Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

17. listopad - Den předčasně narozených dětí

Moje první dcera se narodila ve 26. týdnu těhotenství a žila dva dny. Moje dvě další děti se narodily ve 41. a 37. týdnu v nejznámější pražské porodnici a za svou donošenost vděčí lékaři, kterého mi poslali z nebeské centrály. 

Chybělo málo a Jáchym i Týna by se narodili stejně předčasně jako Berenika, kterou jsem porodila (potratila) v jedenadvaceti v únoru 1988. Leden a únor pro mě vždy byly těžké měsíce, ale ty na sedmimístném pokoji v jedné nejmenované pražské porodnici se zařadily k nejhorším v mém životě. Ostré a nekompromisní sestry, šikanózní vztahy a strach, to všechno se na mém fyzickém a duševním neladu podepsalo. Skončilo to nedobře, Berenika nepřežila.

Dalšího těhotenství jsem se bála celých pět let.

Na začátku roku 1993 ale bylo zaděláno na Jáchyma a osud mě přivál do Nábřežní. A přestože moje tchyně zasáhla a její známý mě poslal k samotnému šéfovi porodnice, tam nahoře usoudili, že jsem zvláštní exemplář, a začerstva mě odlifrovali na oddělení rizikových  těhotenství. P3, Patologie časného těhotenství se ta část porodnice tenkrát jmenovala, a když jsem otevírala skleněné dveře s děsivým nápisem, dělalo se mi zle.

Ale cesta na P3 byla pravděpodobně tím nejšťastnějším krokem mého života. Šéf oddělení, jemuž ve svých textech zásadně říkám říkám MUDr. Josef Gral, někdy Čaroděj (aby mě nezabil), mě nakonec dokázal přesvědčit, že své děti dokážu donosit a porodit v termínu. Netvrdím, že to byla jednoduchá cesta, ale nebyla jsem na ni sama.

Lidé, kteří ten čas pamatují, třeba Danajka (která už určitě píše druhý blog pro nedonošené děti), vědí, že bez Grala bych zřejmě žádné děti neměla. On totiž dokázal zvládnout nejen mé tělo. ale i mou hlavu, což je mnohem těžší úkol. Použil k tomu svou inteligenci, empatii, vtip, divadelní talent, fyzickou přitažlivost, špetku cynismu a nepochybně i přiměřený díl hypnózy.

Poznal, co mu tam leží v posteli jak netopýr, protože pod nohama jsem měla třiceticentimetrové špalky, a zacházel s tím podle toho. Nedovolil sestřičkám, aby mi strhly ze zdi fotky a výstřižky, které jsem pravidelně obměňovala a používala k tomu připínáčky. Prohlížel si knihy na mém nočním stolku a sledoval, který díl Churchillovy Druhé světové války právě čtu. Dovolil mi individuální dietu a další výstřelky. Jako lékař byl pro mě naprostým zjevením.

Jako chlap samozřejmě taky, ale to už je jiná pohádka, na tu v blogu není místo. Dovolím si jedinou poznámku - užil si se mnou víc než dost a nikdy neporušil základní etické normy. Vždycky se choval jako skála, do níž jsem vehementně zatloukala všechno, co mi přišlo pod ruku. 

Gral mi donosil dvě zdravé děti, zachránil mozek a duševní zdraví, když přišly těžké časy, naučil mě psát (stohy esemesek, dopisů a čtyři knihy) a nejspíš mu vděčím i za život, protože jsem se párkrát neoběsila jen proto, že už bych ho nemohla otravovat v jeho ordinaci. Takový je můj Čaroděj.

Ale když máme ten Den nedonošených dětí, o něž se stará asi dvanáct perinatologických center včetně slavné pražské Nábřežské porodnice, chci připomenout, že to byl především on, kdo ten slavný ústav v roce 1996/7 zachránil.  

Když jsem za ním přišla v říjnu 1996, po zprávě, že ministerstvo chce jeho porodnici zrušit, s prvním článkem a návrhem Petice za záchranu ÚPMD Nábřežní, spojil mě s tehdejším ředitelem ústavu a řekl zásadní větu:

"To veřejné mínění se musí pořád prudit, aby to neusnulo."

