České školství je sekulární, řekla ministryně Valachová. Literatura též? II. (adventní)
1. PROBLÉM - NÁBOŽENSTVÍ V ČESKÝCH ŠKOLÁCH
Jak a do jaké míry mají být žáci a studenti v českých školách seznamováni s náboženstvím, respektive s jednotlivými náboženskými systémy a věroukami?
Jako nemůže být škola zcela apolitická (protože studenti o politice hovoří a píší; protože historie, literatura a ostatní společenské vědy se k politice - záležitosti obce - nějak vztahují), nemůže se náboženství ve škole neobjevovat. Většina velkých uměleckých děl evropské kultury je inspirována antickou mytologií a židovsko-křesťanským pojetím světa, z něhož vzešly dva svébytné náboženské systémy. Umělci mohou náboženství podporovat, mohou se s ním poctivě prát, mohou ho ostentativně ignorovat či se proti němu vymezovat - ale náboženské kořeny naší civilizace vymazat nelze (pokud si nepřizveme na pomoc Orwellovo Ministerstvo pravdy - pak ovšem vymažeme historii i civilizaci.)
Informace o velkých náboženstvích samozřejmě musí být součástí školní výuky. Problémem je množství informací, které mají být věnovány jednotlivým věroukám - občas totiž zaznívá názor, že by se všem náboženstvím mělo měřit stejným metrem. Jenže bez židovsko-křesťanské tradice neporozumíme evropské historii a filosofii, nepochopíme Danta, Shakespeara, Goetha, Havlíčka, Erbena...
Možná namítnete, že moderní literatura náboženství tolik neřeší. Namátkou: většina velkých děl žánru fantasy se tak či onak vztahuje ke křesťanství: J. Swift, autor Gulliverových cest, byl kněz; náboženské disputace J. R. R. Tolkiena i C. S. Lewise jsou známé - V Pánu prstenů je mnoho křesťanských motivů a Lewisovy Rady zkušeného ďábla jsou považovány za velmi chytrou "obrácenou" teologii. Vinou komunistického školství neznáme příliš francouzské a české křesťanské autory 20. století - pro mě je ovšem nositel Nobelovy ceny F. Mauriac pravdivější než R. Rolland; P. Claudela miluji, zatímco Exupery se mi občas líbí; povídky J. Čepa mají pro mne silnější náboj než většina Čapkových próz a historické obrazy K. Schulze a J. Durycha považuji za přesvědčivější než díla Vančurova. A abych nezapomněla na Židy - nobelista I. B. Singer i oblíbený CH. Potok řeší judaismus prakticky v každé své knize a moji studenti je milují. I nositel Nobelovy ceny O. Pamuk, který lavíruje mezi evropskou a islámskou kulturou, zásadně připomíná ve svých románech náboženské tradice.
Není samozřejmě vaše vina, že jste většinu těchto autorů a děl neměli ve školní četbě...
2. PROBLÉM - SROVNÁVÁNÍ NÁBOŽENSTVÍ A IDEOLOGIÍ
Jeden z diskutérů pod mým článkem konstatoval, že informace o křesťanství by ve škole předávány být měly - jako jsou předávány informace o nacismu. Domnívám se, že mezi náboženstvím a ideologií je jistý zásadní rozdíl. Ostatně, kolik znáte skvělých nacistických spisovatelů?
Zatímco literatura a velká náboženství spolu po několik tisíciletí žijí v symbióze, ideologie a literární tvorba se spolu neshodnou. Nejsem znalec německého písemnictví. Hádám, že literáty - sympatizanty nacismu byste jistě našli, nikoli však díla, která můžeme přiřadit do velké učebnice etiky, jíž literatura bezesporu je. Stejný problém se týká i autorů, kteří svou tvorbu svázali s komunistickými idejemi, konkrétně u nás: Seifert se s komunismem rozloučil definitivně v roce 1929; Nezvalova tvorba se ve službě straně zcela rozbředla; Halas musel před smrtí napsat protestní sbírku; Vančuru "včas" zastřelili; Kohout, Kundera i Vaculík, kteří v době svého komunistického mládí "otáčeli volantem dějin", v šedesátých vystřízlivěli a ve svých dalších textech se nepřestali omlouvat. Výjimkou snad zůstávají J. Drda a J. Kainar - ale výjimky přece potvrzují pravidla.
3. PROBLÉM - MATURITNÍ OTÁZKA
V předešlém článku jsem vám předložila úlohu z didaktického testu (jaro 2015) - text z jistě skvělého románu K. Hosseiniho Tisíce planoucích sluncí, opatřený otázkami Cermatu. Chtěla jsem, mimo jiné, ukázat, jak jsou interpretační otázky, týkající se děl, jež studenti neznají, nesmyslné, neboť vycházejí pouze z jazyka daného úryvku a opomíjejí obsah díla i konkrétní společenský kontext. Sečtělejší studenty to pak může zmást, protože v otázce hledají hlubší významy (učím je pro tyto příklady hru Bingo - správné je to, co zaškrtne většina). Převážně takto je koncipována celá státní maturita z ČJL - vychází se z konkrétních úryvků, nikoli ze smyslu a obsahu celého díla.
