Evropanství a "světovost" podle Cermatu

28. 02. 2016 19:26:50
V říjnu vydalo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání zajímavý dokument – Seznam autorů, žánrů, směrů a hnutí k didaktickým testům 2016. Protože jsem na podzim měla radostnější starosti, dostávám se k jeho rozboru až nyní.

Seznam najdete na adrese:

http://www.novamaturita.cz/sdeleni-reditele-centra-seznam-literarnich-zanru-a-autoru-k-didaktickemu-testu-z-ceskeho-jazyka-a-literatury-1404038027.html

Klikněte si na lištu: Seznam autorů literárních děl, literárních žánrů, směrů a hnutí k DT ČJL_2016

Podle sdělení ředitele Centra má dokument sloužit studentům a učitelům, respektive má jim naznačit, jaká jména a jaké pojmy se mohou v DT vyskytnout. Ponechávám zatím bez komentáře smysl takového počinu – podívejme se nejdříve na konkrétní obsah „kánonu“.

1 LITERÁRNÍ EPOCHY, SMĚRY, PROUDY, HNUTÍ A SKUPINY...

Klasické dělení podle učebnic, které se už roky nemění. Co na tom, že ti nejlepší autoři se většinou ze směrů a ismů sami vyčlení nebo jsou zkrátka nezařaditelní (Shakespeare, Goethe, Dostojevskij...). V českých školách se bude dál učit literatura podle šuplíčků – a běda těm, kteří se do žádného nevejdou nebo patří do šuplíčku opomíjeného. Nebude pro ně místo ani v učebnicích, ani v kánonech – příklady dodám později.

2 VYBRANÍ AUTOŘI LITERÁRNÍCH DĚL (+ ANONYMNÍ DÍLA)

Vezměme to pěkně popořádku. U světové literatury do konce 18. století člověka napadne, proč Cermat k Písni o Rolandovi nepřidal také Píseň o Nibelunzích, Píseň o Cidovi a samozřejmě něco s artušovskou tematikou. Seznam starší české literatury je tradičně velmi mohutný – vždyť kterého maturanta by nezajímala Alexandreida, Mastičkář či Podkoní a žák :). Nemám nic proti baroknímu Bedřichu Bridelovi, jen trochu nechápu, proč potom ve světové literatuře chybí Calderón de la Barca, jeden z nejhranějších světových dramatiků.

A přituhuje. Ve světové literatuře 19.století chybí například sestry Brontëovy (Emilyino Vichrnné návrší je jednou z nejčtenějších a nejceněnějších knih anglické literatury vůbec a Charlottina Jana Eyrová byla jen v posledních letech dvakrát zfilmována), E. Rostand a G. B. Shaw, jejichž Cyrano a Pygmalion patří k nejoblíbenějším kouskům diváckým i hereckým už více než sto let, či jedni z prvních nositelů Nobelovy ceny, R. Kipling, H. Sienkiewicz a S. Lagerlöfová. Ovšem představitelé vzorových ismů a směrů (Zola, Baudelaire, Rimbaud) v kánonu chybět nemohou.

Pomyslnou „třešničkou“ je ovšem výběr autorů 20 století. Spoluautoři kánonu avizovali, že seznam by se měl vyhnout posledním třiceti letům. Budiž. Prohlédla jsem si jména ve světové literatuře a po krátké úvaze se rozhodla spočítat laureáty Nobelovy ceny: T. Mann, B. Pasternak, E. Hemingway, J. Steinbeck, A. Solženicyn, S. Beckett, A. Camus, G. G. Márquez, J. Seifert. Pulitzerova cena – pouze E. Hemingway. Do seznamu světové literatury se nedostali ani další nositelé Nobelovy ceny (již zmíněný G. B. Shaw, F. Mauriac, T. Wilder, W. Faulkner, J. Galsworthy, H. Hesse, E. O ́Neill, J. P. Sartre, I. B. Singer, W. Golding, abych jmenovala ty čtené, hrané a stále oblíbené), ani nositelka Pulitzerovy ceny M. Mitchellová, jejíž Gone with the Wind je prý druhou nejčtenější knihou hned po Bibli. Že v seznamu nenajdeme autory oblíbených generačních výpovědí B. McDonaldovou, K. Keseyho, K. Amise, D. Lodge, A. Myrera , K. Vonneguta, Ch. Potoka či J. Irvinga (Svět podle Garpa vyšel 1978), mě vlastně ani nepřekvapilo. Že tu chybí F. S. Fitzgerald, V. Nabokov, J. Fowles či profesoři C. S. Lewis a J. R. R. Tolkien, to mě ovšem skutečně rozhněvalo.

