V každém případě karma! A tři komentáře:

..

1) „Dnes se mnozí studenti na všech typech škol neučí moderní historii, protože se k ní přes množství starověkých a středověkých dat nedostanou.“

Nejsem o mnoho mladší (*1968) a pokud vzpomínám, tak jsme se tenkrát k 20. století taky nedostali; pro tehdejší dobu naštěstí, protože jsme už tak byli masírováni ideologickou historií ze všech světových stran. Možná by bylo dobré na úkor běžného dějepisu zařadit do osnov starších ročníků jednu hodinu týdně dějepisu posledního století.

..

2) „Ve vyšších ročnících je dějepis vystřídán základy společenských věd.“

Nevím, jak jsou vedeny (osnovy...), ale to může (nemusí) suplovat poslední větu mého předchozího odstavce.

..

3) „Navíc současná podoba maturity z češtiny (rozbor 20 knih) dává studentům možnost vyhnout se moderní literatuře. Je to orwellovské spiknutí proti učitelce lidstva, nebo pouhý šlendrián?“

Učitelkou lidstva (historie, protože pokud se z ní nepoučíme...) je historie, tedy dějepis. Jestli spiknutí, pak nikoli v literatuře, nýbrž v dějepise, jenže to je (podle mě) dosud přežívající šlendrián.

Sečtělost Vás ctí, paní Valíková. Souhlas s názorem, že bychom měli umět odpovídat z novodobé historie na Vaše níže uvedená "proč" a samozřejmě se také umět poučit.. Problém je, že na tu nedávnou dobu mají historici rozdílné pohledy. Je to jako to obligátní u dvou právníků se třemi názory.

Muškou bych chtěl být za 50 let u historického výkladu naší "sametové". Nebo se pravda zjeví dříve?

Jistě se shodneme na potřebě znalosti moderní historie a její efektivní výuky. Po přečtení textu V.Valíkové nelze nereagovat na několik diskutabilních tvrzení, která se v něm objevila. 1. problematické tvrzení - "studenti na všech typech škol se neučí moderní historii, protože se k ní přes starověk a středověk nedostanou": výuka dějepisu vychází ze Školního vzdělávacího programu (ŠVP) školy a je stále zhruba v této podobě - 6.roč. (prima) - pravěk a starověk, 7. ročník (sekunda) - středověk, 8. ročník (tercie) - novověk, 9. ročník (kvarta) - 20. století, tzn. podobně jako v dávných dobách, kdy naše generace chodila do školy. 2. tvrzení - "delší dobu historie není v módě" - to je pouze subjektivní dojem - dějiny jsou spíše in - pokud si člověk zapne televizi nebo rádio, zaručeně nějaký pořad o moderní historii najde, nebo vezme v trafice časopis - najde jich tam takových spoustu, 3. tvrzení - "školy se více politizují i díky aktivitám mnohdy posvěceným z vyšších míst; učitelé se stávají vykonavateli něčí vůle, hlasateli cizího názoru" - kdo z vyšších míst (ministerstvo, zřizovatel, inspekce, krajský úřad, ředitel školy?) toto posvěcuje? Kdo o to usiluje? Někdo z učitelů se opravdu stává hlasatelem cizího názoru? To přece nemůžete myslet vážně. 4. tvrzení - " učitelé s jasným názorem a odvahou ho vyslovit se opět ocitají v ohrožení" - kdo nebo co učitele ohrožuje? Někdo jim brání vyslovit svůj názor? V jakých školách - státních, soukromých, církevních se toto děje? 5. tvrzení - máme " stále centralizovanější a unifikovanější vzdělávací systém" - máme přece přesný opak - v minulých letech došlo k rozvolnění vzdělávacího systému - nejsou jednotné osnovy a záleží na každé škole, jak a co bude učit, každá škola má svůj ŠVP, který pouze rámcově vychází z ministerského rámcového plánu. Dobrý večer.

Pane Machálku,

1. Týká se hlavně čtyřletých cyklů.

2. Týká se hlavně školství a struktury maturit - co se důležitosti týče, je dějepis za jazyky, matematikou a ZSV.

3. Vážně to myslím. Konkretizovat nebudu.

4. Jistě nečekáte, že budu ve virtuálním prostoru riskovat a jmenovat.

5. Státní maturity rozvolňují systém? Ty z čjl ho centralizují a unifikují velice. Dnes o tom mluví i první Zlatý Ámos na idnes. A já o tom píšu blogy osm let - klikněte si u mě na více, šuplík škola a maturita. Pěkný večer.

Veroniko, rád tě za ten text chválím a možné drobné spory možná někdy probereme doma.

Souhlas. Právě skrz historii by se studenti mohli naučit dívat na společnost kritickým okem, mohli by se naučit něco o komplexitě dnešního světa a různých úhlech pohledu (což by mohla být taková první linie obrany proti propagandě).

A o těch minulých válkách - to je taky smutná pravda.

Ano, ano, hezky napsáno, díky

Karma Pokud náš národ bude stále volit levičáky bude bohužel školství také podle toho vypadat.

Paní Veroniko, děkuji Vám za článek. A i já zastávám názor, že se historie opakuje, zejména, když jsme se z ní nepoučili.

Zacal jsem chodit do skoly v 1949 v Praze 1 a mel jsem stesti, ze moji ucitele (vetsina jich), jeste meli k uceni lasku a neco nas naucili. Dodnes vzpominam na naseho ucitele dejepisu v 6. tride, pana ucitele Ladislava Skalickeho (meli jsme ho tez na zpev) a v jedne lekci nam vypravel o tom jak Anglicane honili po ruznych morich nemecky Bismarck (tzv kapesni bitevni lod, Nemci jich meli asi 4); asi to ani nebylo v osnovach, ale on o tom vypravel tak nadsene, my jsme ani nedutali a ve mne to vyvolalo zajem o historii...dodnes si pamatuji jmena vsech mych ucitelu z te doby.

Jen maličkost - Bismarck byla bitevní loď (kapesní bitevní lodě byly menší).

"Historie byla sice tenkrát trochu očesaná a třídně podbarvená..."

Myslím, že to je hodně velký eufemismus pro normalizační výuku dějepisu. A nejednalo se jen o novodobé dějiny, naprostému zkreslení neunikla ani starší historie. I přes současné problémy je dnešní situace lepší.

Středověk byl hrozný, bez křesťanství. Ale moderní historie, kupodivu, i na FF UK občas něco nakousla. To už byl konec osmdesátých let... psala jsem seminárky o Gándhím a Churchillovi A v rámci literatury 20. století četla všechno, co mi přišlo pod ruku. Něco se sehnat dalo.