Zmíněná otázka s sebou však nese ještě problém etický - matka nemanželského dítěte si přála smrt z rukou vlastního otce. Toto východisko mohlo podvědomě zaútočit na emoce především křesťansky naladěných studentů a dostat se do rozporu s jejich hodnotovou orientací. I proto považuji zařazení úlohy do testu za problematické (text sám je samozřejmě vhodný do hodin literatury, kde je prostor pro diskusi a odplavení emocí).
V židovsko - křesťanské tradici je totiž život veliká hodnota - proto ho můžeme obětovat pro zásadní věci (obrana víry, vlasti či záchrana jiného člověka). Nelze se ho však svévolně zbavovat či si přát vlastní smrt kvůli takové "hlouposti", jako je "manželstvím nechráněné těhotenství".
ADVENTNÍ POZNÁMKA...
Máme dobu adventní. Nejkrásnější svátky v roce jsou také oslavou mateřství. Narození chudého pacholátka v betlémském chlévě otevírá jeden z nejpravdivějších příběhů, jaké nám naše civilizace odkázala - copak Ježíš neprošel cestu, na které ho budou následovat mnozí? Jeden týden ovace davů, druhý kameny, kříž a trnová koruna...
To malé pacholátko, kterému se už přes dva tisíce let klaníme, mohlo být také "nemanželské dítě". Každopádně bylo počato před řádnou svatbou za podivných okolností a kdyby Josef neprokázal pevnou víru (chtěl těhotnou Marii propustit, rozmyslel si to až po intervenci jistého Gabriela), rodila by Svatá Panna Ježíška bez jeho pomoci a byla by z ní všemi opovrhovaná samoživitelka...
To jsou ty křesťanské paradoxy :).
ZÁVĚR
Nelze samozřejmě v jednom článku odpovědět na všechny otázky, které se v souvislosti s náboženstvím ve školách objeví. Souhlasím s tím, že školy v ČR by neměly žádnou věrouku vnucovat. Otázka poměru a množství informací je však ošidná...
Protože, opakuji, evropská kultura je inspirována antickou mytologií a židovsko - křesťanskou náboženskou tradicí. A chceme - li tu kulturu chápat, vysvětlovat, případně bránit a rozvíjet, musíme trochu rozumět i jejím náboženským kořenům.
A měli bychom toto porozumění předávat i našim dětem.
Děkuji za pochopení.
Veronika Valíková Šubová
Jak se papež stal z církevního reformátora „chcimírem“
Kde jsou ty časy, kdy papež František rozděloval katolíky svým liberalismem a vstřícností k migrantům. To byl ještě odvážný chlapík vyznávající správné evropské hodnoty a jeho slovy se zaštiťovali všichni církevní reformátoři.
Veronika Valíková Šubová
Markétčin sen
Druhý díl Markétčina letu. Pro neznalé připomínám kapitolu Letím z Bulgakovova Mistra a Markétky, která se mojí hrdince stala inspirací. Markétka se potře Azazelovým krémem a sedá na koště...
Veronika Valíková Šubová
Markéta děkuje za péči, ale je abstinentka
Pro pana Chechtu, který mi věnoval už čtvrtý blog v řadě (zřejmě posedlost nebo tajná vášeň, třeba se s Chrčálkem poperou): Od křtu své knihy 23. 1. 2024 nepiju alkohol a mám na to svědky. Markétka je na tom stejně.
Veronika Valíková Šubová
Markétka letí
Markétka otevřela mobil a pročítala jména, která se rojila pod Krčílkovými pamflety. Opakovala se s železnou pravidelností. Ti lidé přicházeli, aby si kopli do jejího Mistra. Měli z toho zvláštní, zvrácené potěšení.
Veronika Valíková Šubová
Blogu by slušela nová forma i transparentnější pravidla
Blog čeká inovace. Nic proti, změna je život. Ale pod informačním blogem adminů se objevila mohutná diskuse, kterou jsem, přiznávám, zčásti iniciovala já. Domnívám se, že "inovace" by se měla dotknout i celkového fungování blogu.
Veronika Valíková Šubová
Maminka, rozhodčí a naše vláda mají vždycky pravdu!
Při sledování poslední mimořádné schůze Sněmovny mi došlo, proč je ve vládě tolik učitelů. Ministrů je totiž na vládnutí škoda! Proč řešit inflaci, rozzlobené zemědělce, peníze do školství či distribuci léků, ...
Veronika Valíková Šubová
Naše stařečky dnes okradl zloděj vydávající se za pracovníka charity
Našim stařečkům je přes osmdesát let. Muž s přízvukem, kolem šedesáti let, mluvící slušnou češtinou, vydávající se za pracovníka charity, přijel v červeném hyundai pro knihy a ukradl Kapitánovým rodičům snubní prstýnky a šperky.
Veronika Valíková Šubová
Proč všichni mluví o válce... (plzeňský koncert Jarka Nohavici)
V pondělí 18. 3. jsme vyrazili na koncert Jarka Nohavici do Plzně, což jistě nikoho nepřekvapí. Možná jsem tak podvědomě chtěla zamáznout dávný smutek z Porty v roce 1985, na které Nohavica hrát nesměl.
