Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

J12a42n 98N22o56v44á28k

29. 8. 2020 0:54

Jen je otazka jestli jich musi byt tolik. Pocet deti prudce klesale, ale pocet gymnazii zustava coz ma za vysledek nevyhnutelny pokles kvality.

0 0
možnosti
Foto

A co soukromé vysoké školství? I tam se divím proč jich je tolik, když počet dětí klesá a co hůř, s větším počtem škol nutně nestoupá IQ jejich absolventů.

0 0
možnosti

Vytváření (skutečných) elit je naopak potřeba co nejvíce podporovat!

0 0
možnosti

Ano, SKUTEČNÝCH elit, ne pseudoelit, jak to dnes vidíme.

1 1
možnosti

Absolvovala jsem osmiletý gympl, není to tak dávno, v roce 2009.

Pro mě byl na jednu stranu vykoupením ze základky (tenkrát jsem přestupovala ze čtvrté třídy), takže jsme měli studium o celý rok kratší. Tehdy jsem to vnímala jako výhodu, pak jsem sice byla na výšce nejmladší, což byla výhoda snad v tom, že jsem se o rok dřív zapojila do pracovního procesu. Celkově jako kolektiv jsme byli rádi, že studium na výšce končí, neumím si představit že bych studovala o rok déle, takže za mě fajn.

Zpátky k tomu gymplu: měli jsme mít zaměření na jazyky, dotace hodin byla slušná, akorát to pokulhávalo na učitelích. Z angličtiny supr, tam nemám co vytknout, ale z němčiny čistý děs běs, po šesti! letech výuky jsme nebyli schopni slepit souvislou větu.

Tím že jsme se dělili hned po prvém stupni, tak se dostali různi lidé - slabší články ale v průběhu let odešli sami.

Za mě by byl ideál asi šestiletý. 8 let je hodně a potkáváte se od 10 do 18/19 let. Jsou z toho přátelství asi na celý život, což je fajn, na druhé straně hodně lidí mělo tak po 6-7 letech pocit že už jsme tady moc dlouho. Jako dospělí potkáváte na chodbách desetileté děti, přístup učitelů, kteří učí napříč gymplem, někdo má rád ty mladší/starší atd...výuky bylo celkem hodně (někdy až příliš do detailů), nebyl čas se večer někde poflakovat.

Pozitivum vidím v té výuce jazyků/matematiky, když funguje dobře, nemusí se několikrát začínat a srovnávat skupiny (při změně školy), v tom jsme určitě měli navrch nad čtyřletým gymplem, který byl u nás také (teď myslím jenom tu angličtinu).

Všichni co se hlásili na vysokou tak se dostali.

Na mojí stavební fakultě byl gympl výhoda co se týče matematiky, ale z technických předmětů jsem neuměla zhola nic.

Závěrem - napodruhé bych volila šestiletou variantu nebo technickou střední (kvůli zaměření), nebo obchodní akademii (taky slušná výuka jazyků a ještě praktické předměty k tomu).

Teď se hlásila neteř, tak jsem zvědava jestli a co se za těch pár let změnilo.

0 0
možnosti

To je fakt překvápko, že lidi jdoucí na ČVUT z gymplu zaostávají oproti průmyslovákům v technických předmětech. :) Mám pocit, že zrovna Vy jste případ, pro který je osmiletý gympl nevhodný, i když jste ho udělala v pohodě. Podle mě není problém v existenci, ale v počtu (což se v zásadě týká i jiných gymplů). Dostávají se tam lidi, co na to nemají, a často by tam ani sami nechtěli, ale pro rodiče by to byla strašná ostuda.

