Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

České školství je sekulární, řekla ministryně Valachová. Literatura též? II. (adventní)

10. 12. 2016 17:02:27
První článek měl ukázat i nesmyslnost některých otázek v maturitním testu. Otevřel však další problémy. Do jaké míry učit o náboženství? Lze srovnávat nacismus a křesťanství? Neuniklo dítě z Betléma o vlas statusu "nemanželské"?

1. PROBLÉM - NÁBOŽENSTVÍ V ČESKÝCH ŠKOLÁCH

Jak a do jaké míry mají být žáci a studenti v českých školách seznamováni s náboženstvím, respektive s jednotlivými náboženskými systémy a věroukami?

Jako nemůže být škola zcela apolitická (protože studenti o politice hovoří a píší; protože historie, literatura a ostatní společenské vědy se k politice - záležitosti obce - nějak vztahují), nemůže se náboženství ve škole neobjevovat. Většina velkých uměleckých děl evropské kultury je inspirována antickou mytologií a židovsko-křesťanským pojetím světa, z něhož vzešly dva svébytné náboženské systémy. Umělci mohou náboženství podporovat, mohou se s ním poctivě prát, mohou ho ostentativně ignorovat či se proti němu vymezovat - ale náboženské kořeny naší civilizace vymazat nelze (pokud si nepřizveme na pomoc Orwellovo Ministerstvo pravdy - pak ovšem vymažeme historii i civilizaci.)

Informace o velkých náboženstvích samozřejmě musí být součástí školní výuky. Problémem je množství informací, které mají být věnovány jednotlivým věroukám - občas totiž zaznívá názor, že by se všem náboženstvím mělo měřit stejným metrem. Jenže bez židovsko-křesťanské tradice neporozumíme evropské historii a filosofii, nepochopíme Danta, Shakespeara, Goetha, Havlíčka, Erbena...

Možná namítnete, že moderní literatura náboženství tolik neřeší. Namátkou: většina velkých děl žánru fantasy se tak či onak vztahuje ke křesťanství: J. Swift, autor Gulliverových cest, byl kněz; náboženské disputace J. R. R. Tolkiena i C. S. Lewise jsou známé - V Pánu prstenů je mnoho křesťanských motivů a Lewisovy Rady zkušeného ďábla jsou považovány za velmi chytrou "obrácenou" teologii. Vinou komunistického školství neznáme příliš francouzské a české křesťanské autory 20. století - pro mě je ovšem nositel Nobelovy ceny F. Mauriac pravdivější než R. Rolland; P. Claudela miluji, zatímco Exupery se mi občas líbí; povídky J. Čepa mají pro mne silnější náboj než většina Čapkových próz a historické obrazy K. Schulze a J. Durycha považuji za přesvědčivější než díla Vančurova. A abych nezapomněla na Židy - nobelista I. B. Singer i oblíbený CH. Potok řeší judaismus prakticky v každé své knize a moji studenti je milují. I nositel Nobelovy ceny O. Pamuk, který lavíruje mezi evropskou a islámskou kulturou, zásadně připomíná ve svých románech náboženské tradice.

Není samozřejmě vaše vina, že jste většinu těchto autorů a děl neměli ve školní četbě...

2. PROBLÉM - SROVNÁVÁNÍ NÁBOŽENSTVÍ A IDEOLOGIÍ

Jeden z diskutérů pod mým článkem konstatoval, že informace o křesťanství by ve škole předávány být měly - jako jsou předávány informace o nacismu. Domnívám se, že mezi náboženstvím a ideologií je jistý zásadní rozdíl. Ostatně, kolik znáte skvělých nacistických spisovatelů?

