Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Třicet let let od smrti Karla Kryla

Včera mi vyšel delší článek o Karlu Krylovi v MF Dnes, visí na idnes Premium. Ale hodně se toho do něj nevešlo, proto přidávám pár střípků do mozaiky. KK byl určitě písničkář a básník, který nejvíc ovlivnil moje dospívání.

Poprvé jsem Krylovy písně skutečně slyšela na schůzkách vodáckého oddílu Vlnka, který patřil pod Pionýra, ale nikdy jsme tam na krku neměli rudé šátky. Náš vedoucí měl přezdívku Jestřáb a včera po vyjití článku mi psal, že ji jako kluk přijímal, aniž by o té Foglarově věděl. Ale když jsem ho ve dvanácti poznala, měl už pětadvacetiletý vysokoškolák jasno. Jeho pověstné etapové hry na vodáckých putovních táborech z Foglarových knih vycházely. 

Jestřába jsme všechny v oddílu milovaly, já určitě nejvíc. V šestnácti letech jsem za ním chodila do prázdné víkendové klubovny hrát šachy. Psal se rok 1982 a já jsem se zamilovala do Karla Plíhala, protože měl stejně zlaté vlasy jako Jestřáb, který mi pořád cpal nějakého Nohavicu. Ale když jsem vedle něj mohla sedět u ohně, hlavu opřenou o jeho široké rameno,  a zpívat Karavanu mraků nebo Morituri te salutant, tetelila jsem se štěstím.

To už jsem chodila na gympl a v naší humanitní třídě studovalo hned několik básníků. Ten nejslavnější si dnes říká Raven, vydává CD a zpívá v Semaforu, nazpíval i moderní verze Krylových písní. Bez nich se samozřejmě neobešel žádný mejdan ani školní výlet. Ravenova Salome mi zní v uších možná častěji než Krylova.

Ravena milovaly dvě třetiny spolužaček, ale já jsem dávala přednost jednomu budoucímu docentovi, který na kytaru hrál občas také a měl jasnější názory. Na básníky jsem nikdy moc nebyla. Tedy na živé básníky. S výjimkou Seiferta, jehož jsme samozřejmě milovali kolektivně.

Na VŠ hrál Krylovy písně bývalý ředitel rozhlasu, dnes vážený šéf jiné známé instituce. Toho jsem samozřejmě také milovala (pravda, těch úžasných spolužáků na fildě bylo více, jmenovat je všechny nemohu), ale nakonec jsem si vzala jeho kamaráda ze sousedního domu, který k němu přišel na oslavu narozenin. Myslím, že Ježura v té chvíli hrál Anděla, ale možná to byl Král a klaun. Dávno tomu.

Pak přišel Listopad 89, Národní, stávka a balkón Melantrichu, kde Kryl zpíval s Gottem. Byl to jeden z nejkrásnějších revolučních dní. Pamatuji si koncert na fakultě, první rozhovory, kupování desek i Kníšky KK. Požehnaný čas.

Potom jsem začala učit, cpala do sebe hory knih, které vycházely, přišlo těhotenství, pět měsíců na špalcích v Nábřežní a porod Chuma, při němž mi v uších znělo CD Karla Plíhala. A také Pavla Dobeše. Písně Karla Kryla byly pro takový účel trochu ponuré.

Karel Kryl zemřel šest měsíců po narození Jáchyma. Měla jsem tehdy poporodní depresi, protože mi chyběly diazepam, Nábřežní, a jeden tamní Čaroděj, začínalo mé monotematické nohavicovské období, které trvá dodnes, a Krylova smrt přišla jako blesk z čistého nebe. Bylo mi to hrozně líto, vůbec jsem tenkrát nerozuměla jeho posledním písním a rozhovorům. Až v pozdějším věku jsem začínala více a více chápat...

Kvůli včerejšímu článku o Karlu Krylovi jsem toho pročetla, viděla a slyšela opravdu hodně. Články z netu, koncert z Wroclavi v září 89, Koncert pro všechny slušný lidi, prosinec 89, hodně rozhovorů a klipů k písním mnoha písničkářů, většinu Krylových alb pro připomenutí, Krylovy rozhovory i Ostrov pokladů, Houdova nového Nohavicu i Švehlova Magora, oprášila jsem i Žantovského Havla, Vodňanské Vodu, která hoří a starší texty Terezy Boučkové. Kníšku KK mi někdo ukradl. 

