Co s maturitními slohy ?

4. 06. 2017 20:58:55
Zítra, 5. 6., mají maturanti poslední možnost odvolat se proti centrálnímu hodnocení maturitních slohů. Na jaké zásadní problémy v zadávání i hodnocení slohů upozorňují češtináři od roku 2012? A jaká řešení navrhujeme?

Prvním problémem jsou nepochybně zadávaná témata spojená s pevně danými útvary. Dalším je pouze dvouhodinová časová dotace. S opravováním souvisí mírně subjektivní kritéria, jež způsobila potíže už v roce 2012 při prvním centrálním opravování slohů., které se letos vrátilo.

Témata (a útvary) maturitních slohů

V letošním roce jich bylo ještě deset, každé téma mělo předepsaný útvar (vypravování, úvaha, charakteristika, článek s prvky fejetonu, zpráva, referát, popis, článek do spol. časopisu, úřední dopis).

Češtinářská zkušenost i data Cermatu jasně říkají, že studenti si nejčastěji volí vypravování nebo úvahu - pokud je vhodně zvolené téma, které jde vstříc životním zkušenostem maturantů, je taková volba nejrozumnější. Občas bývá v nabídce i slušná charakteristika, pro nadanější studenty líčení. Mnoho češtinářů naopak nedoporučuje útvary publicistického a administrativního stylu – jsou náročné časově i formálně. Zařazení referátu do maturitních zadání považujeme za nesmysl, referát se bez nahlížení do zdrojů napsat nedá.

Domníváme se (a dlouhodobě na to upozorňujeme), že taková pestrost útvarů v zadáních není rozumná – zatímco vypravování, úvaha, případně charakteristika vycházejí z přirozeného toku myšlení a studenti je mají zažité, s psaním zprávy, fejetonu či stížnosti se seznamují až později, zvenčí, přes jejich formální stránku.

I kvůli této skutečnosti máme zásadní výhrady k hodnotícímu kritériu 1B (slohový útvar, komunikační situace).

Časová dotace

Dvě hodiny na napsání slušné maturitní práce nestačí. Studenti nemají čas text si promyslet, napsat koncept a opravit chybné formulace. Domníváme se, že čtyřhodinová dotace byla přiměřená – vznikaly texty mnohem propracovanější a zajímavější.

Opravování – kritéria

Kritéria CERMATu nepovažujeme za zcela objektivní a vytýkáme jim i závislost na zastaralé teorii funkčních stylů, která mnohdy koliduje s novinářskou, akademickou či literární praxí.

Problematická jsou především kritéria 1A (téma, obsah) a 1B (komunikační situace, slohový útvar), ale i 2B (lexikum) a 3B (nadvětná syntax, koherence textu). S 1A mohou být potíže při hodnocení textů s uměleckým přesahem – při kreativním psaní můžeme těžko odhadnout, kam nás dovede. 1B je dle našeho názoru nejproblematičtější – některé útvary v zadáních by během dvou hodin nenapsali ani mnozí češtináři, navíc hodnotit, kde končí vtipný dialog s úvahovým či vyprávěcím dovětkem a začíná text s prvky fejetonu je vždy záležitost ryze sporná. Hodnocení slovní zásoby a celkové soudržnosti textu může být také mírně subjektivní. Z šesti kritérií tak zbývají dvě, jejichž relevanci lze prokázat pomocí červené tužky (2A- pravopis, tvarosloví, slovotvorba a 3A- větná syntax, textová koheze) – ostatní jsou zčásti nebo výrazně závislá na osobním přístupu hodnotitele.

Podle těchto šesti kritérií je opravováno zhruba devět útvarů, které se objevují v zadáních. Kdyby byl v zadání jeden jasně daný útvar, bylo by možné nastavit kritéria přesně a hodnocení by bylo mnohem objektivnější.

Centrální opravování

V roce 2012 se odvolávalo proti centrálnímu hodnocení slohů více než čtyři tisíce studentů. Některé nedostatečné práce jsme dodatečně opatřili posudky, protože studenti nevěděli, kde chybovali - dostali pouze tabulky s body za jednotlivá kritéria, mnohdy bez slovního ohodnocení. Navíc byly některé slušné slohy ohodnoceny nulou právě v kritériu 1B (nejčastěji útvary publicistického stylu).

Letos se centrální hodnocení vrátilo, systém je stejný, studenti opět neznají své chyby; hodnotitelé si své poznámky ke slohům nechávají u sebe a odesílají pouze bodové hodnocení.

Kvůli kritériím i neprůhlednosti CH s jeho návratem zásadně nesouhlasíme.

Co má student v maturitní slohové práci z ČJL vlastně prokázat

Co je smyslem maturitního slohu z ČJL? Dříve byl student povinen ukázat, že zvládá gramatiku, umí skládat věty a napojovat souvětí, dokáže argumentovat nebo vyprávět, že zkrátka umí napsat smysluplný text v daných mezích. V současném pojetí maturity má student naplnit téma, reagovat na danou komunikační situaci a trefit se do jednoho z mnoha útvarů – forma je tu hned na počátku nadřazena smyslu práce. Student nemá psát, co si myslí, co cítí a co považuje za důležité – má psát to, co po něm vyžaduje zadání.

V diskusích, které vedeme na České škole, předseda Asociace češtinářů Josef Soukal vyslovil přesvědčení, že většinu textů v životě píšeme na nějaké zadání a že koncepce maturitních slohů by tuto skutečnost měla reflektovat. My si dovolíme nesouhlasit. Maturitní zkouška z rodného jazyka by neměla ověřovat, zda se student dokáže utilitaristicky přizpůsobit dané situaci a napsat na objednávku požadovaný počet vhodně zvolených slov, poskládaných do určité formy. Měla by naopak studenty vést k osobitým, originálním výpovědím – vždyť mnozí maturanti se s literaturou a písemným vyjadřováním vlastních názorů možná už nikdy v životě takto těsně nestřetnou.