Veronika Valíková Šubová
O neobyčejné češtinářce a sbormistryni - Lenka Dohnalová (Mlynářová) z Olomouce
Loni jsem chtěla popřát Lence ke kulatinám, ale okolnosti mi to nedopřály. Proto letos stojím v koutě s gratulací. Lenka je češtinářka i hudebnice - a obojí dělá s láskou. Snad proto spolu můžeme mluvit o mnohém bez obav.
Veronika Valíková Šubová
Manželství s Turkem
"Víš, že si bereš Turka?" zeptal se mě před osmi lety, v předvečer naší svatby, nejlepší kamarád mého muže. Vytřeštila jsem na něj oči a přemýšlela, zda se Kapitán tajně nemodlí k Alláhovi, když se bereme v katolickém kostele.
Veronika Valíková Šubová
Divoká noc
Moje dobrá přítelkyně na blogu sdílela nezapomenutelný zážitek – noc se mnou ve své posteli. Musím reagovat a upravit jistá tvrzení, která se mě malinko dotkla. Na čtenáři pak je, aby si vybral tu pro něj přijatelnější verzi.
Veronika Valíková Šubová
Ty-já-tr, Chlapec v pruhovaném pyžamu a 15. březen
Radku Tesárkovou znám čtyřicet let, zakládaly jsme spolu dva divadelní soubory. 14. 3., v předvečer 85. výročí vpádu nacistů do naší země, jsem konečně dorazila na oceňované představení, které vzniklo na motivy románu J. Boyna.
Veronika Valíková Šubová
Třicet let let od smrti Karla Kryla
Včera mi vyšel delší článek o Karlu Krylovi v MF Dnes, visí na idnes Premium. Ale hodně se toho do něj nevešlo, proto přidávám pár střípků do mozaiky. KK byl určitě písničkář a básník, který nejvíc ovlivnil moje dospívání.
Veronika Valíková Šubová
Vyprávěnky Mirky Pantlíkové
Už loni mi přišla poštou útlá knížka vzpomínek a krátkých příběhů především ze Slovácka. Teď jsem konečně měla čas sednout k Vyprávěnkám z kraje, který dobře znám i díky svému Čaroději. A pozvu vás na krátkou procházku.
Veronika Valíková Šubová
Čas návratů
V sobotu proběhl koncert, který se odkazoval ke Koncertu pro všechny slušný lidi z 3. 12. 1989. A mně došlo, čím se naše generace lišila od té dnešní. Naši hrdinové byli básníci a spisovatelé, nikoli politici a generálové.
Veronika Valíková Šubová
Genderová identita a nová traumata
O ideologiích genderu a četnosti pohlaví přemýšlím dlouho, však už mě několik lidí označilo za chlapa, což kdysi rozesmálo mého lékaře, hýčkaného gynekologa. Ale s operativními změnami pohlaví u náctiletých se nesmířím nikdy.
Veronika Valíková Šubová
O písničkářích a básnících
Je písničkář také básník? Oba píšou verše. Ty básníkovy čteme v knihách, recitujeme, různí šílenci chtějí, abychom je rozebírali, a hudebníci je zpívají. Písničkář si své verše zpívá sám, někdy zpívá i verše jiných básníků.
Veronika Valíková Šubová
Jak mi pan Básník (Jaromír Nohavica) pokřtil v Obecním domě rok a půl staré batole
Odkládali jsme ten křest kvůli různým okolnostem. Ale 23. 1. 2024 mi můj pan Básník v Obecním domě konečně pokřtil poslední výtvor. Lepší pozdě než nikdy. Pořád jsem měla pocit, že něco není dokončené.
Veronika Valíková Šubová
Ruskou hlásnou troubou můžeš být už zítra třeba i ty
Ve vyhrocené diskusi o válce a míru přirovnala Alena Schillerová Markétu Pekarovou Adamovou k Marje Zacharovové, mluvčí ruského ministra zahraničí. A premiér Fiala žádá omluvu.
Veronika Valíková Šubová
Veřejnost má právo znát fakta o zásahu na FF UK i motivech pachatele
Hlavně si od nikoho nenechte namluvit, že nám ohled na oběti střelce z Palachova náměstí brání zjišťovat si informace a chtít po policii i politicích, aby byl případ co nejdříve objasněn a veřejnost dostatečně informována.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 459
- Celková karma 27,05
- Průměrná čtenost 1715x
Knihy:
Soukromý nebe (2004) - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.
Češtinářky 1. 9. 2022
Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.
Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...
Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/
mail: ver.valikova@seznam.cz
Seznam rubrik
- Kámošky
- Ženy a muži
- Časové a příležitostné
- Bezpečné místo k nadechnutí
- Porodnice a Soukromý nebe
- Škola a maturita
- Literární seminář pro oktávy
- Děti a Sešívané léto
- NEVERMORE
- Moře a další lásky
- PPP - Proti předčasným porodům
- Rodinka jak ze Shakespeara
- Taháky k maturitě
- NE! plošné střídavé péči
- Zvířátka
- Povídky