1 0
možnosti

Nic takového jako rovnost ve vzdělání neexistuje. Je to nedosažitelný mýtus. Rovnost znamená, že každému má být umožněno získat nejlepší vzdělání odpovídající jeho schopnostem. Pro někoho je to Harvard, pro někoho pomocná škola. Stejně jako na osmiletá gymnázia odcházejí děti, jejichž studijní výsledky pokulhávají, jiné studijně úspěšné zůstávají na ZŠ. Pro obojí rozhodnutí existují racionální důvody, záleží na prioritách a budoucích záměrech. Osmiletá gymnázia nepředstavují žádný problém. Tím je žalostný stav učňovského školství a nesmyslné vyžadování maturity po každém. Měla by být navrácena vážnost výučnímu listu a maturita by měla být pouze vstupenkou na vysokou školu nebo završením specializovaného odborného středního vzdělání jako dřív. Alternativou k maturitě by byla mistrovská zkouška z řemesla. Právě tito absolventi tvoří páteř ekonomiky a vůbec to neznamená, že instalatér, elektrikář nebo truhlář nemusejí umět používat nejmodernější měřící přístroje, počítače a chytré stroje. Úroveň škol od základních po vysoké se kvůli tomu celkově hroutí. Osmiletá gymnázia jsou nespravedlivě otloukánkem, přitom za tento stav nemohou. Zároveň rodiče by si měli uvědomit, že vystudovat gymnázium samo o sobě žádné terno není, pokud na něj nenaváže specializační studium. Pro některé je to pouze otázka prestiže, že dítě nechodí do ZŠ a dál nepřemýšlejí. Hlavní je to, aby si děti mohly školu svobodně vybrat.

4 0
možnosti

Kamarádku dali rodiče na osmiletý gympl, protože měla dobrý prospěch. Potom zjistila, že to není škola pro ni, ale pro děcka, které baví ležet v knihách a šprtat se. Vydržela tam 4 roky a v 15 letech, po skončení povinné školní docházky přestoupila na jinou střední školu.

Co se týče učňáků, tak mnohá učiliště dnes začínají nabízet roční učební obory pro maturanty. Učí se pouze odborné předměty a praxe, na konci získá výuční list. Cílí to na absolventy gymnázií, kteří se nedostali na VŠ. Tihle sice mají maturitu, ale žádnou kvalifikaci.

Dalším problémem jsou tzv. učňovští recykláti. Aby nemuseli pracovat, tak po skončení jednoho učnáku jdou na další a další, protože do věku 26 let je to nic nestojí. Pochopím to v situaci, kdy si vyučený automechanik chce rozšířit kvalifikaci o karosařinu, ale u člověka, který udělá po sobě čtyři úplně různorodé obory je to trochu na zvážení.

2 0
možnosti

P97e31t26r 66A43g54u46l72á36r

27. 8. 2020 15:50

Když dítě na prvním stupni nemá ve třídě kamarády, protože je duševně někde jinde, tak je pro něj osmileté gymnásium vysvobozením.

13 0
možnosti

Pane Aguláre,

tohle je ovšem spíše problém 2. stupně, kdy po odchodu dětí na víceletá gymnátia zbyli ve třídách převážně jen ti průměrní a podprůměrní.

1 0
možnosti

Osmiletá (šestiletá) gymnázia smysl mají. Problém je spíš v tom, že někde nejsou ani tak výběrovou školou pro nadané, jako únikovou alternativou před neuspořádanými poměry na spádové ZŠ. To však není problém těch gymnázií, ale té ZŠ potažmo systému, který něco takového toleruje.

Maturita je takový evergreen. Někdo by ji chtěl více jednotnou, jiný by raději ponechal větší vliv škole. Pokud však má sloužit jako srovnání jednotlivých žáků a škol, centrálnímu řízení se nelze vyhnout, jinak někomu bude k jedničce stačit poznat sloveso, zatímco jiný bude muset pitvat jejich vidy, třídy a vzory.

4 0
možnosti

Pokud má být maturita jednotná, rozhodně nemůže být pro všechny. Nebo může, ale pak bude bezcenná a zbytečná. Z jakého důvodu vlastně chceme, aby budoucí zdravotní sestra, hoteliér, stavební technik a kadeřnice skládali stejnou zkoušku? Vždyť to jsou zcela různé a nesouvisející obory. Navíc kupříkladu jen jeden z nich bude pokračovat na vysokou školu a tři se začlení přímo do praxe. Otázka zní: Je nám takový jednotný papír k něčemu užitečný? Má smysl srovnávat, který z 1) zdravotní sestra 2) kadeřnice 3) elektrikář 4) gymnazista (vzdělání všeobecné, odbornost žádná) umí lépe anglicky, vyzná se v literatuře, vypočítá rovnici, apod.? Je to jádro jejich oboru? Přitom po všech chceme maturitu.

