Modlitba za Johna Irvinga

Píše o věcech, z nichž se ježí chlupy farizeům všech vyznání. Nelegální potraty; homosexuálové a transsexuálové, umírající na AIDS; rodiče opouštějící děti a děti hledající rodiče. A přesto je základním tématem jeho knih láska...

Mezi postavami amerického romanopisce je mým favoritem už mnoho let doktor Larch z Pravidel moštárny.

Irving v něm stvořil jednoho z nejlepších otců, jaké nám literatura nabízí. Trpělivého, poctivého, pravdivého… a láskyplného. Samozřejmě, Homer Wells není Larchův biologický syn – přesto je jejich vztah ústřední linkou románu. Protože, jak kdysi řekl jeden můj geniální student, Pravidla moštárny nejsou román o potratech.

Pravidla moštárny jsou román o sirotcích.

Larch provádí nelegální potraty. A stará se o sirotky. A o Homera Wellse. Nebojí se poslat ho do světa. Nebojí se mu dokázat, že ho miluje. Misky vah se stále pohupují … vždyť kdokoli zachrání jednoho maličkého, jakoby celý svět zachránil

Zřejmě nejkontroverznější Irvingovým textem je předposlední román V jedné osobě. Zabývá se snad všemi lidskými slabostmi a sexuálními úchylkami, jaké svět poznal. Také Shakespearem, protože jeho hry ten svět zobrazují. A je také Irvingovým osobitým vyznáním lásky k jazyku, čtení, psaní … i životu. Neodvrhujte, prosím, po prvních deseti stranách.  Nesuďte, abyste nebyli souzeni…Budete překvapeni.

Nejbizarnější z Irvingových románů  je téměř tisícistránkový opus Dokud tě nenajdu. Chlapec, který vyrůstá v tatérských salónech a jako slavný herec se rozhodne hledat ztraceného otce, se na konci příběhu dočká bolestné i sladké odměny. Málokdy mě něco rozpláče… Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásky kdybych neměl…

Jednou z Irvingových prvních a nejlepších knih je Modlitba za Owena Meanyho.

Román řadím v literárním semináři pro oktávy do tematického okruhu Kristovské paralely. (zobr). Jedná se o příběhy, v nichž je nějak připomenut či parafrázován kristovský mýtus. V nichž hrdina svou obětí napravuje, zachraňuje či vykupuje svět. Nebo jen jeho malou část.

Owen Meany, chlapec malého vzrůstu, se zvláštním pisklavým hlasem a zcela podivnými rodiči, je na první pohled tou nejvhodnější obětí k šikaně. Přesto se obětí nikdy nestane. Od dětství je schopen nejen zvládat schopnosti a vášně svých vrstevníků, dokáže své přátele i řídit a směrovat. Stává se mužem v malém těle dříve, než ostatní zvládnou základy násobilky a gramatiky.   

Má v životě několik zásadních úkolů. Přes práh dospělosti převede přítele Johna (kterého předtím absurdním způsobem připraví o matku). Na střední škole se stane skvělým HLASEM školního časopisu a nesmlouvavým oponentem demagogického ředitele, který do školy přinese atmosféru strachu a nesvobody. A v dospělém věku se připravuje na poslání, které mu zjevil jeho SEN…

Owen je nádherná postava. Hodně mě toho naučil. 

Krédem tohoto „malého velkého muže“ je věta víra a modlitby, to pomáhá, opravdu“.

Vzpomeňte si na ni, až si s něčím nebudete vědět rady. Až vám poteče do bot a vlci budou hladově výt a mlaskat před vaším prahem.

A až vám nějaký farizej či strážce morálky bude hanět jednoho úžasného spisovatele, pomodlete se nejen za Johna Irvinga.

 

Autor: Veronika Valíková Šubová | úterý 21.2.2017 8:34 | karma článku: 17,40 | přečteno: 632x
  • Další články autora

Veronika Valíková Šubová

Markétčin sen

5.4.2024 v 13:10 | Karma: 17,87

Veronika Valíková Šubová

Markétka letí

2.4.2024 v 13:17 | Karma: 29,76

Veronika Valíková Šubová

Divoká noc

16.3.2024 v 12:38 | Karma: 0

Veronika Valíková Šubová

Čas návratů

26.2.2024 v 17:41 | Karma: 27,69
  • Počet článků 459
  • Celková karma 27,05
  • Průměrná čtenost 1715x
Češtinářka a spisovatelka, tisková mluvčí Společnosti učitelů ČJL

Knihy:

Soukromý nebe (2004)  - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.

Češtinářky 1. 9. 2022

Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.

Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. 

Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...

Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/

mail: ver.valikova@seznam.cz