Pátek 24. března 2023, svátek má Gabriel
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 24. března 2023 Gabriel

Bezpečné místo k nadechnutí

Veronika Valíková

Hlavou v záchodové míse

Kousek z románu o češtinářkách, který se blíží k závěrečným kapitolám. Naštěstí jsem stále zásobena výživným materiálem, což se týká i zkušeností z mé poslední školy. Název blogu by mohl klidně být názvem celé knihy.

24.6.2020 v 12:12 | Karma článku: 22.96 | Přečteno: 1097 | Diskuse

Veronika Valíková

Bezpečné místo k nadechnutí (6.) - DVA GURUOVÉ

Cestou z Gabrieliny školy jsem zašel do trafiky a koupil troje největší noviny. Všechny podrobně referovaly o smrti projektanta Národních srovnávacích testů z ČJL, Jiřího Mrožka. Ve všech byly jeho fotografie a podrobný popis události.

27.11.2011 v 20:28 | Karma článku: 14.36 | Přečteno: 935 | Diskuse

Veronika Valíková

Bezpečné místo k nadechnutí (5.) - PSYCHIATR A ČEŠTINŘKY

Blížila se ke mně silnější, mateřsky vyhlížející žena. Zdravila mě širokým úsměvem. Dovlála v širokých květovaných šatech až ke dveřím kabinetu a vlídně mě oslovila.

19.11.2011 v 11:58 | Karma článku: 12.68 | Přečteno: 1052 | Diskuse

Veronika Valíková

Bezpečné místo k nadechnutí (4.) - JMENUJI SE HORACIUS SKALKA

Ta škola vypadala jako většina podobných zařízení, postavených v dobách reálného socialismu. Čtverhranná škatule s mnoha velkými okny a obrovským hřištěm, přilepeným k pravé straně budovy. Nad skleněnými vraty výrazný nápis Gymnázium Karla Havlíčka Borovského.

5.11.2011 v 13:57 | Karma článku: 13.16 | Přečteno: 804 | Diskuse

Veronika Valíková

Bezpečné místo... (3.) - A ZNOVU POLICIE, TENTOKRÁT DOOPRAVDY

Po odchodu Gabriely a jejího doprovodu jsem chvíli tupě pozoroval chodce na ulici. S panákem skotské na uklidnění. Pořád mi to nějak nešlo dohromady. Nejsem soudní psychiatr, ale Gabriela se nechovala jako čerstvá vražednice. Byla vyděšená, chtěla zmizet, ale že by právě nalila louh do kafe kolegyni – moje zkušenosti takovou možnost nedokázaly bez potíží vstřebat.

30.10.2011 v 15:35 | Karma článku: 13.24 | Přečteno: 970 | Diskuse

Veronika Valíková

Bezpečné místo k nadechnutí (2.) - NEVĚŘÍM SVÝM OČÍM

Tentokrát měla na sobě modrou džínovou sukni nad kolena a modré sako. Oči ještě prosebnější. Ruce neklidné a studené jako led. Přesto mi stiskla dlaň pevně a rozhodně.

29.10.2011 v 23:17 | Karma článku: 14.42 | Přečteno: 1078 | Diskuse
Počet článků 411 Celková karma 30.59 Průměrná čtenost 1686

Češtinářka a spisovatelka, tisková mluvčí Společnosti učitelů ČJL

Knihy:

Soukromý nebe (2004)  - pohádka o jedné krásné porodnici a lásce v mnoha podobách

Češtinářky 1. 9. 2022

Žádný život není bez hrubky. Román z prostředí elitního gymnázia.

Kdyby se Don Quijote pokusil svést souboj s českým školstvím, pokorně by se za pár hodin vrátil k větrným mlýnům. O tom je přesvědčená i češtinářka Tereza, jíž dělá ze života peklo byrokracie a despotický ředitel. Naštěstí má podobně naladěné kolegyně, studenty s otevřenou myslí i Čaroděje, který jí vykouzlí v duši klid spolehlivěji než Neurol.

https://www.cestinarky.cz/

mail: ver.valikova@seznam.cz