Učitelská bída a zasvěcená veřejnost (20)
.Na úvod – přečtěte si Davida Copperfielda a Janu Eyrovou, zjistíte, že ani učitelé v Anglii 19. století neměli na růžích ustláno. Učitelské řemeslo bylo vždy podhodnoceno a často se k němu uchylovali ti, kdo neprorazili ve svém oboru a potřebovali se nějak uživit. To není nešvar poslední doby, tak tomu bylo odnepaměti.
Tak třeba řečtí filosofové – měli své školy a své oblíbené žáky, ale musíme si uvědomit, že to byla smetánka (navíc mezi učiteli a žáky mnohdy vykvetly i jiné než jen profesionální vztahy a škola byla hned pro obě strany zábavnější.)
Středověké university – ani tady nebyli učitelé velká honorace. Vzpomeňme na žehrání jejich mladšího kolegy Fausta (J. W. Goethe):
„Jsem docent, doktor těch i oněch věd,
A vodím své žáky už deset let….
Sám vidím, že chtít něco vědět je marné!
Srdce mi z toho trpkne a stárne…
Nevěřím, že mě zachrání věda,
Nevěřím, že svým ponaučením,
Někoho napravím, někoho změním.
Neumím si ani dopomoct
ke trošce peněz nebo poct-
kdejaký pes líp než já si žije.“
O postavení učitelů v anglických internátních školách už jsem se zmínila. V jedné dojemné scéně z Davida Copperfielda studenti zešikanují a zesměšní chudého učitele – ten je posléze vyhozen, protože se ukáže, že jeho maminka žije v chudobinci. A pokud nechcete číst klasiku, otevřete Rowlingovou – v Bradavicích jsou učitelé oblíbení i neoblíbení, ale žádný z nich si rozhodně nežije na vysoké noze. Nedostatečné hmotné prostředky nějak k téhle profesi vždy patřily a nejspíš budou patřit i nadále.
S tou učitelskou autoritou je to trochu složitější. Každý, kdo někdy stál před rozeřvanou třídou na začátku hodiny, ví, že učitel musí zvládat mnoho řemesel. Měl by být zaujatý odborník ve svém oboru. Psycholog a pedagog. Stratég. Řečník. Herec. Komediant. Grafik. Úředník. Ekonom. Výtvarník. Ajťák. Nákupčí. Hlídač. Organizátor masových akcí a projektů. Příležitostný redaktor. A mohla bych pokračovat… Ženy učitelky musí často přidat ještě domácí roli matky, manželky, milenky, uklízečky a kuchařky a pradleny.
To vše za zhruba dvacet tisíc čistého. S daňovými úlevami na děti.
Přitom nikdo přesně neví, jaké vlastnosti má mít dobrý učitel. Má být spíš odborník a nadchnout děti vlastním zájmem o předmět? Nebo má zvládat základy a nahradit svou průměrnost pedagogickým umem? Dobří učitelé se najdou v obou skupinách. Ne vždy je ovšem studenti a rodiče ve správný čas dostatečně ocení.
Z dob obrození přežívá představa, že učitelství je jakési poslání. Že učitel má žít mravněji než ostatní, má být ostatním vzorem. Často, většinou když někde veřejně vyslovím svůj názor, čtu nebo slýchám: „Vy se neumíte chovat, to jste učitelka? S takovými názory se odvažujete učit děti? Buďte ráda, že jste moje děti neučila, měla byste vážné problémy!“ Ostatně právě kvůli podobným hláškám jsem nedávno zavřela diskusi na svém blogu – nechtěla jsem, aby ty nenávistné a paušalizující blitky četli moji studenti.
Měli bychom si uvědomit, že učitelství je profese jako každá jiná. Učitelé mají stejné potřeby jako právníci a ekonomové (musíme si kupovat knihy a oblečení, aby se nám studenti neposmívali) a stát by se měl snažit, aby toto řemeslo nemusely vykonávat jen ženy, které jsou dotovány otci svých dětí, ale také ti otcové. A společnost obecně by měla pochopit, že učitel není nadčlověk ani soumar, na kterého lze nakládat stále nové a nové povinnosti, a že ti, kteří své řemeslo dělají alespoň trochu dobře, věnují mu mnohem více času, než kolik mají hodin v povinném úvazku. Protože kvalitní příprava na jednu hodinu se může protáhnout na celé odpoledne a příprava maturitních seminářů či maturitních karet nedá mnoha mým kolegům často spát ani o víkendu.
