Cyrano, můj Cyrano! (12)

7. 09. 2014 18:47:03
Miluju Cyrana z Bergeracu! Když ho učím, rozzářím se a rozkvetu. Ta láska už trvá věky a nikdy nezmizí, o tom jsem nezvratně přesvědčená. Podobný vztah, co se divadla týče, mám jen k Shawovu Pygmalionovi.

Nedávno byla jedna mladá a velmi racionální kolegyně na Cyranovi v divadle a vrátila se nenaladěná.

„Ta hra šustí papírem,“ pravila sebevědomě. „Stárne. Jak ji snášejí studenti?“

„Líp než ty,“ odpověděla jsem trochu podrážděně. Své lásky bráním s kordem v ruce. Jen místo veršem píšu prózou. Místo balad smolím romány.

Cyrano není hra pro okoralé duše. Musíte se k němu dostat v raném věku. A možná je lepší ho nejprve přečíst a prožít v samotě. Ne každá inscenace se vydaří.

Čteme ho v sextě. Jemně, s nadhledem. Hrajeme si s jeho monologem o nose:

Tragicky: krví tou se Rudé moře zpíjí!

Prakticky: heleme! Štít pro parfumerii!

I s jeho věčnou vzpourou proti kompromisům, přetvářce a falešným autoritám:

Mám na své příznivce hledět vždy roztomile

a věřit více lsti, nežli své vlastní síle?

Ne, dík!...Mám každý den obědvat úhoře,

slídit, jak výtečně jsem zapsán nahoře,

od věčných pokleků mít skvrny na kolenou ...

Ne, dík! Ne, dík, Ne dík! Já raději mám zpěv,

smích, snění, svobodu a chvíle o samotě...

svět, kde bych si, kdy chci, na stranu klobouk dal,

i pro slůvko se bil či napsal madrigal...

Neznám lepší vyznání umělce. Neznám věrnější zpověď poctivé, tvořivé duše.

A chtějí-li se filosofové do konce světa přít o význam slova „svoboda“, ať si nejdřív pozorně přečtou Rostandova Cyrana z Bergeracu.

„Vypadáte dneska mnohem líp než v úterý, paní profesorko,“ culí se na mě Rézinka z předposlední řady. „Není von dneska čtvrtek?“

„Opakování k maturitě,“ vydechnu zasněně. „Ze Cyrana snad nikdo nerupne, ale několik otázek bych přece jen měla. Proč píše za Kristiána ty dopisy Roxaně? Proč vědomě pomáhá svému sokovi a ještě si z něj udělá přítele? Je masochista?“

„Možná je jen grafoman,“ podotkne Jitka suše.

„Teda, ty seš!“ vypískne ublíženě Janinka. Cyrano má třetí příčku v její sbírce ideálních mužů pro život, předběhli ho jen Vinnetou a hrabě de la Fére. „Přece to dělá z lásky!“

„Ale ne pro sebe,“ glosuje Vojtěch. „Pomahá Kristiánovi a nic z toho nemá. Vlastně jedná dost nelogicky.“

„Dělá radost Roxaně,“ usměje se Magdaléna.

„Ale vlastně ji vědomě klame. Díky těm dopisům si Roxana myslí, že je Kristián nějaký duševní obr. A on je to zatím docela blbeček.“

„Chceš říct, že je Cyrano lhář,“ rozohní se Janinka. „Tak to bych ti teda neradila.“

„Především je to básník,“ klidním rozvášněné vody. „Má možnost psát své lásce. Ví, že bude jeho slova číst. Všechno ostatní je pro něj v tu chvíli nedůležité.“

„Je pro něj nedůležité i to, že Kristián slízne smetanu?“ diví se Jitka. „To je teda hodně nesobecký hrdina.“

Spíš zoufalý, doplním v duchu Jitčino hodnocení. Zoufalý... s obrovskou vírou...

„Kristián ji políbí. Kristián se s ní ožení. Ale chvíle závratě prožívá Roxana při četbě Cyranových dopisů.“

„Vždyť říkám, že je to trochu podvodník, " přisadí si Vojta.

