Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
LE

Dávám karmu několikrát!

0 0
možnosti
Foto

J17a24n 77A46n25d37r13l29e

25. 12. 2020 3:18

Veroniko, hluboko v minulosti , v letech 90tých jsem měl kolegu, který vyznával "upřímnost". Normálně narovinu se ženy, i úplně cizí, zeptal, jestli by se s ním ten daný den nechtěla vyspat a předtím že mohou třeba zajít na večeři. Úspěšnost míval zhruba 3krát větší, než my ostatní, co jsme volili méně "upřímné" metody, měřeno kvantitativně, ovšem on oslovoval více žen, my se zaměřovali pošetile na jednu či dvě za večer a začínali tou večeří. Takže nějaké plácání po zadku je asi jen neverbální projev podobného. Takový průzkum bojem. Hezký zbytek svátků a dobrý rok 2021! :-)

2 0
možnosti
PN

P27e78t65r 51N12e77d67o73m76a

24. 12. 2020 14:57

a ja jsem rad za jistou kultivaci chovani muzu k zenam. Placani po zadku by mela byt konsensualni partnerska aktivita. Pruzkum bojem je ve vztahu muzu k zenam zbytecny, situaci lze odhadnout i jinak.

1 0
možnosti
Foto

Ano jistě, ale je také známo, že moment překvapení hraje v navazování vztahů také svou roli. Zakázané ovoce lépe chutná. A násilník zkrátka překračuje konvence, riskuje sankce. Takže svým činem říká, jak mu na tom záleží.

0 0
možnosti
PL

P23e33t29r 77L15u42k75e77š

23. 12. 2020 19:54

Milá Veroniko, posílám virtuální plácnutí po zadku a připojuji karmu. Mám rád ten kousek světa, kde je všechno tak nějak normální. Ten Váš kousek světa normální je.

Každý chlap je občas bandita Cheyenne a některé ženské občas připomínají Jill. Pokud se to protne ve správný okamžik je to prima.

4 0
možnosti
PS

P41e69t96r 36S56k45á89c32e26l

24. 12. 2020 0:02

Tak geny Vámi uvedených "hrdinů" se již v USA protínají a nezdá se, že jde o správný vývoj událostí, činů.

0 0
možnosti
OS

Za mě - plácnout. A hned vím, na čem jsem. Buď následuje facka nebo taky přátelské plácnutí přes zadek nebo nakvašený ksicht a mám od té dámy nadlouho pokoj.

0 0
možnosti
Foto

J60i19ř36í 10K36l13a78b81a88l

22. 12. 2020 13:43

Výborné! Od moudré ženy člověk takováto slova moc rád slyší... R^

2 0
možnosti
MH

Záleží asi prostě jak kdo. Některým "alfa samcům" tohle seznamování plné poplácávání, doteků atd... funguje. Já tohle poplácávání nedělám, určitě ne na začátku, protože jsem pro spoustu žen nepřitažlivý. Nejde o nedostatek sebevědomí či podceňování, spíše mnoholeté zkušenosti. Trošku obličej, trošku neohrabanost a nedostatek elegance, trošku postava. Vím na 95-99% že by to skončilo fackou, takže jsem většinu žen prostě musel klasicky ukecat, zapojit humor, přehled, zábavnost.

Jenže... v tomhle je svízel. Pokud se chlap vzdá těchto "primitivních" balících metod, protože zkrátka ví, že u něj fungovat na první dobrou nebudou, má v dost případech smůlu. Pokud si sednu s ženou, budu si s ní povídat, budu i zábavný, milý, pozorný, ale nic nebudu zkoušet, udělám tu hlavní chybu, které se dopouští spousta "forever alone" chlapů. Spadnu do škatulky kamarád, dovím se něco o "nepřeskočení jiskry" nebo že "to tam prostě není". Stalo se mi to v životě mnohokrát, s odstupem času jsem se zpětně i dověděl, že by si ta či ona dotyčná daly k něčemu víc říct, ale já se k ničemu neměl.

A ženy přestože je tu spousta křiku o rovnoprávnosti, o tom co všechno muž nesmí prostě instinktivně čekají, že v muži spustí tu touhu, že prostě něco podnikne, že začne první.

Až později jsem poznal, že i přes metodu povídání jsou nějaké jemné, hravé, letmé doteky potřeba. A u každého muže a na každou ženu funguje úplně něco jiného. Skončit to může vždy 50/50 - má zájem/nemá zájem. Případně variací ve stylu "zájem bych měla, ale budu hrát nezájem" nebo "ani za milion, ale budu mrcha a nechám se zvát a předstírat že možná".

Tak či tak, je to vždycky mezi tou dvojicí. Jakmile se do tohohle začnou cpát aktivisti, společenská pravidla a nedejbože zákonodárci, tak jsme jako lidská rasa skončili.

14 0
možnosti
JZ

Jenom aby bylo jasno - ted tady popisujete proces "baleni" ze? Protoze tema je jinak pojato daleko sireji - placani nikoli jen pri namluvach. Pak uz to totiz nemuze byt jen "mezi dvojici". Kazdy clovek ma svou osobni hranici a ta musi byt zakotvena v nejakem obecnem principu, aby byla pro druheho vubec srozumitelna. Kdyby to bylo jen mezi dvojici, byl by v ni ten slabsi vydan napospas silnejsimu.

2 0
možnosti
ŘV

"mají ženy rády" ale může znamenat ledacos.

Totiž ne že bych měl nějaké statistiky, ale co tak kde o hercích čtu, střídání partnerek jim problémy často nečiní.

Takže ty bych v mužsko-ženských interakcích za celospolečenský vzor nebral.

A jistě, když chce někdo jen krátkodobou partnerku, tak to navazování vztahu potřebuje urychlit.

0 0
možnosti
Foto

Dnes ta ideologie couha i z genitalii...

Ano muzi uz nejsou co byvali... bohuzel ani zeny... Tesim se na dobu, kdy budou prvni androidi... vetsina zen prijde o muze a vetsina muzu prijde o zeny... muz si koupi krasnou sexy samicku co nikdy neprotestuje a zbytecne nemluvi... zena si koupi galantniho samce co ji bude na rukou nosit... lidstvo najde spokojenost skrz umely protejsek... a deti tech bude jeje... androidky jich odnosi a vychovaji hodne... ;) zadny problem... kdo by chtel doma zivou zenu vi muze... riskovat ztratu deti, majetku, roky zivota v nenavisti, soudy a vubec vsechny ty uzasne vydobytky dnesni doby.

3 0
možnosti
  • Počet článků 459
  • Celková karma 27,05
  • Průměrná čtenost 1715x
Češtinářka a spisovatelka, tisková mluvčí Společnosti učitelů ČJL

Knihy:

Soukromý nebe (2004)  - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.

Češtinářky 1. 9. 2022

Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.

Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. 

Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...

Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/

mail: ver.valikova@seznam.cz