A teď pojďme na českou literaturu. V 19. století máme pěkně vypsané téměř všechny ruchovce a lumírovce (s výjimkou novoromantikaJ. Zeyera), ale není tu autor našeho zřejmě prvního zásadního románu, Z. Winter (Mistr Kampanus). Z autorů, kteří prošli nacistickými koncentráky, pouze A. Lustig (chybí mi tu výrazně K. Poláček). Katoličtí autoři zastoupení J. Durychem (povídky Jana Čepa a nedokončený román Kámen a bolest Karla Schulze patří k českým literárním drahokamům.) A pokud byste v seznamu hledali J. Zahradníčka či K. Pecku (oba odkroutili v komunistických lágrech a věznicích jedenáct let a podali o tom zásadní svědectví), také je nenajdete. Samozřejmě, jednoho z našich nejlepších básníků 20. století, I. M. Jirouse, bych v cermatím seznamu nehledala ani omylem.

V poměru ke spoře zastoupené světové literatuře i poněkud okleštěné české próze však vyznívá výčet českých básníků, jež by měl maturant znát k DT, poněkud nemístně - od moderny: Sova, Bezruč, Březina, Dyk, Wolker... a S. K. Neumann, samozřejmě. Abychom si rozuměli, všechny jmenované učím a až na Stanislava Kostku, kterého nectím, a Wolkera, který mě nebaví, je mám docela ráda, ale já působím na gymnáziu a cestičku k nim jsem si prošlapala až v univerzitním věku.

Ale k čemu bude studentům z průmyslových škol seznam českých básníků, které nečtou, když existuje tolik knih, které by jim mohly otevřít oči a ke kterým se v hodinách literatury nikdy nedostanou, protože učitelé budou plnit plán a projíždět „kánon“ ve strachu, aby nic nevynechali?

Na tuto otázku očekávám odpověď. Od Cermatu.

Dovolte mi malé povzdechnutí a předpověď. Před několika lety jsem upozorňovala, že maturitní seznamy četby povedou k povinné četbě, protože školy si budou chtít usnadnit práci a vytvoří minimalistické seznamy, které si ročníky budou plynule předávat (na některých školách tuto praxi zavedli okamžitě). Zastánci státních maturit tvrdili, že je to nesmysl, že školy i učitelé mají ve výběru titulů naprostou svobodu.

V minulém roce nás donutili sjednotit třídní seznamy maturitní četby a vytvořit seznamy školní (dva a více maturitních češtinářů se musí domluvit na jednotné četbě, mnohde se škrtají tituly, protože průnik knih, které znají všichni, bývá tristní – někteří češtináři nečtou a tradičně končí u Eca a u Márqueze jako náš nový „kánon“). Předpovídám, že právě „kánon“ se stane základem školních seznamů (učitelé budou chtít logicky umořit dvě mouchy jedním vrzem). A zase se bude škrtat moderní literatura a zůstanou nám jen ti prověření, na něž máme na internetu dostatek rozborů - nová povinná četba.

Orwell, kterého nám zatím v seznamu nechali, se musí ve Spisovatelském nebi popadat za břicho. Pokud ovšem nepláče. Spolu s Karlem Havlíčkem Borovským a Josefem Škvoreckým.

Už by se konečně mohl probudit někdo z žijících spisovatelů či profesorů literatury, máme-li nějaké, (profesor P. A. Bílek řeší lyrické subjekty a M. C. Putna odvolává prezidenta) a vysvětlit Cermatu, že literatura je největší učebnicí etiky a že její výuku svým počínáním systematicky vraždí. Nebo by se tohoto tématu mohl chopit někdo z církevních hodnostářů, péče o "slovo" byla vždy doménou Církve svaté, kromě profesora Piťhy se však v této otázce zatím nikdo výrazněji neangažoval. Možná kdybych spočítala, kolik katolických autorů v kánonu "zbylo" v poměru k nezreflektovaným komunistům, něco by se pohnulo.

