Děkuji za příspěvky, několik poznámek:

1. Ne každá samoživitelka je nezodpovědná ploditelka dětí. Třeba já jsem děti donosila na rizikovce v Podolí, opečovávala je celou mateřskou a jejich tatínek

potom odešel do domu, který mu koupila jeho matka a tam se za ním přistěhovala moje o čtrnáct let mladší sestra, za podpory obou rodin. Děti jsou dospělé, společou péči nakonec samy zavrhly a dorostly u mě - ale dalo mi to fakt dost práce.

2. Nejsem samoživitelka a neškemrám pro sebe.

3. Je tolik dotačních programů, z nichž jdou peníze na nesmyslné projekty. Proč by nemohl nějaký projekt udělat trochu radosti samoživitelům.O tom je můj článek.

Určitě jste hodná ženská a skvělá máma, jen podléháte kolektivistickým schématům. Čím víc budeme skrze stát ochraňovat lidi před následky jejich špatných rozhodnutí, tím víc lidí bude riskovat a dělat špatná rozhodnutí a tím větší tlak na politiky skrze demokratické hlasování na ještě větší ochranu. V delším časovém měřítku budou odpovědní živit neodpovědné, kterých bude stále přibývat. Navíc v nich stát pěstuje přesvědčení, že mají právo, aby je někdo živil a staral se o ně bez toho, že by se o to snažili sami.

Ano, rovnost, svornost, bratrství. A potom hned komunismus, každému podle jeho potřeb.

Ale teď vážně. Dítě má dva rodiče a pokud není ta nejhorší varianta, tedy že jsou oba těžce nemocní nebo jeden z tohoto slavného údolí odešel nadobro, není na místě škemrat o podporu aby se dítě nezodpovědného rodiče mělo tak dobře jako dítě rodičů odpovědných. Je blbé, když já s manželkou musíme oba tvrdě pracovat aby naše dítě mohlo mít kroužky, výlety a dovolenou u moře a jini dostanou než práce prakticky totéž.

A společnost si to bohužel takto nastavila a nezodpovědní ploditele děti žijí na úkor odpovědných.

Pane Gregore,

v podstatě máte pravdu. Líto je mi však dětí, které na nezodpovědnost svých rodičů (těch, kteří se odmítají starat) doplácejí.

Mělo by to být nastaveno tak, aby na svou nezodpovědnost důsledně a důrazně dopláceli tí, kteří své děti zanedbávájí, a ne aby to za ně řešil (tedy platil) stát.

Pokud mě něco trápí a chci někomu pomoc, tak to udělám. Je zbabělé a nemorální chtít jiné přinutit, skrze stát, aby pomáhali, když pomáhat nechtějí.

O čem sociálno je jsem popsal zde: https://frantisekksir.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=702987

Například v případě sociálně vyloučených osob se stát /bez ohledu na skutečnost, která strana právě vládne/ chová dokonale loupežnicky - protože být solidární s nepracujícími chudými, jsou pracující občané povinní ze zákona. A i když vůbec ničím povalečům přispívat nechtějí, stát jim bere peníze násilím.