Jak se mistr Villon setkal se svým lyrickým subjektem (20)

24. 09. 2011 14:10:07
„Já u pramene jsem a žízní hynu!“ Villon mastí karty s Rimbaudem a Gellnerem a okukuje vystavená pozadí. Ale všechny návštěvnice baru U Nebeských rošťáků jsou štíhlé, emancipované a zadané. Jen zdejší kuchařka Magdaléna Dobromila naplňuje požadované parametry, ale ta je zase víc na knedlíky než na plácání.

Rimbaud se opile zakomíhá a začne z listu papíru, popsaného vlastními verši, skládat plachetnici. Třetí karbaník zatím mele něco o poháru, který drží v dlani, a plete si ho s vlastním srdcem. Evidentně má taky přebráno.

„Rebjáta, to musíte vidět!“

Voloďa Vysocký vypadá úžasně, na hlavě hnízdo a pod očima kruhy bohatýrů. Návštěvnice baru přerušují konverzaci a zadržují dech.

„Pojďte honem, kamarádi! Ať vám to neuteče!“

Podepře opilého Gellnera a podá Rimbaudovi náhradní nohu. Žene všechny tři ven z baru, širokou třídou plnou nebešťanů.

Jejich tváře vypadají povědomě. Známe je z obálek knih i z učebnic z literatury. Běhají, cvičí jógu, mžourají proti slunci.

Vysocký vede přátele hlavní ulicí až k velkému, prosklenému domu. Na čelní stěně se skví nápis Nebeské multimediální středisko.

„Do vzdělávacího. Dal mi echo Karel Havlíček. Ten je vždycky nejrychlejší.“

Vejdou do velké místnosti plné obrazovek. Muž s hranatým čelem a pronikavýma očima jim nasupeně pokyne.

„Jdu si dát panáka. Hlad a šibenice mi nevadí, ale tohle nezvládnu.“

Na obrazovce se objeví žena. Vlídný mateřský typ, obličej měsíčního tvaru. Sedí za dlouhým stolem, vedle ní druhá žena, malá a přísná. Proti nim drobná dívka s ohonem dlouhých světlých vlasů.

„Jmenuji se Viktorie Dianová a vytáhla jsem si Závěť od Francoise Villona.“

„Ode mě?“ zatetelí se Villon nadšeně. „Dobrý!“

„Padaždi, exhibicionisto! Nevíš, co tě čeká.“

„Já u pramene jsem a žízní hynu,

horký jak oheň, zuby drkotám,

dlím v cizotě, kde mám svou domovinu,

ač blízko krbu, zimnici přec mám,

nahý jak červ, oděn jak prelát sám...“

„Děkujeme,“zaculí se Měsíční tvář na dívku Viktorii. „A teď výňatek charakterizujte.“

„Proč ji to nenechají doříkat?“ zlobí se autor. „Má cit pro verše!“

Je to lyrická villonská balada, založená na kontrastech,“ souká ze sebe dívka opatrně. „Oheň-zima, cizota- domov...“

„Ano, Viktorko. A jak se projevuje Villonův lyrický subjekt?“

„Můj co?“

Villon je šokovaný. Rimbaud krčí rameny a maluje na svou papírovou plachetnici výrazný nápis „Pryč od nich!“

„Básník je sám a přitom touží být milován...“

„Kde přesně v básni najdeme jeho touhu po lásce a pochopení? Jak dává Villon najevo svou osamělost? Jak vyjadřuje bídu celého středověkého světa?“

„A kur...“ Stále ještě opilý Gellner si konečně sedá před obrazovku. „Tak ty jsou teda hustý!“

Dívka zaraženě mlčí.

„Psal jsem to úplně ožralej,“ syčí Villon. „A kvůli prachům.“

„Kontrast červ a prelát navíc ukazuje na velké sociální nerovnosti, copak to nevidíte, Viktorie? Popište nám stavbu villonské balady.“

„Ty ženský jsou zrůdy!“ Villon škytne a vyrve Vysockému z ruky placatici s vodkou. „Dej mi to, než vystřízlivím!“

Viktorie stále mlčí. Kulatější žena ztrácí úsměv. Hubenější tuhne.

„Najděte mi v textu nějakou metaforu, prosím.“

„Ač... blízko krbu, zimnici...“

„Jakou skutečnost ten obraz vyjadřuje?“

„Že necítí teplo a je mu zima,“ vydechne dívka vyčerpaně. Ženy na sebe pohlédnou.