„Podvodník ne, Vojtěchu. Jen zamilovaný hrdina, který dělá to, co musí. Roxana na jeho dopisy čeká. Žije z nich. A Kristián...“

„Se kvůli tomu nechá zabít u La Rochelle,“ podotkne sladce Rézinka a zářivě se na mě usměje.

"Ale tady příběh nekončí. Přijde dalších čtrnáct let a Cyranovo cnostné mlčení. A sobotní návštěvy u Roxany. A..."

„Neberte si to osobně, paní profesorko,“ trylkuje Rézinka. „Já mám Cyrana taky moc ráda. On když odhodí ten širák s péry v dál, tak to má fakt grácii. Jednou jsem seděla v první řadě a ten klobouk mi přistál na hlavě a já jsem ho tomu herci odmítla vrátit a nechala si ho až do přestávky. Zvládnul to skutečně elegantně a dokonce mi chtěl ten klóbrc věnovat. Jenže já jsem mu řekla, že bych nespala, kdybych klaďasovi jako on sebrala takhle profláknutou hučku, protože co by dělal příště v hotelu Burgundském, že jo, no a on mi teda aspoň věnoval fotku s tou nádherou. Jestli chcete, můžu vám ji dát k Vánocům. Vám udělá větší radost.“

Rézinko zlatá. Po tvých monolozích se mi bude stýskat už navždycky.

Měj se krásně. Žij s grácií.

(Vybráno z delšího textu, který píšu jako terapii - kráceno; překlad Kopta - Pokorný)

Těma moudrost nebo bláznovství - o životě ve vlastním světe (12)

Autor: Veronika Valíková Šubová | neděle 7.9.2014 18:47 | karma článku: 15.15 | přečteno: 604x

Další články blogera

Veronika Valíková Šubová

Blogu by slušela nová forma i transparentnější pravidla

Blog čeká inovace. Nic proti, změna je život. Ale pod informačním blogem adminů se objevila mohutná diskuse, kterou jsem, přiznávám, zčásti iniciovala já. Domnívám se, že "inovace" by se měla dotknout i celkového fungování blogu.

27.3.2024 v 12:19 | Karma článku: 16.38 | Přečteno: 396 | Diskuse

Veronika Valíková Šubová

Maminka, rozhodčí a naše vláda mají vždycky pravdu!

Při sledování poslední mimořádné schůze Sněmovny mi došlo, proč je ve vládě tolik učitelů. Ministrů je totiž na vládnutí škoda! Proč řešit inflaci, rozzlobené zemědělce, peníze do školství či distribuci léků, ...

26.3.2024 v 17:21 | Karma článku: 34.49 | Přečteno: 887 |

Veronika Valíková Šubová

Naše stařečky dnes okradl zloděj vydávající se za pracovníka charity

Našim stařečkům je přes osmdesát let. Muž s přízvukem, kolem šedesáti let, mluvící slušnou češtinou, vydávající se za pracovníka charity, přijel v červeném hyundai pro knihy a ukradl Kapitánovým rodičům snubní prstýnky a šperky.

21.3.2024 v 18:43 | Karma článku: 27.78 | Přečteno: 929 |

Veronika Valíková Šubová

Proč všichni mluví o válce... (plzeňský koncert Jarka Nohavici)

V pondělí 18. 3. jsme vyrazili na koncert Jarka Nohavici do Plzně, což jistě nikoho nepřekvapí. Možná jsem tak podvědomě chtěla zamáznout dávný smutek z Porty v roce 1985, na které Nohavica hrát nesměl.

20.3.2024 v 12:29 | Karma článku: 41.98 | Přečteno: 2166 |

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 22.20 | Přečteno: 329 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 41 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.13 | Přečteno: 288 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.76 | Přečteno: 506 | Diskuse
Počet článků 461 Celková karma 28.29 Průměrná čtenost 1667

Češtinářka a spisovatelka, tisková mluvčí Společnosti učitelů ČJL

Knihy:

Soukromý nebe (2004)  - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.

Češtinářky 1. 9. 2022

Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.

Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. 

Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...

https://www.cestinarky.cz/

mail: ver.valikova@seznam.cz

 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...