Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Splašená kráva na Můstku aneb GynCentrum a Podolí II.

Žena bojující. Tak mě před patnácti lety v souvislosti s kampaní za Podolí nazval jeden novinář. Od té doby jsem napsala několik knih, desítky článků, ale nálepky praštěné aktivistky se asi nikdy nezbavím. Proč si ji tedy neužít.

Nejdříve ještě několik slov o GynCentru. Minulý týden se objevilo na seznamu zařízení, s nimiž pojišťovny nemají podepsat smlouvy na akutní lůžkovou péči. Chodím tam čtrnáct let (odešla jsem za svým lékařem) a mám ho v oblibě z několika důvodů:

1. Jako první se nebálo otevřít, provozovat a sponzorovat BabyBox, vyhřívanou schránku pro odložené děti. Původně měla být v duchu tradice instalována U Apolináře, ale ministerský úřad to státní porodnici zatrhl. GynCentrum se nebálo a BabyBox  spustilo. Teď je schránek po republice 51, pomohly 79 dětem a jenom  tou hloubětínskou prošlo 17 miminek.

2. Lékařský i sesterský personál v GynCentru se vyznačuje zvláštním druhem odolnosti a téměř příkladným smyslem pro humor.

 3. Mají tam hezké a vysoké doktory. Možná tenhle důvod působí malicherně, vždyť lékař s milým hlasem a pozitivním slovníkem vás uzdraví spíš než protivný čahoun s antickými rysy, ale to si v zásadě neodporuje.

V tuto chvíli nemám zprávy, jak dopadlo jednání GynCentra se zdravotními pojišťovnami. Nezbývá mi než na ně myslet. A držet jim palce.

 

A teď zpátky do Podolské porodnice - rok 1997

Patnáct let jsem vcelku důsledně mlčela o aktivitách, které souvisely s rušením a zachraňováním ÚPMD v Podolí v roce 1997-98. Pozorovala jsem, zdálky, jak se tam změnilo vedení, jak odtud odcházel jeden báječný lékař za druhým, co se stalo s bývalou vrchní sestrou (+) i jak z toho vlídného a téměř rodinného ústavu vyrůstá dnešní prestižní superporodnice.

Ale povinnost mlčet mají po patnácti letech pouze kněží a milenky. A v Podolí už dnes téměř nepracuje nikdo z lékařů, kteří se o mě starali a kteří si na to zvláštní období pamatují. Proto si teď zavzpomínám.

O rušení ÚPMD v Podolí jsem se dozvěděla 6.10. 1997 z MF DNES, kterou přinesl můj bývalý muž se slovy: “Tak ti zavřou porodnici.“ Polopříčetná jsem sedla k počítači a napsala článek, který druhý den nějakým zázrakem vyšel v LN. Následoval text petice a telefonát Pražským matkám, které jsem vůbec neznala a mezi které jsem se ze dne na den drze vetřela. Dodnes ony ani já nechápeme, jak se to mohlo stát.

Tak vznikla Petice proti zrušení ÚPMD v Podolí. Přidala se Danajka a několik dalších pacientek, ale celý ten šrumec vyrábělo několik lidí včetně mého bývalého studenta. Pobíhali jsme po Praze s petičními archy, otevřeli stánky na stanicích metra, otravovali novináře, sbírali informace a dokonce hráli Čapkovu Svatou noc na Můstku. Tam také Danajka přivedla svou kapelu a jedna novinářka podle ní nazvala článek - Splašená kráva na Můstku. Ten začínal informací o naší tiskové konferenci, které se zúčastnila i jedna velmi známá zpěvačka…Jo, byly to hektické časy.

Petice za Podolí (byla ještě jedna) nakonec získaly 70 000 podpisů a když je tehdejší náměstek ministra zdravotnictví M. Čerbák od nás přijímal, složil mi poklonu. Veřejné mínění prý bylo to jediné, co mohlo ÚPMD zachránit.

Těch pět měsíců rušení a zachraňování mi splývá v jeden celek, ale výrazně si pamatuji první návštěvu u svého lékaře. Třímala jsem v ruce čerstvý článek z LN a ptala se, co on na to. “No mně je padesát devět, kde mě teďka vemou!“ vyhrkl tenkrát spontánně. A když celá akce končila a zdravotní pojišťovny ustupovaly, poklepal mi po rameni a zaševelil: “Tak, dodělejte to a pak si dáme druhý!“ Mohla jsem snad mít lepší motivaci?

