Mezi křesťanstvím a modloslužebnictvím cítím jakýsi rozdíl.

Souvislost s článkem by byla?

Von ten článek není o křesťanství?

Článek je o křesťanství, pane Trčálku. Děkuji Vám za reakci.

Pak ovšem nechápu reakci pana Pechara na příspěvek pana Dvořáka, přičemž předpokládám, že pan Pechar číst umí.

Asi by to chtělo pořádné satori.

Myslím samozřejmě v mém případě.

Já neumím dávat ty plusy a minusy. Kdybych to uměl, dal bych p. Trčálkovi velké +. Zkusím najít a recyklova Tátovu mši.

Recykluj, tati. A vzpomeň, proč dědu babička občas do toho kostela honila a proč jsem u ní a u Stáni nacházela v dětství klid a bezpečí.

Taky mí dědové a babičky chodili do kostela. Jedni katolíci, druzí evangelíci (ČS církev Husitská - u těch jsem jako kojenec pokřtěn).

Měl jsem je rád, ale ne proto, že chodili do kostela, ale jako životní vzor (jejich životní cesta a práce pro druhé). I mezi sebou se snášeli a neslyšel jsem žádné plky o tom, kdo je lepší (ve smyslu víry) a měli k sobě úctu. Debaty o kapičce jedu v poháru (pravdy) mě nechávají chladným. "pánbičkáření" je dnešní MOR, který všem církvím jenom škodí, protože odvádí od cesty hledání ...

Když byla dcera ještě malá (ale už chodila do církevní školy), tak jsem dal řeč s p. farářem o křtu - a ten trval na přestoupení k jeho víře. To mne rozesmálo a tak dcera zůstala nepokřtěna. Když jsem to říkal babičce, tak se taky zasmála a řekla "on je ještě moc mladý" (40let).

PS. Asi ve svých 30ti, jsem se nechal pokřtít u konkurence ZEN budhismus. A tam jsem se kromě meditací dozvěděl, že rozum a cit má být v rovnováze . Všechny živé bytosti si zaslouží úctu ...

Věřící člověk by měl hledat (při tom i pochybovat) a ne se předvádět a hamounit peníze (RESTITUCE). Taky nepředvádět svou víru jako herec, ale být spíše předlohou pro cestu druhým.

I pro vás, pokud byste nečetl všechny reakce – chyba nebyla na vašem přijímači.

Jejda!!! Kaju se, špatně jsem to přečetl a pochopil to přesně opačně. Mea maxima culpa.