Ale vy si především pusťte Krylovy písně. Taková vzpomínka básníka potěší nejvíc. A že ten šrumec od výročí úmrtí až k nedožitým osmdesátinám 12. 4. bude sledovat ze Spisovatelského nebe, tím jsem si jistá.

Sedne si s Karlem Hašlerem u piva a proberou politiku a holky. A možná si s námi i zazpívá.

KOMENTÁŘ: Krylovo polistopadové varování jsme zahodili, ale on už tehdy věděl.

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/karel-kryl-hudba-basnik-s-kytarou-vyroci-smrt-koncert-umeni.A240303_162736_domaci_krd

 

 

Autor: Veronika Valíková Šubová | neděle 3.3.2024 20:41 | karma článku: 32,66 | přečteno: 1082x
  • Další články autora

Veronika Valíková Šubová

Ještě slůvko o Markétce, Laře a Taťjaně...

Malý dodatek k velké aféře. Literatura je můj domov, literární postavy moji bratři a mé sestry. Píšu o tom mnoho let.

25.4.2024 v 12:50 | Karma: 17,57 | Přečteno: 573x | Poezie a próza

Veronika Valíková Šubová

Kdo se bojí faktů o 21. prosinci 2023

Uběhly čtyři měsíce od hrůzného masakru na pražské filosofické fakultě. Událost se vyšetřuje, prosakují informace, bují dohady...

21.4.2024 v 13:40 | Karma: 34,34 | Přečteno: 1310x | Politika

Veronika Valíková Šubová

Jak se papež stal z církevního reformátora „chcimírem“

Kde jsou ty časy, kdy papež František rozděloval katolíky svým liberalismem a vstřícností k migrantům. To byl ještě odvážný chlapík vyznávající správné evropské hodnoty a jeho slovy se zaštiťovali všichni církevní reformátoři.

6.4.2024 v 20:11 | Karma: 33,13 | Přečteno: 894x | Společnost

Veronika Valíková Šubová

Markétčin sen

Druhý díl Markétčina letu. Pro neznalé připomínám kapitolu Letím z Bulgakovova Mistra a Markétky, která se mojí hrdince stala inspirací. Markétka se potře Azazelovým krémem a sedá na koště...

5.4.2024 v 13:10 | Karma: 18,11 | Přečteno: 483x | Poezie a próza

Veronika Valíková Šubová

Markéta děkuje za péči, ale je abstinentka

Pro pana Chechtu, který mi věnoval už čtvrtý blog v řadě (zřejmě posedlost nebo tajná vášeň, třeba se s Chrčálkem poperou): Od křtu své knihy 23. 1. 2024 nepiju alkohol a mám na to svědky. Markétka je na tom stejně.

4.4.2024 v 11:37 | Karma: 18,84 | Přečteno: 567x
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Pro mírové rozhovory s Ukrajinou nejsou důvody, řekl Kreml. Jednat odmítá i Kyjev

27. dubna 2024  11:45,  aktualizováno  12:14

V současné době neexistují důvody pro mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, protože Kyjev...

KOMENTÁŘ: Jako figurky na šachovnici StB. Akce Skaut byla obří past na odboj

27. dubna 2024

Premium Odboj, nebo provokace? Před pětasedmdesáti lety, v dubnu roku 1949, vrcholila u nás akce Skaut,...

Sociální nůžky se rozevírají. Češi chudnou, i když pracují, říká antropoložka

27. dubna 2024

Minimální důstojná mzda pro rok 2023 činila 45 573 korun hrubého, vypočítala Platforma pro...

Precheza dostala novou pokutu za únik oxidu siřičitého, má zaplatit půl milionu

27. dubna 2024  11:27

Přerovská chemička Precheza dostala za únik oxidu siřičitého do ovzduší v říjnu 2014 od České...

  • Počet článků 461
  • Celková karma 25,68
  • Průměrná čtenost 1708x
Češtinářka a spisovatelka, tisková mluvčí Společnosti učitelů ČJL

Knihy:

Soukromý nebe (2004)  - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.

Češtinářky 1. 9. 2022

Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.

Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. 

Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...

Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/

mail: ver.valikova@seznam.cz