Podolí vyhrálo a já jsem na měsíc upadla do kómatu v teple vlastního domova. Když jsem se probrala, v břiše mi rostla Kristýna. Ale to už je jiná historie. To už je  Soukromý nebe.

Proč jsem vzpomínala? Protože nemohu dělat nic jiného…

Ale jestli někdo z Podolí zaťal dráp do malých porodnic a rušených zdravotnických zařízení, nejspíš se to dozvím. Mám už takový dar.

A bude mě to velmi mrzet.

 

 

Autor: Veronika Valíková Šubová | neděle 4.11.2012 20:29 | karma článku: 23,26 | přečteno: 1752x
  • Další články autora

Veronika Valíková Šubová

Ještě slůvko o Markétce, Laře a Taťjaně...

Malý dodatek k velké aféře. Literatura je můj domov, literární postavy moji bratři a mé sestry. Píšu o tom mnoho let.

25.4.2024 v 12:50 | Karma: 18,30 | Přečteno: 650x | Poezie a próza

Veronika Valíková Šubová

Kdo se bojí faktů o 21. prosinci 2023

Uběhly čtyři měsíce od hrůzného masakru na pražské filosofické fakultě. Událost se vyšetřuje, prosakují informace, bují dohady...

21.4.2024 v 13:40 | Karma: 34,40 | Přečteno: 1337x | Politika

Veronika Valíková Šubová

Jak se papež stal z církevního reformátora „chcimírem“

Kde jsou ty časy, kdy papež František rozděloval katolíky svým liberalismem a vstřícností k migrantům. To byl ještě odvážný chlapík vyznávající správné evropské hodnoty a jeho slovy se zaštiťovali všichni církevní reformátoři.

6.4.2024 v 20:11 | Karma: 33,13 | Přečteno: 896x | Společnost

Veronika Valíková Šubová

Markétčin sen

Druhý díl Markétčina letu. Pro neznalé připomínám kapitolu Letím z Bulgakovova Mistra a Markétky, která se mojí hrdince stala inspirací. Markétka se potře Azazelovým krémem a sedá na koště...

5.4.2024 v 13:10 | Karma: 18,34 | Přečteno: 499x | Poezie a próza

Veronika Valíková Šubová

Markéta děkuje za péči, ale je abstinentka

Pro pana Chechtu, který mi věnoval už čtvrtý blog v řadě (zřejmě posedlost nebo tajná vášeň, třeba se s Chrčálkem poperou): Od křtu své knihy 23. 1. 2024 nepiju alkohol a mám na to svědky. Markétka je na tom stejně.

4.4.2024 v 11:37 | Karma: 18,86 | Přečteno: 579x
  • Nejčtenější

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné

2. května 2024  16:40,  aktualizováno  3.5 12:38

Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Poslanci se rozhodli umožnit prodej některých lehčích drog, ale jen dospělým

3. května 2024  10:38,  aktualizováno  13:30

Přímý přenos Politici kývli na to, že umožní prodej některých lehčích drog jako je HHC, kratom nebo konopí s...

Požár v garáži způsobila baterie elektrokoloběžky, škoda dosáhla půl milionu

3. května 2024  13:21

Čtyři jednotky hasičů musely dnes zasahovat u ranního požáru garáže v České Rybné nedaleko Proseče...

Na Chebsku vjel vlak do spadlého stromu, zaseklý kmen soupravu zvedl z kolejí

2. května 2024  18:56,  aktualizováno  3.5 13:15

Uzavírka trati u Plesné na Chebsku, kde ve čtvrtek odpoledne v úseku mezi Velkým Luhem a Skalnou...

Zloději stačila otevřená větračka. Z přízemních bytů kradl šperky i elektroniku

3. května 2024  13:07

Policisté dopadli v Ostravě recidivistu, který se krátce po propuštění z vězení vrátil ke svému...

  • Počet článků 461
  • Celková karma 25,74
  • Průměrná čtenost 1708x
Češtinářka a spisovatelka, tisková mluvčí Společnosti učitelů ČJL

Knihy:

Soukromý nebe (2004)  - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.

Češtinářky 1. 9. 2022

Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.

Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. 

Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...

Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/

mail: ver.valikova@seznam.cz