Zatímco literatura a velká náboženství spolu po několik tisíciletí žijí v symbióze, ideologie a literární tvorba se spolu neshodnou. Nejsem znalec německého písemnictví. Hádám, že literáty - sympatizanty nacismu byste jistě našli, nikoli však díla, která můžeme přiřadit do velké učebnice etiky, jíž literatura bezesporu je. Stejný problém se týká i autorů, kteří svou tvorbu svázali s komunistickými idejemi, konkrétně u nás: Seifert se s komunismem rozloučil definitivně v roce 1929; Nezvalova tvorba se ve službě straně zcela rozbředla; Halas musel před smrtí napsat protestní sbírku; Vančuru "včas" zastřelili; Kohout, Kundera i Vaculík, kteří v době svého komunistického mládí "otáčeli volantem dějin", v šedesátých vystřízlivěli a ve svých dalších textech se nepřestali omlouvat. Výjimkou snad zůstávají J. Drda a J. Kainar - ale výjimky přece potvrzují pravidla.

3. PROBLÉM - MATURITNÍ OTÁZKA

V předešlém článku jsem vám předložila úlohu z didaktického testu (jaro 2015) - text z jistě skvělého románu K. Hosseiniho Tisíce planoucích sluncí, opatřený otázkami Cermatu. Chtěla jsem, mimo jiné, ukázat, jak jsou interpretační otázky, týkající se děl, jež studenti neznají, nesmyslné, neboť vycházejí pouze z jazyka daného úryvku a opomíjejí obsah díla i konkrétní společenský kontext. Sečtělejší studenty to pak může zmást, protože v otázce hledají hlubší významy (učím je pro tyto příklady hru Bingo - správné je to, co zaškrtne většina). Převážně takto je koncipována celá státní maturita z ČJL - vychází se z konkrétních úryvků, nikoli ze smyslu a obsahu celého díla.

Zmíněná otázka s sebou však nese ještě problém etický - matka nemanželského dítěte si přála smrt z rukou vlastního otce. Toto východisko mohlo podvědomě zaútočit na emoce především křesťansky naladěných studentů a dostat se do rozporu s jejich hodnotovou orientací. I proto považuji zařazení úlohy do testu za problematické (text sám je samozřejmě vhodný do hodin literatury, kde je prostor pro diskusi a odplavení emocí).

V židovsko - křesťanské tradici je totiž život veliká hodnota - proto ho můžeme obětovat pro zásadní věci (obrana víry, vlasti či záchrana jiného člověka). Nelze se ho však svévolně zbavovat či si přát vlastní smrt kvůli takové "hlouposti", jako je "manželstvím nechráněné těhotenství".

ADVENTNÍ POZNÁMKA...

Máme dobu adventní. Nejkrásnější svátky v roce jsou také oslavou mateřství. Narození chudého pacholátka v betlémském chlévě otevírá jeden z nejpravdivějších příběhů, jaké nám naše civilizace odkázala - copak Ježíš neprošel cestu, na které ho budou následovat mnozí? Jeden týden ovace davů, druhý kameny, kříž a trnová koruna...

To malé pacholátko, kterému se už přes dva tisíce let klaníme, mohlo být také "nemanželské dítě". Každopádně bylo počato před řádnou svatbou za podivných okolností a kdyby Josef neprokázal pevnou víru (chtěl těhotnou Marii propustit, rozmyslel si to až po intervenci jistého Gabriela), rodila by Svatá Panna Ježíška bez jeho pomoci a byla by z ní všemi opovrhovaná samoživitelka...

To jsou ty křesťanské paradoxy :).

ZÁVĚR

Nelze samozřejmě v jednom článku odpovědět na všechny otázky, které se v souvislosti s náboženstvím ve školách objeví. Souhlasím s tím, že školy v ČR by neměly žádnou věrouku vnucovat. Otázka poměru a množství informací je však ošidná...

Protože, opakuji, evropská kultura je inspirována antickou mytologií a židovsko - křesťanskou náboženskou tradicí. A chceme - li tu kulturu chápat, vysvětlovat, případně bránit a rozvíjet, musíme trochu rozumět i jejím náboženským kořenům.

A měli bychom toto porozumění předávat i našim dětem.

Děkuji za pochopení.