I z těchto důvodů navrhujeme, aby byly maturitní slohy (a ústní zkoušení) vráceny zpět do kompetence škol a stát si ponechal kontrolu pouze nad maturitními testy.

Návrh řešení

1. Zadávání a opravování maturitních slohů přenechat školám. Učitelé ČJL, kteří se studenty pracují, nejlépe vědí, jaká témata zvolit, případně jaké situace simulovat – jiné jsou zájmy gymnazistů, jiné texty potřebují zvládnout zdravotní sestry či elektrotechnici. Čtyřhodinová dotace na gymnáziích dovolí některým studentům vytvořit z vypravování povídku, z úvahy či charakteristiky může vyrůst esej nebo jiný zajímavý útvar.

2. V rámci maturitních testů zadat otevřenou úlohu, opravovanou centrálně – kratší strukturovaný text zhruba o třech odstavcích. Studenti plošně prokážou, zda ovládají rodný jazyk, hodnocení bude srovnatelnější i objektivnější.

Domníváme se, že současný model maturity z ČJL, včetně slohů, musí projít revizí. Nejdříve by ovšem měl být předložen k diskusi široké češtinářské obci.

Po důkladné výměně názorů s předsedkyní Společnosti učitelů ČJL Lenkou Dohnalovou napsáno pro Českou školu. Pro blog upraveno.

Autor: Veronika Valíková | neděle 4.6.2017 20:58 | karma článku: 19.11 | přečteno: 674x

Další články blogera

Veronika Valíková

Učitelé v pasti centralismu

Velká část veřejnosti je přesvědčená, že největší problém českého školství tkví v penězích. Učitelé jsou skutečně placení podprůměrně. Přesto si myslím, že největším problémem našeho školství je svazující centralizovaný systém.

11.12.2018 v 10:26 | Karma článku: 26.46 | Přečteno: 975 | Diskuse

Veronika Valíková

Ochraňujme si maminky, mají v rukou budoucnost

Nedávno jsem pověsila na Facebook žertík týkající smyslu ženské existence, respektive faktu, že ženy vlastní mnohé dary, jimiž muži nedisponují. Téměř okamžitě se objevila smršť feministických protestů...

25.11.2018 v 18:25 | Karma článku: 35.66 | Přečteno: 1111 | Diskuse

Veronika Valíková

17. listopad, naše nová vládní krize a revoluční džinové

K 17. listopadu si píšu článek téměř každý rok. Ráda na tu dobu vzpomínám, ráda o ní vyprávím studentům. Oba 17. listopady byly střetem svobody a dvou mocných totalit - nacismu a komunismu. Demokracie je systém velmi zranitelný...

17.11.2018 v 10:17 | Karma článku: 21.48 | Přečteno: 570 | Diskuse

Veronika Valíková

Proč i dál milovat hrdý Albion

Tuto glosu z MF DNES jsem v červnu kvůli práci nestihla dát na blog. Možná je právě teď vhodná chvíle vyznat se znovu z lásky ke staré dobré Anglii, respektive Británii. Vždyť nám toho tolik dala...

30.10.2018 v 18:53 | Karma článku: 22.64 | Přečteno: 769 | Diskuse

Další články z rubriky Občanské aktivity

Magdalena Westman

Obracení uměleckého světa naruby

Návštěva výstavy Ateliéru Radostné Tvorby umění je jen jedno!!! (souřadnice) v Kampusu Hybernská v Praze, pro mne byl mimořádný umělecký zážitek.

12.12.2018 v 12:15 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 37 | Diskuse

Zdenek Horner

Analýza k pochechtání aneb Když vítězí šlendrián

Redakce iDnes se blýskla údajnou analýzou „paktu o migraci“. Redaktor Vodička analyzuje zcela objektivně do češtiny stále ještě nepřeložený text, z něhož si vybírá pohodlné pasáže k argumentaci. Kulturní rasisté hýkají blahem.

12.12.2018 v 3:01 | Karma článku: 11.83 | Přečteno: 700 | Diskuse

Veronika Valíková

Učitelé v pasti centralismu

Velká část veřejnosti je přesvědčená, že největší problém českého školství tkví v penězích. Učitelé jsou skutečně placení podprůměrně. Přesto si myslím, že největším problémem našeho školství je svazující centralizovaný systém.

11.12.2018 v 10:26 | Karma článku: 26.46 | Přečteno: 975 | Diskuse

Karel Ábelovský

Demokracie svobody slova - prosím vás, nevíte někdo, co to přesně je?

... jsem poněkud zmatený, přiznám se; přesto ale, i u mne "provokatérsky uvědomělé rádoby elity, vždy drasticky klesnou" ... a to až na úplné dno té "demokratické žumpy", jak to trefně nazval soudruh "mlátička" Ondráček z KSČM!

10.12.2018 v 14:04 | Karma článku: 17.92 | Přečteno: 504 | Diskuse

Libor Fleischhans

Pokuty za přetočený tachometr u STK nepadají (zatím...)

Už jste zažili šok, když na vás u STK vybafnou, že mu musíte doložit, proč je jiný stav km na tachometru, než je skutečnost? Jinak u STK nevyhovíte? Více než třetina vozidel v ČR je s přetočeným tachometrem. Příští rok přitvrdí!

9.12.2018 v 10:45 | Karma článku: 14.71 | Přečteno: 434 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz