Jaromír Nohavica si svou obhajobu dávno napsal (4)
„Seděl jsem za stolem a básně čet/ rádio hrálo/ v tom slyším ťukání na parapet/ tak tiché, že se mi snad jenom zdálo/ zastřený mužský hlas z chodníku tiše se ptal/ nerad vás ruším, pane básníku, ale mohli bychom na chvíli dál…“
Tak začíná první píseň z tolikrát zmiňovaného alba Mikymauzoleum vydaného roku 1993, v níž vystupují tři postavy – Básník, zápolící s verši, Ďábel, pokoušející a nabízející, a krákající černý stín, bolavý symbol odvrácené strany básníkova života, který na sebe vzal díky panu Poeovi věčnou podobu prokletého Havrana.
Už když jsme toto malé zhudebněné drama ve verších slyšeli v devadesátých letech poprvé, bylo nám jasné, že se za ním skrývá temná, těžko vyslovitelná a těžko zhojitelná zkušenost. Ostatně celé Mikymauzoleum je této zkušenosti plné, v jeho smutnějších částech zaznívají faustovské pochybnosti, nejistota, strach, rozpolcenost.
Básník není povinen vyjadřovat se konkrétně. Toto právo nechť si ponechají ostatní veřejné osoby. Básníkovou doménou vždy byly a budou obrazy, sny, příběhy. A těmi Nohavica nikdy nešetřil. A kdo v nich jen trochu zkusil číst, ví, že jeho písně nejsou jen líbivé žánrové miniaturky, že v nich najdeme i rozdrásané kusy masa, umně sice rozhozené po plátně, ale pořád krvavé.
Vyrostla jsem na českých písničkářích. Jsem schopná vnímat hudbu pouze ve spojení s kvalitním textem a ten mi Kryl, Hutka, Dobeš, Plíhal, Ebeni atd. (snad neurazím nejmenované) většinou nabídli. Nohavicovy verše i jeho magický hlas mi ovšem přinášely ještě něco navíc. Pomáhaly mi srovnat zrychlený metabolismus i rozhozenou psychiku, když jsem mnoho měsíců ležela v nemocnici, překonat deprese, nespavost i mnohá zvratová životní období.
S Koncertem, Divným stoletím a dalším magickým hlasem jsem dokonce rodila druhé dítě (u prvního asistoval Karel Plíhal, abych byla spravedlivá). Moje smutné srdce ve mně probouzelo naději („už otvírá vrátný brány/ už pofoukal vítr rány/ po dlouhé noci blíží se ráno…“) v dobách, kdy byla téměř neprobuditelná.
A Babylon … “čeká nás cesta trnovým houštím/ já svoje Mařenky neopouštím…/pravda a láska, ta pro nás není/ a kdo se ohlédne, ten zkamení" ...to je strašlivá denní realita. Proč úspěšný písničkář s nabitými koncertními sály zpívá o osamělé cestě, zimě a hladových vlcích s jizvami na těle? Mám jediné soukromé vysvětlení. Musí ty obrazy vidět.
O totalitním uklouznutí Nohavica mlčí a bude mlčet, myslím. Co by nám měl také říkat. Že si své pokání dávno napsal? Že všechny své strachy, pochyby, bolesti i omluvy vložil do svých písní? A že je jen na nás, abychom si je znovu dobře poslechli a nechali jimi omýt vlastní nezhojitelné rány...
Rány, o kterých zpívá básník po noční schůzce s Ďáblem a Havranem a které spolu s ním budeme cítit až do konce života …
"…na dlani zaschlou kapku krve mám/ a tma je v sále/ když zavřu oči, tak bolí ten šrám/ a ono, podívej se z okna, prší stále…“
Psáno pro MF DNES
Veronika Valíková Šubová
Ještě slůvko o Markétce, Laře a Taťjaně...
Malý dodatek k velké aféře. Literatura je můj domov, literární postavy moji bratři a mé sestry. Píšu o tom mnoho let.
Veronika Valíková Šubová
Kdo se bojí faktů o 21. prosinci 2023
Uběhly čtyři měsíce od hrůzného masakru na pražské filosofické fakultě. Událost se vyšetřuje, prosakují informace, bují dohady...
Veronika Valíková Šubová
Jak se papež stal z církevního reformátora „chcimírem“
Kde jsou ty časy, kdy papež František rozděloval katolíky svým liberalismem a vstřícností k migrantům. To byl ještě odvážný chlapík vyznávající správné evropské hodnoty a jeho slovy se zaštiťovali všichni církevní reformátoři.
Veronika Valíková Šubová
Markétčin sen
Druhý díl Markétčina letu. Pro neznalé připomínám kapitolu Letím z Bulgakovova Mistra a Markétky, která se mojí hrdince stala inspirací. Markétka se potře Azazelovým krémem a sedá na koště...
Veronika Valíková Šubová
Markéta děkuje za péči, ale je abstinentka
Pro pana Chechtu, který mi věnoval už čtvrtý blog v řadě (zřejmě posedlost nebo tajná vášeň, třeba se s Chrčálkem poperou): Od křtu své knihy 23. 1. 2024 nepiju alkohol a mám na to svědky. Markétka je na tom stejně.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Další případ zpožděné dodávky zbraní. Česká firma se soudí na Ukrajině
Premium Vztahy mezi Českem a Ukrajinou nejsou vždycky idylické. Svědčí o tom soudní spor, na který narazila...
Světlušky mění válčení ve městech. Nové drony snížily počet padlých Izraelců
Premium Jen několik decimetrů velký přístroj může znamenat revoluci městské války: minivrtulník, který...
Dva ruští vojáci se doznali k trojnásobné vraždě na Ukrajině
V okupované části Chersonské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny zadrželi dva ruské vojáky, kteří se...
Architektonickou cenu EU získal univerzitní pavilon, blízko byla i ostravská galerie
Studijní pavilon Technické univerzity v německém Braunschweigu se stal vítězem prestižní...
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...
- Počet článků 461
- Celková karma 25,59
- Průměrná čtenost 1708x
Knihy:
Soukromý nebe (2004) - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.
Češtinářky 1. 9. 2022
Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.
Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...
Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/
mail: ver.valikova@seznam.cz
Seznam rubrik
- Kámošky
- Ženy a muži
- Časové a příležitostné
- Bezpečné místo k nadechnutí
- Porodnice a Soukromý nebe
- Škola a maturita
- Literární seminář pro oktávy
- Děti a Sešívané léto
- NEVERMORE
- Moře a další lásky
- PPP - Proti předčasným porodům
- Rodinka jak ze Shakespeara
- Taháky k maturitě
- NE! plošné střídavé péči
- Zvířátka
- Povídky