A co se týče té neúcty studentů – to je věc rodičů, milí čtenáři. Já sama si nikdy nedovolím pomlouvat před svými dětmi jejich učitele, byť si občas také myslím své. A z praxe vím, že protivní studenti mají většinou protivné rodiče a naopak.
Tak co uděláme s tím stavem českého školství?
Literární seminář, téma Učitel a žák (20)
Veronika Valíková Šubová
Jak se papež stal z církevního reformátora „chcimírem“
Kde jsou ty časy, kdy papež František rozděloval katolíky svým liberalismem a vstřícností k migrantům. To byl ještě odvážný chlapík vyznávající správné evropské hodnoty a jeho slovy se zaštiťovali všichni církevní reformátoři.
Veronika Valíková Šubová
Markétčin sen
Druhý díl Markétčina letu. Pro neznalé připomínám kapitolu Letím z Bulgakovova Mistra a Markétky, která se mojí hrdince stala inspirací. Markétka se potře Azazelovým krémem a sedá na koště...
Veronika Valíková Šubová
Markéta děkuje za péči, ale je abstinentka
Pro pana Chechtu, který mi věnoval už čtvrtý blog v řadě (zřejmě posedlost nebo tajná vášeň, třeba se s Chrčálkem poperou): Od křtu své knihy 23. 1. 2024 nepiju alkohol a mám na to svědky. Markétka je na tom stejně.
Veronika Valíková Šubová
Markétka letí
Markétka otevřela mobil a pročítala jména, která se rojila pod Krčílkovými pamflety. Opakovala se s železnou pravidelností. Ti lidé přicházeli, aby si kopli do jejího Mistra. Měli z toho zvláštní, zvrácené potěšení.
Veronika Valíková Šubová
Blogu by slušela nová forma i transparentnější pravidla
Blog čeká inovace. Nic proti, změna je život. Ale pod informačním blogem adminů se objevila mohutná diskuse, kterou jsem, přiznávám, zčásti iniciovala já. Domnívám se, že "inovace" by se měla dotknout i celkového fungování blogu.
Veronika Valíková Šubová
Maminka, rozhodčí a naše vláda mají vždycky pravdu!
Při sledování poslední mimořádné schůze Sněmovny mi došlo, proč je ve vládě tolik učitelů. Ministrů je totiž na vládnutí škoda! Proč řešit inflaci, rozzlobené zemědělce, peníze do školství či distribuci léků, ...
Veronika Valíková Šubová
Naše stařečky dnes okradl zloděj vydávající se za pracovníka charity
Našim stařečkům je přes osmdesát let. Muž s přízvukem, kolem šedesáti let, mluvící slušnou češtinou, vydávající se za pracovníka charity, přijel v červeném hyundai pro knihy a ukradl Kapitánovým rodičům snubní prstýnky a šperky.
Veronika Valíková Šubová
Proč všichni mluví o válce... (plzeňský koncert Jarka Nohavici)
V pondělí 18. 3. jsme vyrazili na koncert Jarka Nohavici do Plzně, což jistě nikoho nepřekvapí. Možná jsem tak podvědomě chtěla zamáznout dávný smutek z Porty v roce 1985, na které Nohavica hrát nesměl.
Veronika Valíková Šubová
O neobyčejné češtinářce a sbormistryni - Lenka Dohnalová (Mlynářová) z Olomouce
Loni jsem chtěla popřát Lence ke kulatinám, ale okolnosti mi to nedopřály. Proto letos stojím v koutě s gratulací. Lenka je češtinářka i hudebnice - a obojí dělá s láskou. Snad proto spolu můžeme mluvit o mnohém bez obav.
Veronika Valíková Šubová
Manželství s Turkem
"Víš, že si bereš Turka?" zeptal se mě před osmi lety, v předvečer naší svatby, nejlepší kamarád mého muže. Vytřeštila jsem na něj oči a přemýšlela, zda se Kapitán tajně nemodlí k Alláhovi, když se bereme v katolickém kostele.