Hlasujte ve finále Blogera roku

Autor: Veronika Valíková | sobota 10.12.2016 17:02 | karma článku: 28.36 | přečteno: 1134x


Další články blogera

Veronika Valíková

Maturita - slohové práce a jejich hodnocení

Loni jsem napsala sérii článků o maturitních slozích. Letos se chci věnovat především ústní zkoušce, která začíná negativně ovlivňovat literární povědomí našich studentů. Nicméně věším článek z MF DNES, 11. 4. 2018.

18.4.2018 v 10:54 | Karma článku: 22.20 | Přečteno: 849 | Diskuse

Veronika Valíková

Historie už není učitelka lidstva?

Pozoruji delší dobu, že historie není v módě. Dějiny národů a světadílů jsou upozaďovány a zjednodušovány, ve společenskovědní oblasti dominují nejrůznější sociologické a politologické teorie.

18.3.2018 v 12:58 | Karma článku: 32.86 | Přečteno: 1124 | Diskuse

Veronika Valíková

Stávka? Jistě, ale chci vědět, proč stávkujete!

Zítra ve 12.00 budou studenti vysokých a mnohých středních škol stávkovat. Akci, která se oficiálně jmenuje Vyjdi ven a byla vyhlášena na obranu společenských a ústavních hodnot, zaštiťují dva studenti DAMU, herec a aktivista.

14.3.2018 v 19:32 | Karma článku: 48.00 | Přečteno: 11934 | Diskuse

Veronika Valíková

Kdo stojí za „vatikánským“ dopisem o Dukovi

Věším na blog článek, zveřejněný v pondělí 19. 2. v MF DNES. V dnešním vydání MF DNES na něj naleznete reakci profesora Halíka. Tady je můj pondělní text v plném znění:

24.2.2018 v 12:13 | Karma článku: 43.39 | Přečteno: 3375 | Diskuse

Další články z rubriky Občanské aktivity

Zdenek Horner

Pátá kolona feminismu

Feminismus jako stagnující věc veřejná, která je neustále v naší zemi podkopávána pasivní rezistencí většiny žen, je třeba oživit. Domnívám se, že zde zřetelně chybí mírně ironicky provokativní forma svébytného mužského feminismu.

19.4.2018 v 22:52 | Karma článku: 5.81 | Přečteno: 258 | Diskuse

Bedřich Dvořák

České muzikály a taková ztráta času.

Na Muzikály jezdí celé zájezdy lidí a všichni si pochvalují jejich kulturní úroveň. Já si myslím,že poslední rozumným aktem byl muzikál Jesus Christ Superstar. Já patřil k pamětníkům a tak jsem tam byl 2 x. To stačilo.

18.4.2018 v 22:05 | Karma článku: 19.11 | Přečteno: 629 | Diskuse

Veronika Valíková

Maturita - slohové práce a jejich hodnocení

Loni jsem napsala sérii článků o maturitních slozích. Letos se chci věnovat především ústní zkoušce, která začíná negativně ovlivňovat literární povědomí našich studentů. Nicméně věším článek z MF DNES, 11. 4. 2018.

18.4.2018 v 10:54 | Karma článku: 22.20 | Přečteno: 849 | Diskuse

Most mezi námi

Celebrity života v březnu

I v březnu pokračoval náš cyklus besed pro seniory s názvem „Celebrity života.“ A i přes některé komplikace (např. chřipkovou epidemii) se vše povedlo.

18.4.2018 v 10:16 | Karma článku: 3.75 | Přečteno: 95 | Diskuse

Martin Kavka

Politická korektnost není cestou ke slušné společnosti, ale cestou do pekel

Novinář Jan Moláček na aktualne.cz (1) sepsal dlouhý článek o politické korektnosti, ve smyslu, že Češi to nechápou a jak na Západě jsou dál než my. Prostě jsme zaostalí, nic nechápeme. Něco jako před 1989 vzhledem k SSSR

17.4.2018 v 14:06 | Karma článku: 43.10 | Přečteno: 1945 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.