Názory odlišné od (vnuceného) mainstreamu nikdo nechce slyšet. Aby je za deset let někdo slavnostně publikoval jako nový objev. Někdy nevím, jestli se mám smát nebo řvát.

A uvědomuje si to stále více lidí...

Vím, co je to za dilema nutit maturanty: prosímtě, hlavně nepiš, co si myslíš, ale nasoukej svoje slova do požadavků CERMATu - takhle je to v češtině. V cizích jazycích (tedy alespoň v angličtině) je to trochu jinak - hlavně tam, prosím tě, něco napiš, ono to nějak dopadne (kritéria v AJ neodpovídají tomu, že se děti tento jazyk učí údajně od první třídy). Trochu začarovaný kruh, že?

Díky za zajímavý článek.

Jen bych dodal, že dnes je pro většinu lidí (i zde na blogu) nadlidsky obtížný úkol vůbec se zamyslet na racionální podstatou názoru/problému. Mnozí vůbec nejsou schopni a ochotni odložit své emoční brýle (viz. např. Zeman).

"Nesouhlasím s jediným slovem, které říkáte, ale navždy budu bránit, abyste je říkat mohl." François-Marie Arouet (Voltaire)

Autocenzuru vypestovala strana a vlada za vlady jedne strany. A zde je podporovana vsemi prostredky. Vse muze byt oznaceno za trolling, neslusne, nebo nepatrici do teto diskuse.

no vida... tak preju fajn zaziti prijemnyho pocitu!

Děkuji.

.......Napsala jste to výborně ! A CERMAT? Zlatý důl na prachy podobně jako neziskovky! Tam už jsou utopeny miliardy. Pamatujete na bývalého min. školství,(původně snad vězeňský psychiatr), no to bylo dílo !

Dík.

Autocenzura v obecnosti je cenzura nebo korekce projevu (mluveného, psaného), kterou provádí autor projevu sám. Nevyhne se ji žádný člověk a v té obecnosti souvisí se sociálními rolemi, které člověk v životě hraje. Je logické, že jinak mluvíte s partnerem, rodiči, dětmi, kolegy, přáteli, nadřízenými, podřízenými, jinak na plese nebo divadle, jinak v putyce, v soukromí, na veřejnosti, když komentujete třeba něčí projev, jinak před obecenstvem jako řečník, jinak s člověkem, který vás dobře zná, jinak s tím, kdo vás nezná vůbec..., neboť se v každé té situaci stylizujete do příslušné role. To není nic nepřirozeného. Můžete svým projevem sice porušit zvyklosti a mluvit tak, jak to situaci neodpovídá, ale vždy musíte počítat s tím, že to vyvolá odezvu a bude to mít své důsledky (třeba v podobě hádky či střetu, pohoršení). Nebo s tím počítat nemusíte, a pak jste odezvou překvapená.

V tomto textu však směšujete několik rovin autocenzury. Hlavně ale tu, co byla za socíku, jak píšete, která se provozovala kvůli tomu, aby se člověk vyhnul represím vůči sobě a své rodině (třeba), do značné míry tedy z "nestatečnosti" (nepíšu ze zbabělosti), z existenčních důvodů..., a potom autocenzuru, která se provozuje proto, aby člověk neztratil přátele a pocit, že někam patří.

Napsala jste: "Můj osobitý názor přestal být vhodný a žádaný - přátelé mě začali peskovat, umravňovat, začali se pohoršovat nad některými postoji. Chvíli trvalo, než jsem se naučila filtrovat své příspěvky a nepouštět se do zbytečných diskusí." Podle mého je v těchto slovech obsažena podstata vašeho textu i postoje. Fakt, že jste se učila filtrovat své příspěvky a nechtěla jste se pouštět do diskuzí s lidmi, které nazýváte přáteli, dokazuje, že šlo o vaši volbu. Já bych si podle svého založení řekl - co je to za přátele, když mě neberou takového, jaký jsem i s mými názory. Napadá mě v té souvislosti - na co si vlastně stěžujete?

Třeba na oblíbené "škatulkování lidí podle názorů". Taková nová společenská hra. Pěkný den.

snad záleží s kým mluvím ne ?

intelekt je dobré používati,

co člověk to názor

objektivní pravda neexistuje , každý má svoji subjektivníí pravdu,

ve víně je pravda a opilý člověk je prost autocenzury, ale dobré to není

autocenzura, při rozhovoru s 80 matkou katoličkou na téma náboženství

autocenzura -v pubu při rozhovoru s klukama , kde vím , že každý politiku vidí jinak, vyústění ve 100 % hádku , záleží také na množství vypitého

autocenzura -u smrtelně nemocného

ono říkat pravdu do očí, taky není dobré-nikdy z tebe nic nebude, jsi špatný hokejista, jsi škaredá, jsi stará, jsi tlustý

mluviti stříbro, mlčeti zlato

A nebo také: "Líná huba, holé neštěstí."

Karma, naprosto vás chápu. Bohužel, školství napadl od západu virus neomarxizmu, takže jediná možnost, jak vaši válku vyhrát, je situace, kdyby se lidem spojenými silami podařilo neomarxizmus porazit. Jen tak je možné zachránit tradiční české školství, nezkažené různými těmi maturitami a la Cermat, multikulturní výchovou a podobnými škodlivostmi. Mě si také hodně tzv. přátel vyhodilo z FCB jen kvůli mým negativním názorům na masovou migraci. Ano, velmi mě to vždy zamrzí, ale za jednoho sluníčkového fanatika, kterého ztratím, získám dva rozumně myslící přátele - vážím si každého, kterého moje příspěvky na FCB osloví na tolik, že si mě přidá. A v boji proti Cermatu zdaleka nejste sama, jen je třeba být otevřeným člověkem a hledat spojence. Jednotlivec nemá šanci proti takovému molochu vyhrát, to se musí dělat kolektivně a organizovaně. A rozhodně to nemůže "vytrhnout" jedna škola, jejíž vedení by se "šprajclo". To je třeba dělat v mnohem mnohem větším rozsahu.

Paní Veroniko, děkuji za odvahu - a mimoděk jste tady ukázala na pravý důvod rozdělení společnosti. Někdy se od přátel nemůžeme odstřihnout tak snadno jako Facebooku. Jak začne fungovat autocenzura nejen ve veřejném prostoru, ale i v přátelství, chybí jen krůček, aby přerostla do rodinných vztahů - ale ne, honem se zarazím. Tak daleko jsme snad ještě nikdy nezašli. Ono stačí, když autocenzuře musíme učit své děti...