkohol a mám na to svědky. Markétka je na tom stejně.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Spousta obětí střelby mohla být zachráněna, řekla matka Rakušanovi
Na jednání výboru pro bezpečnost Sněmovny kvůli snaze opozičního ANO zřídit vyšetřovací komisi k...
Digitální stavební řízení od července bude, slíbil Bartoš. Provoz přirovnal k D1
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš ve čtvrtek prohlásil, že digitální stavební řízení bude...
Deník Metro rozšiřuje regionální zpravodajství a zvyšuje náklad
Deník Metro z portfolia mediální skupiny MAFRA posiluje přítomnost v regionech a zároveň zvyšuje...
Podvody přesáhly pět milionů, žalobce viní pojišťováka i jeho otce lékaře
Z pojistných podvodů s celkovou škodou přesahující pět milionů korun obžaloval krajský státní...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 461
- Celková karma 25,38
- Průměrná čtenost 1708x
Knihy:
Soukromý nebe (2004) - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.
Češtinářky 1. 9. 2022
Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.
Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...
Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/
mail: ver.valikova@seznam.cz
Seznam rubrik
- Kámošky
- Ženy a muži
- Časové a příležitostné
- Bezpečné místo k nadechnutí
- Porodnice a Soukromý nebe
- Škola a maturita
- Literární seminář pro oktávy
- Děti a Sešívané léto
- NEVERMORE
- Moře a další lásky
- PPP - Proti předčasným porodům
- Rodinka jak ze Shakespeara
- Taháky k maturitě
- NE! plošné střídavé péči
- Zvířátka
- Povídky