Komenský byl určitě světový fenomén. Svědčí o tom i to, že jeho učebnice bylo povoleno (po cenzorních úpravách) používat i po Bílé hoře, ač páter Koniáš zařadil mnohá jiná jeho díla do své cenzorní příručky "Klíč kacířské bludy k rozeznání otvírající, k vykořenění zamykající "

Sci-fi i fantasy by určitě přijal - jeho Labyrint světa a Ráj srdce má k fantasy velmi blízko.

Co se týče fantasy i sci-fi: Jako v mnoha jiných tematických žánrech i tam existují jak kvalitní díla, tak literární brak. V blogu jsou určitě vyjmenováni kvalitní autoři. Připoměl bych navíc třeba ještě Terryho Pratcheta, Philipa Dicka, Franka Herberta a další. Obecně jsou starověké a středověké mýty určitě velkou inspirací dodnes.

Z děl inspirovaných příběhem Krista bych připoměl třeba cyklus Hyperion ale ale především film Matrix, který těch symbolů používá opravdu velké množství. Hrdina se jmenuje Neo Anderson (Nový Synčlověka), jeho partnerka je Trinity (Trojice), je ostatními postavami chápán jako spasitel, koná zázraky, je zrazen, a na konci celé filmové trilogie se obětuje.

Děkuji. V tematickém celku Kristovske paralely, který zpracováváme, Matrix samozřejmě mám, spolu s Bídníky, Idiotem, Mistrem a Markétkou, Vyhoďme ho z kola ven, Modlitbou za Owena Meanyho, Zelenou mílí a Hvězdnými válkami ( obrácená peralela).

Souhlasím s panem Klabalem. Tím, že je dnešní knižní (i filmový) trh zahlcen převážně fantasy tématikou, ulehčuje to mladým rozhodování, po čem sáhnout. Radovat se nad tím, že čtou aspoň něco, mi nepřipadá moc v pořádku. Já jsem zamlada četl všechno, co mi přišlo pod ruku a jedině tímto způsobem si člověk vytříbí vkus. Hodně jsem třeba četl i sci-fi (hlavně Lema), ale to tenkrát byla skutečně v ě d e c k o - fantastická literatura, kde se to nehemžilo trpajzlíky, čaroději, princi a já nevím čím ještě. Některé knihy je dokonce nejlepší číst v raném věku. Například Pěnu dní od Borise Viana jsem poprvé četl ještě jako teenager a byl jsem z ní úplně "paf". Když jsem se k ní o mnoho let později vrátil, už jsem z ní to "fluidum" nedostal a trochu jsem se divil, co mě na ní před léty tak zaujalo.

Já jsem také četla vše. Četl jste Danta, Shakespeara, Bulgakova, Lewise, Singera? Nevadí Vám ti čerti, elfové, žvatlající kocouři a jiné potvůrky? Jak můžete soudit hodnotu knihy, když ji neznáte? Opakuji, Tolkien a Lewis byli oxfordští profesoři, Sapkowski píše eseje o Artušovi a Martin se inspiroval britskou historií. To není jen lenost, co mluvï z mnoha cestinarů. To je také pýcha. Nejtěžší křesťanský hřích...

Je to těžké téma, ale myslím, že tu otázku hlavně nelze vůbec takto postavit. Jan Amos by četl v první řadě kvalitní literaturu. Jsou však současná fantasy, dystopie nebo detektivní thrillery, jimž se článek snaží otevřít stavidla, kvalitní literaturou? Nezastupitelný význam literatury spočívá v poznávání skutečného života skrze knihy. Fantasy ale přináší pravý opak, únik z reálného světa. Je-li nejpopulárnější spisovatelkou J. K. Rowlingová a nejoblíbenější literární postavou čarodějnický učeň, obávám se, že nejsme na dobré cestě...

Komenský psal také fantasy, stejně jako Shakespeare, Dante, Swift, Exupery, Bulgakov...

A pokud odsuzuji fantasy, aniž bych ji znal, je to smutné. Co je kvalitní literatura? Fantasy znovu přivedla mladé ke čtení, protože jim nabízí příběh, který mnozí literáti 20. století považují za sprosté slovo. A pak se divíme, že "hodnotnou" literaturu čte tak málo lidí...

Komenský by chtěl znát to, co čtou jeho žáci. Přečtěte si znovu jeho zásady. A Labyrint.

Zkuste Tolkiena, Sapkowského, Lukjaněnka, Martina. Možná se po letech budete u četby zase bavit. O to totiž jde. Kdyby psal Shakespeare nudné hry, dnes bychom ho neznali. Pěkný večer.