My, češtináři, už mnoho nezmůžeme. Na šlendrián upozorňujeme zhruba šest let. Jsme unavení, zbylo nás, akceschopných, asi pět. A pokud veřejnost nebude zajímat, co, jak a proč se učí jejich děti v hodinách literatury - a že se obloukem vracíme k systému, který nás všechny za komunistů hodně nebavil - budeme opět radostně hledat metafory a metonymie v básních S. K Neumanna a J. Wolkera.

Za Kraj! Za Froda! Za pana Rostanda, Shawa, Tolkiena a všechny další milované autory, kteří zmizí z hodin literatury!

Ave Cermat, mori turi te salutant!

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Veronika Valíková | neděle 28.2.2016 19:26 | karma článku: 29.68 | přečteno: 1484x

Další články blogera

Veronika Valíková

Jak by měl vypadat maturitní sloh

Začínají maturity, ve středu se psaly slohové práce. Budu vás opět stručně informovat o jednotlivých etapách zkoušky z češtiny - zvlášť mě zajímá, zda nestoupne míra obtížnosti didaktického testu. Nejdříve tedy ty slohy...

13.4.2019 v 17:40 | Karma článku: 21.99 | Přečteno: 783 | Diskuse

Veronika Valíková

Jak se zbavit předsedy školského výboru

Glosa ze včerejší MF DNES. Už víme, že Václav Klaus junior prozatím zůstává v čele školského výboru, přesto sem toto malé zamyšlení vložím. Akce nekončí, pokračování se chystá. Příště bude zřejmě problém řešit celá sněmovna.

4.4.2019 v 9:29 | Karma článku: 41.56 | Přečteno: 4590 | Diskuse

Veronika Valíková

Ať je to ten, nebo ten, vyhoďme ho z kola ven

Tuto glosu z úterní MF Dnes chci věnovat jedné známé porodnici, kde jsem sedm měsíců ležela na oddělení rizikových těhotenství, elitnímu pražskému gymnáziu, kde jsem čtrnáct let učila, a nejmenované politické straně.

21.3.2019 v 11:58 | Karma článku: 22.36 | Přečteno: 1252 | Diskuse

Veronika Valíková

Anketa o vyloučení Václava Klause mladšího z ODS

Také se zapojím. Když dnes zasedá výkonná rada strany, aby rozhodla, jak potrestat neposlušného poslance, který setrvale hřeší svou pravdomluvnosti. Pevně věřím, že ODS Klause juniora nevyžene. V opačném případě ji nebudu volit.

16.3.2019 v 11:06 | Karma článku: 47.24 | Přečteno: 9649 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Karel Trčálek

Moje poslední večeře Páně

Co se týče posledních večeří, mám s nimi celkem bohaté zkušenosti. Dnešní doba je už prostě taková a život v ní jakbysmet

18.4.2019 v 18:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jana Slaninová

Zelenočtvrteční slunění

Ptáci řvou, kytky smrdí, vosy hledají místo na hnízda. Všechno je v tom nejlepším pořádku ve světě, který ještě někde JE...

18.4.2019 v 14:56 | Karma článku: 9.59 | Přečteno: 120 | Diskuse

Jiří Turner

Už mají instrukce i čtenáři Markéty Šichtařové

Četl jsem polemiku s článkem paní Šichtařové. Věcnou, seriózní a slušnou polemiku. Všechno z ní se dá aplikovat i na její aktuální blog, který zaručuje autorce obdiv lidí ochotných přijmout bez pochybností komerčně žádaný přístup.

18.4.2019 v 12:28 | Karma článku: 21.70 | Přečteno: 1320 | Diskuse

Pavel Hewlit

Říkáte dětem, že by je někdo mohl vzít?

Nevím, jak Vám za mala, ale mně maminka varovala, že když půjdu tam, kde nemám co pohledávat, může si mě někdo vzít. Ne příšera nebo monstrum, nýbrž "zlí lidé".

18.4.2019 v 12:24 | Karma článku: 9.41 | Přečteno: 379 | Diskuse

Ladislav Jakl

Zaručená mzda: past na zaměstnance i brzda ekonomiky

Co je to mzda? Je to cena práce. Jakákoli cena na trhu vzniká vztahem nabídky a poptávky a je výsledkem dobrovolného a vzájemně výhodného kontraktu kupujícího a prodávajícího.

18.4.2019 v 10:54 | Karma článku: 27.27 | Přečteno: 787 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz