Maturita se vrací zpět do škol – snad nám národ nezblbne!

Kdo zná můj blog, ví, že státní maturita mi leží v žaludku od chvíle, kdy jsem se s ní důvěrněji seznámila. Už tehdy (zhruba před třemi lety) jsem pochopila, že čeština se díky CERMATU neposune kupředu, ale vrátí se zpět, k dobám totalitního myšlení.  

Včera pan ministr Fiala národu oznámil, že nastanou změny, které navrhla jím sestavená maturitní komise. Didaktické testy budou mít jen jednu úroveň, slohy a ústní zkoušení se vrátí zpět do kompetence škol. Mám radost a komisi i panu minstrovi upřímně děkuji. Jen musím stále myslet na ty zhruba čtyři tisíce studentů, kteří se odvolali kvůli slohové práci z ČJL a jejichž odvolání bylo zamítnuto. Kvůli slohovým pracím především přece maturita padla. Studentům, kteří „rupli“ ze slohu, by tedy měla být věnována zvláštní pozornost.

 Nejdříve ale znovu a velmi stručně vysvětlím, proč byla státní maturita z češtiny tak problematická a proč jsme si tolik přáli návrat části maturity zpět do škol.

Maturita z ČJL se skládala ze tří částí: Dvouúrovňového didaktického testu, slohové práce a ústního zkoušení. Vezměme to popořadě.

 1. Didaktický test (nikdy jsme nepochopili, proč didaktický!) byl v základní úrovni poměrně jednoduchý a orientovaný převážně na praktický jazyk a čtenářskou gramotnost, ale objevovalo se v něm větší množství nejednoznačných úloh (dvě až tři možná řešení). Ve vyšší úrovni obtížnosti, do které šlo jen malé procento škol (třeba ta naše), bylo velké množství úloh zaměřeno na rozbory poezie, literární pojmy a ismy, slovníky a české básníky od Máchy k S. K Neumannovi. Žádná antika, žádný Shakespeare či Puškin, o Bulgakovovi, Tolkienovi či Potokovi ani zmínka. Znovu jsem se vracela na komunistickou FF UK.

 Jednoúrovňový test prověří, zda je student gramotný a schopný být připuštěn ke školní části maturity – a zbaví nás nutnosti učit výše zmíněné příšernosti. Doufám.

 2. Ústní zkoušení. Marturitní seznamy četby vypadaly roztomile, pokud člověk netušil, že mnoho škol vyrobí jeden seznam a podle toho se bude maturovat stále dokola. Že se vlastně vrátí povinná četba – na málokterém seznamu chyběly šlágry jako Na západní frontě klid, Malý princ, Sto roků samoty. CERMAT dokonce vytvořil banku pracovních listů, která záhy unikla – pominul fakt, že učitelé si knihy k maturitě i úryvky ke zkoušení nejraději vybírají sami. Mohli jsme si vybírat – ale museli jsme si sami vyrobit pracovní listy, což třeba mně přivodilo přepracování a počínající syndrom vyhoření (90 listů - 200 hodin práce nad limit.)

Pokud si školy budou moci samy kočírovat ústní zkoušení, jistě se nevrátí k chronologickým otázkám. Já například mám v plánu otázky tematické – jedno téma (osudová láska, otec a syn, sourozenci…) od antiky až po současnost. A k tomu poloodbornou úvahovou domácí práci. Literaturu a život přece nelze od sebe oddělit.

 3. Sloh. Dříve se psal čtyři hodiny a početli jsme si. Za hodinu či dvě málokdo napíše slušný text. Já sama potřebuji na průměrný článek na blogu i tři hodiny.

Ale největší problém bylo centrální hodnocení CERMATU. Pro pochopení, hodnotilo se šest kritérií – z toho čtyři byla více či méně subjektivně vnímatelná:

1A Korespondence text - zadání - obsah - téma (subjektivní záležitost, každý člověk vnímá text jinak)

1A Naplnění komunikační situace (styl/útvar) - (opět subjektivní záležitost) 

2A Pravopis a tvarosloví – (toto lze hodnotit objektivně)  

2B Volba lexika (přiměřenost, adekvátnost) – (opět mírně subjektivní záležitost) 

3A Koheze (formální prostředky textové návaznosti) – (lze snad hodnotit objektivně) 

3B Koherence (soudržnost textu) – (opět mírně subjektivní záležitost).

Navíc byla kritéria 1A a 1B nadhodnocována – pokud student netrefil daný útvar, dostal nulu, byť napsal sloh svižný a zajímavý. Několik takových jsem zpětně hodnotila. Učitelé, kteří opravují slohy svých vlastních studentů, možná nejsou vždy zcela objektivní, ale většina z nich se o to alespoň snaží. Hodnotitelé CERMATu ovšem opravovali podle kritérií, která mohou být vnímána subjektivně, a pod vlivem idey „funkčních stylů“ - někteří lépe, jiní hůře.

CERMAT vlastně vytvořil jakési „kolektivní svědomí“ – těleso centrálních hodnotitelů, řízených svrchu na bázi „letadla“.  Celá maturita byla takto řízena. Kdo spolupracoval, letěl v první třídě a profitoval. Kdo se bouřil, nadskakoval v autobuse a občas musel i tlačit.

 A jsme znovu u „pětkových“ slohů. Letošní maturanti totiž tvrdě doplatili na výše popsaný státní experiment. CERMAT zatím kladně vyřídil asi desetinu odvolání. Shodou okolností to byly často práce, které novináři stihli medializovat. Netvrdím, že všechny propadlé slohy jsou na jedničku. Ale tvrdím, že velká část z nich není na pětku.

A PROSÍM PANA MINISTRA, KOMISI, KTERÁ PŘEHODNOCUJE MATURITY, KRAJSKÉ ÚŘADY A VŠECHNY ZÚČASTNĚNÉ – VĚNUJTE SE TOMUTO PROBLÉMU. NECHTE PROPADLÉ SLOHY ZNOVU PŘEHODNOTIT.

MATURANTI ZA LIKNAVOST A NEZODPOVĚDNOST POLITIKŮ NEMOHOU. 

http://www.eduin.cz/titulka/vse-co-chcete-vedet-o-letosnich-maturitnich-pisemnych-pracich/

 http://www.maturita2012sloh.cz/index.html

 PS: Pro diskutéry, kteří mi budou předhazovat, že mi někteří studenti neprošli a já se teď vztekám a chci se zase "flákat", malá bilance mé letošní oktávy: 27 studentů ve VÚ O, tři v ZÚ O, z DT nejméně 72, 3 %, z písemné práce nejméně 17 bodů, celkově jedna trojka. Děkuji.