Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jak jsme kupovali kotvu

"Miláčku, přijeď do Holešovic. Musíme zajít do přístavu a koupit kotvu," oznámil mi včera  Kapitán. "Víš, že jsme jednu utopili na Tavoláře."  A tak jsem nastoupila do tramvaje ve slavnostním, neb právě skončil další školní rok...
Spokojený Kapitán na moři...

Na Maninách už postával Kapitán ve slunečních brýlích, staré odřené šedivé bundě, kterou jsem si pro sebe koupila za padesát korun v sekáči a kterou mi ukradl na stavby, a usmíval se na mě širokým letním úsměvem.

"Začínají prázdniny, strč ten mobil do batohu, miláčku" vyplísnil mě hned u tramvaje. "Musíš si odpočinout."

Opustila jsem diskusi o maturitě z ČJL, v níž si navzájem nadávalo asi osm známých češtinářů do pitomců a ignorantů, a následovala Kapitána. Holešovický přístav jsem zatím vždy míjela.

Kolem nás se míhali šťastní školáci na koloběžkách, v zahrádkách hospůdek se vesele slavilo. Atmosféra prvního prázdninového dne byla cítit všude. Vnímaly ji i labutě, které se houpaly na hladině slepého ramene Vltavy. 

"Támhle je loď a v té lodi obchod." oznámil mi Kapitán a dál mě vlekl vytčeným směrem. Je sice o centimetr menší než já (podotýkám, že mě jedna zdejší známá blogerka nazývá trpaslíkem, ahoj, Danajko), ale ruce má jako lopaty, a když něco drží, málokdy to pustí.

Dvířka na lodi byla přivřená. Nakoukli jsem dovnitř.

"Máme zavřeno. Je otevřeno do jedný. Co potřebujete."

"Kotvu," pravil Kapitán. "Můžeme na chvilku dál?"

"Máte bejt u vody, ne kupovat kotvu," zavrčel dvoumetrový mladík za pultem. 

"My bez kotvy neodplujeme," zacvrlikala jsem vstřícně. Mladík zvedl oči od pultu a proklál nás pohledem. Dva hobiti v pátek odpoledne si vymýšlejí blbosti, myslel si evidentně. Ale pokynul, ať tedy vstoupíme.

Vlezli jsme dovnitř, napravo od dveří bylo seřazeno asi pět kotev podle velikosti.

"Kterou byste chtěli?" otázal se mladík nevrle.

"Tu největší," usmál se na něj sladce Kapitán a už ji znalecky ohmatával. "Kolik má?"

"Dvacet kilo. Za tři tisíce. Ale vyndat vám ji nemůžu, už bych ji tam zpátky nezandal."

"To nemusíte, my si ji vemem," odtušil Kapitán. Evidentně mu stačilo kotvu jednou pohladit a byla jeho. 

Prodavač se nadechl, opustil pult a pomohl vyprostit kotvu ze zákrytu menších kotviček.

"S čím jste přijeli," zeptal se. Zřejmě přemýšlel, do čeho nám má tu dvacetikilovku zabalit.

"My jsme tu pěšky," zasmál se Kapitán a prodavač se mírně roztřásl. Mě začal přepadat vnitřní záchvat smíchu. Na tenhle prodej, hochu, nezapomeneš...

Pak Kapitán vytáhl  svou ruličku bankovek, z níž platí cihly, cement a vše ostatní, a odpočítal peníze na kotvu. To už prodavač jen vytřeštěně zíral.

"Tady je účet," vydechl.

"Pche, účet," mávl rukou Kapitán a popadl kotvu oběma rukama. Chvíli ji vyrovnával v podpaží, pak na mě kývl a zavelel k odchodu. Prodavač nám přidržel dveře a tiše popřál šťastnou plavbu. Mile jsem se na něho usmála, zadržujíc ten bublající smích.

Aby pochopil, že JÁ překvapená nejsem. Že MĚ koupě kotvy  příjemně občerstvila. 

Kapitán už si to štrádoval přístavem, sotva jsem mu na svých krátkých nožičkách stačila. Mířil k tramvajové zastávce. Pokud jste včera v Holešovicích potkali dva hobity s obrovským kusem železa, byli jsme to my.

"On si snad myslel, že si tu kotvu chci prohlídnout,. Že se chci rozmýšlet. Ne, na to nemám čas. Přijedu, koupím a jdu!" pravil rezolutně a strčil mi kousek kotvy do ruky, abych mu jako trochu pomáhala to břemeno nést. Abych se úplně neflákala...

A mně po těch slovech docvaklo, jak jsem se mohla před rokem a půl tak rychle vdát.

"Přijedu, koupím a jdu!" 

Tak krásné prázdniny, přátelé. A šťastnou plavbu všem! 

