Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
LV

Víte, paní autorko, že větu: "Tak nám zabili Ferdinanda" neřekl Švejk paní Müllerové, ale paní Müllerová Švejkovi?

Je zajímavé, nakolik se tento Váš přístup k realitě prolina celým Vaším textem. Máte to tam všechno tak trochu Chamberllainovsky naruby.

2 1
možnosti
Foto

Vím. A teď si povídají po letech - proč by Švejk nemohl začít slůvkem "tak"?

0 0
možnosti
JR

J13a40n 56R56á75ž

18. 6. 2022 17:53

Už jen za poslední odstavec blogu si karmu zasloužíte!

3 0
možnosti
Foto

No, nevím, nevím. Mám ale dojem, že ten váš pokus o humor není tím pravým ořechovým. :-/

3 0
možnosti
Foto

Pokus o humor? Psala jsem to v úterý ráno, ve středu to vyšlo a ten den odpoledne začala obroda STANu, respektive policejní razie a padání hlav. Kde je v glose nějaký humor?

0 0
možnosti
VF

Dobrý den. Váš pokus o humornou příhodu z natáčení si dovoluji doplnit jedním echtovním citátem z originálu zde :

„To myslíš,“ otázal se ovčák, „že to letos neskončí? A máš, hochu, pravdu! Byly už dlouhý vojny. Ta napolionská, potom, jak nám vypravovávali, švédský vojny, sedmiletý vojny. A lidi si ty vojny zasloužili. Dyt se pánbůh už na to nemoh dívat, jak to všechno zpejchlo. Už jim ani to skopový maso nešlo pod fousy, už vám ho, hoši, nechtěli žrát. Jindá sem chodívali procesím, abych jim nějakýho toho skopce prodal pod rukou, ale poslední léta, žrali by byli jen samý vepřový, drůbež, všechno máslem nebo sádlem maštěný.

Tak se pánbůh na ně rozhněval pro tu jejich pejchu a voni zas přijdou k sobě, až budou si vařit lebedu, jako to bejvalo za napolionský vojny. Dyť vona i ta naše vrchnost už roupama nevěděla co dělat. Starej pán kníže Švarcenberk, ten jezdil jen v takovým kočáře, a ten mladej knížecí smrkáč smrdí samým automobilem. Von mu pánbůh taky ten benzín vomaže vo hubu.“

Taky docela výživný, ne ?

2 0
možnosti
JN

J77o21s16e24f 60N87i90k64l

18. 6. 2022 15:22

R^Pobavila jste mě...

7 0
možnosti
Foto

Nojo. Ale to se nevodpouští. Ač jak komu;-)

3 0
možnosti
  • Počet článků 461
  • Celková karma 25,68
  • Průměrná čtenost 1708x
Češtinářka a spisovatelka, tisková mluvčí Společnosti učitelů ČJL

Knihy:

Soukromý nebe (2004)  - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.

Češtinářky 1. 9. 2022

Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.

Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. 

Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...

Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/

mail: ver.valikova@seznam.cz