Veronika Valíková Šubová
Divoká noc
Moje dobrá přítelkyně na blogu sdílela nezapomenutelný zážitek – noc se mnou ve své posteli. Musím reagovat a upravit jistá tvrzení, která se mě malinko dotkla. Na čtenáři pak je, aby si vybral tu pro něj přijatelnější verzi.
Veronika Valíková Šubová
Ty-já-tr, Chlapec v pruhovaném pyžamu a 15. březen
Radku Tesárkovou znám čtyřicet let, zakládaly jsme spolu dva divadelní soubory. 14. 3., v předvečer 85. výročí vpádu nacistů do naší země, jsem konečně dorazila na oceňované představení, které vzniklo na motivy románu J. Boyna.
Veronika Valíková Šubová
Třicet let let od smrti Karla Kryla
Včera mi vyšel delší článek o Karlu Krylovi v MF Dnes, visí na idnes Premium. Ale hodně se toho do něj nevešlo, proto přidávám pár střípků do mozaiky. KK byl určitě písničkář a básník, který nejvíc ovlivnil moje dospívání.
Veronika Valíková Šubová
Vyprávěnky Mirky Pantlíkové
Už loni mi přišla poštou útlá knížka vzpomínek a krátkých příběhů především ze Slovácka. Teď jsem konečně měla čas sednout k Vyprávěnkám z kraje, který dobře znám i díky svému Čaroději. A pozvu vás na krátkou procházku.
Veronika Valíková Šubová
Čas návratů
V sobotu proběhl koncert, který se odkazoval ke Koncertu pro všechny slušný lidi z 3. 12. 1989. A mně došlo, čím se naše generace lišila od té dnešní. Naši hrdinové byli básníci a spisovatelé, nikoli politici a generálové.
Veronika Valíková Šubová
Genderová identita a nová traumata
O ideologiích genderu a četnosti pohlaví přemýšlím dlouho, však už mě několik lidí označilo za chlapa, což kdysi rozesmálo mého lékaře, hýčkaného gynekologa. Ale s operativními změnami pohlaví u náctiletých se nesmířím nikdy.
Veronika Valíková Šubová
O písničkářích a básnících
Je písničkář také básník? Oba píšou verše. Ty básníkovy čteme v knihách, recitujeme, různí šílenci chtějí, abychom je rozebírali, a hudebníci je zpívají. Písničkář si své verše zpívá sám, někdy zpívá i verše jiných básníků.
Veronika Valíková Šubová
Jak mi pan Básník (Jaromír Nohavica) pokřtil v Obecním domě rok a půl staré batole
Odkládali jsme ten křest kvůli různým okolnostem. Ale 23. 1. 2024 mi můj pan Básník v Obecním domě konečně pokřtil poslední výtvor. Lepší pozdě než nikdy. Pořád jsem měla pocit, že něco není dokončené.
Veronika Valíková Šubová
Ruskou hlásnou troubou můžeš být už zítra třeba i ty
Ve vyhrocené diskusi o válce a míru přirovnala Alena Schillerová Markétu Pekarovou Adamovou k Marje Zacharovové, mluvčí ruského ministra zahraničí. A premiér Fiala žádá omluvu.
Veronika Valíková Šubová
Veřejnost má právo znát fakta o zásahu na FF UK i motivech pachatele
Hlavně si od nikoho nenechte namluvit, že nám ohled na oběti střelce z Palachova náměstí brání zjišťovat si informace a chtít po policii i politicích, aby byl případ co nejdříve objasněn a veřejnost dostatečně informována.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 459
- Celková karma 26,22
- Průměrná čtenost 1715x
Knihy:
Soukromý nebe (2004) - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.
Češtinářky 1. 9. 2022
Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.
Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...
Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/
mail: ver.valikova@seznam.cz
Seznam rubrik
- Kámošky
- Ženy a muži
- Časové a příležitostné
- Bezpečné místo k nadechnutí
- Porodnice a Soukromý nebe
- Škola a maturita
- Literární seminář pro oktávy
- Děti a Sešívané léto
- NEVERMORE
- Moře a další lásky
- PPP - Proti předčasným porodům
- Rodinka jak ze Shakespeara
- Taháky k maturitě
- NE! plošné střídavé péči
- Zvířátka
- Povídky