 

 

Autor: Veronika Valíková Šubová | sobota 1.7.2017 9:51 | karma článku: 26,17 | přečteno: 1183x
  • Další články autora

Veronika Valíková Šubová

Jak se papež stal z církevního reformátora „chcimírem“

Kde jsou ty časy, kdy papež František rozděloval katolíky svým liberalismem a vstřícností k migrantům. To byl ještě odvážný chlapík vyznávající správné evropské hodnoty a jeho slovy se zaštiťovali všichni církevní reformátoři.

6.4.2024 v 20:11 | Karma: 33,00 | Přečteno: 867x | Společnost

Veronika Valíková Šubová

Markétčin sen

Druhý díl Markétčina letu. Pro neznalé připomínám kapitolu Letím z Bulgakovova Mistra a Markétky, která se mojí hrdince stala inspirací. Markétka se potře Azazelovým krémem a sedá na koště...

5.4.2024 v 13:10 | Karma: 17,87 | Přečteno: 468x | Poezie a próza

Veronika Valíková Šubová

Markéta děkuje za péči, ale je abstinentka

Pro pana Chechtu, který mi věnoval už čtvrtý blog v řadě (zřejmě posedlost nebo tajná vášeň, třeba se s Chrčálkem poperou): Od křtu své knihy 23. 1. 2024 nepiju alkohol a mám na to svědky. Markétka je na tom stejně.

4.4.2024 v 11:37 | Karma: 18,40 | Přečteno: 546x

Veronika Valíková Šubová

Markétka letí

Markétka otevřela mobil a pročítala jména, která se rojila pod Krčílkovými pamflety. Opakovala se s železnou pravidelností. Ti lidé přicházeli, aby si kopli do jejího Mistra. Měli z toho zvláštní, zvrácené potěšení.

2.4.2024 v 13:17 | Karma: 29,76 | Přečteno: 1103x | Poezie a próza

Veronika Valíková Šubová

Blogu by slušela nová forma i transparentnější pravidla

Blog čeká inovace. Nic proti, změna je život. Ale pod informačním blogem adminů se objevila mohutná diskuse, kterou jsem, přiznávám, zčásti iniciovala já. Domnívám se, že "inovace" by se měla dotknout i celkového fungování blogu.

27.3.2024 v 12:19 | Karma: 25,45 | Přečteno: 939x | Diskuse| Hyde park

Veronika Valíková Šubová

Maminka, rozhodčí a naše vláda mají vždycky pravdu!

Při sledování poslední mimořádné schůze Sněmovny mi došlo, proč je ve vládě tolik učitelů. Ministrů je totiž na vládnutí škoda! Proč řešit inflaci, rozzlobené zemědělce, peníze do školství či distribuci léků, ...

26.3.2024 v 17:21 | Karma: 35,06 | Přečteno: 966x | Společnost

Veronika Valíková Šubová

Naše stařečky dnes okradl zloděj vydávající se za pracovníka charity

Našim stařečkům je přes osmdesát let. Muž s přízvukem, kolem šedesáti let, mluvící slušnou češtinou, vydávající se za pracovníka charity, přijel v červeném hyundai pro knihy a ukradl Kapitánovým rodičům snubní prstýnky a šperky.

21.3.2024 v 18:43 | Karma: 28,31 | Přečteno: 974x | Občanské aktivity

Veronika Valíková Šubová

Proč všichni mluví o válce... (plzeňský koncert Jarka Nohavici)

V pondělí 18. 3. jsme vyrazili na koncert Jarka Nohavici do Plzně, což jistě nikoho nepřekvapí. Možná jsem tak podvědomě chtěla zamáznout dávný smutek z Porty v roce 1985, na které Nohavica hrát nesměl.

20.3.2024 v 12:29 | Karma: 42,12 | Přečteno: 2219x | Společnost

Veronika Valíková Šubová

O neobyčejné češtinářce a sbormistryni - Lenka Dohnalová (Mlynářová) z Olomouce

Loni jsem chtěla popřát Lence ke kulatinám, ale okolnosti mi to nedopřály. Proto letos stojím v koutě s gratulací. Lenka je češtinářka i hudebnice - a obojí dělá s láskou. Snad proto spolu můžeme mluvit o mnohém bez obav.

19.3.2024 v 14:54 | Karma: 17,18 | Přečteno: 344x | Společnost

Veronika Valíková Šubová

Manželství s Turkem

"Víš, že si bereš Turka?" zeptal se mě před osmi lety, v předvečer naší svatby, nejlepší kamarád mého muže. Vytřeštila jsem na něj oči a přemýšlela, zda se Kapitán tajně nemodlí k Alláhovi, když se bereme v katolickém kostele.

18.3.2024 v 1:41 | Karma: 21,97 | Přečteno: 1096x | Poezie a próza

Veronika Valíková Šubová

Divoká noc

Moje dobrá přítelkyně na blogu sdílela nezapomenutelný zážitek – noc se mnou ve své posteli. Musím reagovat a upravit jistá tvrzení, která se mě malinko dotkla. Na čtenáři pak je, aby si vybral tu pro něj přijatelnější verzi.