2 0
možnosti

Víceletá gymnázia OK. Jen ti ředitelé ve školství, včetně ministra jsou hrůza, dekadence.

Kdyby nebyly počítače a internet, tak naše školství by neprodukovali vzdělance, ale totální nevzdělance.

0 0
možnosti

Za výchovu a vzdělání jsou v prvé řadě odpovědní rodiče, přenášet celou odpovědnost na školu je alibismus, moje matka je vyučená švadlena, otec byl horník, školu jsem absolvoval i díky sbírce úloh z matematiky a diktátům a pravopisným cvičením, které s námi dělali. Dobrá škola je obrovský bonus, ale není všemocná. Zkušenost s nejmladším synem na základní škole byla hrozná, třída složená z hendikepovaných žáků , takže pro ilustraci, slabozrací, tělesně hendikepovaní, děti cizinců jejichž rodiče neuměli pořádně česky, propadlý a agresivní žák, každý samostatně by určitě nebyl problém, ale koncentrovaně to byla katastrofa, navíc šikana ve třídě, každý rok jiná paní učitelka a nakonec rozpuštění třídy a rozdělení žáků do zbylých tříd. Syn sám vyvinul obrovské úsilí, aby z toho prostředí unikl a dnes je šťastný na osmiletém gymnáziu, protože se mu nikdo za znalosti nesměje.

15 0
možnosti

Nejsem příznivcem víceletých gymnázií. Podle mého názoru není ze sociologického hlediska vhodné, aby se začalo kastovat již od 11 let věku dítěte.

Za nás jsme byli v 9. třídě rozdělení na třídu studijní a praktickou, takže jsme byli důkladně připraveováni k přijímacím zkouškám na SŠ a učivo měli rozšířené, zatímco žáci v praktické třídě se více zamèřovali na praktické předměty a upevňovali si učivo z předchozích ročníků.

Mí synové zase chodili do škol s různým zaměřením (sport, matematika, hudební výchova atd), což se mi zdálo též dobré řešení pro rozvoj schopnostií v daném zaměření.

U dětí v 5. třídě se v 80% ještě nedá říct, zda budou studijním typy. Koneckonců řada z těch, které se hlásí na víceleté gymnázium, musí být doučována, aby zkoušky vůbec zvládla, což je naprosto absurdní.

0 16
možnosti

Děti na přijímačky na víceletá gymnázia musí být doučovány, protože v ZŠ nezískají potřebné vědomosti. Od té doby, co byly zrušeny osnovy, je na některých školách úrověň vyuky katastrofální.

A s tím "kastováním" se jděte vycpat. Kdo se snaží, ten má výsledky. Nevím, proč by se měly děti brzdit, aby zůstaly na úrovni méně schopných nebo líných vrstevníků.

9 1
možnosti

Co si o sobě vlastně myslíte, jste nějaká pedagogická odbornice? Proč by děti ze sociálně slabších rodin neměly na poprvé dostat nový počítač? Chcete tím říct, že když jue někdo chudší, že je zloděj? Vy a další si myslíte, že nikdy nebudete nezaměstnaná. Dnes studuje každý, kdo se udrží na nohou, současní absolventi i univerzit mají problémy na úrovni sedmé třídy, nejen v připadě matematiky.Absolventi gymnázií a univerzit nezvládají procenta, zlomky atd. A ještě chce někdo "provzdušnit" učební plán\y

3 10
možnosti

P85e41t53r 70D39r39a24p37a37l

27. 8. 2020 11:29

ano, učební plány by potřebovaly provětrat a to dost rázně. Pořád je to biflování encyklopedických znalostí

0 0
možnosti
  • Počet článků 461
  • Celková karma 24,75
  • Průměrná čtenost 1708x
Češtinářka a spisovatelka, tisková mluvčí Společnosti učitelů ČJL

Knihy:

Soukromý nebe (2004)  - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.

Češtinářky 1. 9. 2022

Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.

Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. 

Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...

Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/

mail: ver.valikova@seznam.cz