Prudili jsme, i s Danajkou, pět měsíců, Pražané svou porodnici podpořili a ministerstvo po odevzdání 70 000 podpisů přiznalo, že bez veřejného mínění by ta bitva byla předem prohraná.

Nábřežní stále stojí, byť z ní můj lékař brzy po jejím "zachránění" a po narození mé dcery odešel a já s ním. Právě jsem mu dočetla IV. díl Churchillovy Druhé světové války, příští týden otevřu V. svazek. 

A všem nedonošeným dětem přeji lásku a tu nejlepší péči. 

Třeba právě v té zachráněné Nábřežské porodnici. 

 

Autor: Veronika Valíková Šubová | pátek 17.11.2023 12:30 | karma článku: 24,92 | přečteno: 580x
  • Další články autora

Veronika Valíková Šubová

Kde se vzalo tolik nenávisti?

Odpověď se dnes snaží najít mnozí politici, novináři, mdiální mágové. Proč je společnost rozdělená? Kdo štve lidi proti sobě?

17.5.2024 v 21:10 | Karma: 36,53 | Přečteno: 1312x | Diskuse| Společnost

Veronika Valíková Šubová

Pravidla randění podle babiček

Nějak mi ty sexuální kauzy a skandály celebrit posledních let nejdou na rozum. Zdá se to jenom mně, že se některé slečny chovají značně rizikově?

7.5.2024 v 21:13 | Karma: 32,14 | Přečteno: 1092x | Diskuse| Společnost

Veronika Valíková Šubová

Ještě slůvko o Markétce, Laře a Taťjaně...

Malý dodatek k velké aféře. Literatura je můj domov, literární postavy moji bratři a mé sestry. Píšu o tom mnoho let.

25.4.2024 v 12:50 | Karma: 18,54 | Přečteno: 687x | Poezie a próza

Veronika Valíková Šubová

Kdo se bojí faktů o 21. prosinci 2023

Uběhly čtyři měsíce od hrůzného masakru na pražské filosofické fakultě. Událost se vyšetřuje, prosakují informace, bují dohady...

21.4.2024 v 13:40 | Karma: 34,56 | Přečteno: 1360x | Politika

Veronika Valíková Šubová

Jak se papež stal z církevního reformátora „chcimírem“

Kde jsou ty časy, kdy papež František rozděloval katolíky svým liberalismem a vstřícností k migrantům. To byl ještě odvážný chlapík vyznávající správné evropské hodnoty a jeho slovy se zaštiťovali všichni církevní reformátoři.

6.4.2024 v 20:11 | Karma: 33,26 | Přečteno: 906x | Společnost
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny

17. května 2024  14:16

Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...

Sněmovna bude příští týden schvalovat sporné zkrácení doby oddlužení

19. května 2024  9:19

Sněmovna bude příští týden schvalovat sporné zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři...

Nizozemec si na zahradě postavil hrad, jeho interiér láká turisty z celého světa

19. května 2024  8:36

Šestasedmdesátiletý Nizozemec Gerry Halman si na své zahradě postavil pětipatrový hrad. V...

Poštovní známka po bagetě i voní. Francie uctila symbol gastronomie

19. května 2024  7:26

Francouzská pošta představila novou známku s obrázkem bagety převázané stužkou v barvách trikolory....

Řekni, kde ti muži z Gazy jsou. Otazníky ohledně obětí: násobně více dětí a žen

19. května 2024

Premium V Gaze je problém, na který upozorňovala už Marlene Dietrichová. Teď si s ní notují demografové a...

  • Počet článků 462
  • Celková karma 27,96
  • Průměrná čtenost 1704x
Češtinářka a spisovatelka, tisková mluvčí Společnosti učitelů ČJL

Knihy:

Soukromý nebe (2004)  - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.

Češtinářky 1. 9. 2022

Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.

Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. 

Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...

Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/

mail: ver.valikova@seznam.cz