16.3.2024 v 12:38 | Karma: 0 | Přečteno: 718x | Poezie a próza

Veronika Valíková Šubová

Ty-já-tr, Chlapec v pruhovaném pyžamu a 15. březen

Radku Tesárkovou znám čtyřicet let, zakládaly jsme spolu dva divadelní soubory. 14. 3., v předvečer 85. výročí vpádu nacistů do naší země, jsem konečně dorazila na oceňované představení, které vzniklo na motivy románu J. Boyna.

15.3.2024 v 15:34 | Karma: 19,87 | Přečteno: 601x | Diskuse| Společnost

Veronika Valíková Šubová

Třicet let let od smrti Karla Kryla

Včera mi vyšel delší článek o Karlu Krylovi v MF Dnes, visí na idnes Premium. Ale hodně se toho do něj nevešlo, proto přidávám pár střípků do mozaiky. KK byl určitě písničkář a básník, který nejvíc ovlivnil moje dospívání.

3.3.2024 v 20:41 | Karma: 32,66 | Přečteno: 1080x | Diskuse| Společnost

Veronika Valíková Šubová

Vyprávěnky Mirky Pantlíkové

Už loni mi přišla poštou útlá knížka vzpomínek a krátkých příběhů především ze Slovácka. Teď jsem konečně měla čas sednout k Vyprávěnkám z kraje, který dobře znám i díky svému Čaroději. A pozvu vás na krátkou procházku.

28.2.2024 v 12:33 | Karma: 21,50 | Přečteno: 605x | Diskuse| Poezie a próza

Veronika Valíková Šubová

Čas návratů

V sobotu proběhl koncert, který se odkazoval ke Koncertu pro všechny slušný lidi z 3. 12. 1989. A mně došlo, čím se naše generace lišila od té dnešní. Naši hrdinové byli básníci a spisovatelé, nikoli politici a generálové.

26.2.2024 v 17:41 | Karma: 27,69 | Přečteno: 780x | Diskuse| Společnost

Veronika Valíková Šubová

Genderová identita a nová traumata

O ideologiích genderu a četnosti pohlaví přemýšlím dlouho, však už mě několik lidí označilo za chlapa, což kdysi rozesmálo mého lékaře, hýčkaného gynekologa. Ale s operativními změnami pohlaví u náctiletých se nesmířím nikdy.

14.2.2024 v 15:37 | Karma: 31,47 | Přečteno: 983x | Společnost

Veronika Valíková Šubová

O písničkářích a básnících

Je písničkář také básník? Oba píšou verše. Ty básníkovy čteme v knihách, recitujeme, různí šílenci chtějí, abychom je rozebírali, a hudebníci je zpívají. Písničkář si své verše zpívá sám, někdy zpívá i verše jiných básníků.

27.1.2024 v 11:50 | Karma: 27,51 | Přečteno: 702x | Diskuse| Poezie a próza

Veronika Valíková Šubová

Jak mi pan Básník (Jaromír Nohavica) pokřtil v Obecním domě rok a půl staré batole

Odkládali jsme ten křest kvůli různým okolnostem. Ale 23. 1. 2024 mi můj pan Básník v Obecním domě konečně pokřtil poslední výtvor. Lepší pozdě než nikdy. Pořád jsem měla pocit, že něco není dokončené.

25.1.2024 v 14:31 | Karma: 34,21 | Přečteno: 2994x | Společnost

Veronika Valíková Šubová

Ruskou hlásnou troubou můžeš být už zítra třeba i ty

Ve vyhrocené diskusi o válce a míru přirovnala Alena Schillerová Markétu Pekarovou Adamovou k Marje Zacharovové, mluvčí ruského ministra zahraničí. A premiér Fiala žádá omluvu.

20.1.2024 v 18:37 | Karma: 41,18 | Přečteno: 1679x | Diskuse| Společnost

Veronika Valíková Šubová

Veřejnost má právo znát fakta o zásahu na FF UK i motivech pachatele

Hlavně si od nikoho nenechte namluvit, že nám ohled na oběti střelce z Palachova náměstí brání zjišťovat si informace a chtít po policii i politicích, aby byl případ co nejdříve objasněn a veřejnost dostatečně informována.

13.1.2024 v 12:17 | Karma: 33,69 | Přečteno: 1332x | Diskuse| Společnost
  • Počet článků 459
  • Celková karma 27,05
  • Průměrná čtenost 1715x
Češtinářka a spisovatelka, tisková mluvčí Společnosti učitelů ČJL

Knihy:

Soukromý nebe (2004)  - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.

Češtinářky 1. 9. 2022

Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.

Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. 

Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...

Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/

mail: ver.valikova@seznam.cz