Ještě kontext básně. A nezapomeňte charakterizovat neumělecký výňatek. “

Villon a jeho přátelé šokovaně zírají. I Rimbaud už se probral.

Viktorka cosi zabreptá o Villonově životě. Ženy se nesouhlasně zavrtí. Dívka přečte jakýsi text a označí ho za odborný. Ženy namítnou, že jde o esej. Pak ji pošlou pryč.

„Myslím, že neuspěla,“ řekne tiše ta drobná. Kulatější přikývne. Od malého stolku se zvedne další dívka a přisedá. Současně vchází dovnitř kudrnatý chlapec a noří ruku do měšce. Měsíční tvář mu oznamuje, že si vytáhl Dostejevského Idiota.

„Běžím pro Fjodora Michailoviče,“ houkne Vysocký a zmizí.

Trojice osamí a místnost zalehne hutné, přemýšlivé ticho.

„Máme jen jedinou možnost, přátelé,“ pronese Villon po chvíli ponuře. „Psát ani mluvit nemůžeme, to se k nim nedostane, ale co abychom...“

Všichni tři básníci na sebe pohlédnou s náhlým prozřením. Pak zavřou oči a tiše, soustředěně vstoupí do vlastního světa.

Mateřská žena za stolem se nespokojeně ošije. Poposedne. Nadskočí. Její kolegyně překvapeně zamrká a z hrdla jí vyhřezne podivný zvuk.

„KOKODÁK!“

A vysoko ve Spisovatelském nebi se všichni nebešťané na chvíli zastaví a jejich nezměrná láska i nevyřčená varování putují zase zpátky k nám.

Domů.

Osoby a události jsou samozřejmě smyšlené. S výjimkou nebe a nebešťanů.

Inspirací mi ovšem byla skutečná událost. Neodehrála se na naší škole.

Autor: Veronika Valíková Šubová | sobota 24.9.2011 14:10 | karma článku: 21.22 | přečteno: 1571x

Další články blogera

Veronika Valíková Šubová

Takže Velký pátek

Čtu radostné ódy na Velký pátek a trochu mi trnou zuby. Tedy stručně: na Velký pátek předhodila jedna náboženská parta vrchnosti nepohodlného proroka inovující party a okupační mocnost ho na nátlak jeho souvěrců nechala popravit.

29.3.2024 v 11:16 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 20 |

Veronika Valíková Šubová

Blogu by slušela nová forma i transparentnější pravidla

Blog čeká inovace. Nic proti, změna je život. Ale pod informačním blogem adminů se objevila mohutná diskuse, kterou jsem, přiznávám, zčásti iniciovala já. Domnívám se, že "inovace" by se měla dotknout i celkového fungování blogu.

27.3.2024 v 12:19 | Karma článku: 17.34 | Přečteno: 415 | Diskuse

Veronika Valíková Šubová

Maminka, rozhodčí a naše vláda mají vždycky pravdu!

Při sledování poslední mimořádné schůze Sněmovny mi došlo, proč je ve vládě tolik učitelů. Ministrů je totiž na vládnutí škoda! Proč řešit inflaci, rozzlobené zemědělce, peníze do školství či distribuci léků, ...

26.3.2024 v 17:21 | Karma článku: 34.50 | Přečteno: 891 |

Veronika Valíková Šubová

Naše stařečky dnes okradl zloděj vydávající se za pracovníka charity

Našim stařečkům je přes osmdesát let. Muž s přízvukem, kolem šedesáti let, mluvící slušnou češtinou, vydávající se za pracovníka charity, přijel v červeném hyundai pro knihy a ukradl Kapitánovým rodičům snubní prstýnky a šperky.

21.3.2024 v 18:43 | Karma článku: 27.78 | Přečteno: 929 |

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 28.49 | Přečteno: 547 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 50 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.41 | Přečteno: 299 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.79 | Přečteno: 525 | Diskuse
Počet článků 462 Celková karma 28.29 Průměrná čtenost 1663

Češtinářka a spisovatelka, tisková mluvčí Společnosti učitelů ČJL

Knihy:

Soukromý nebe (2004)  - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.

Češtinářky 1. 9. 2022

Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.

Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. 

Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...

https://www.cestinarky.cz/

mail: ver.valikova@seznam.cz

 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...