Pátek 5. června 2020, svátek má Dobroslav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 5. června 2020 Dobroslav

Proč ve 21. století učit literaturu

4. 02. 2019 17:11:25
Kolik škod už natropila povinná četba a jednostranné výklady dogmatických učitelů. Věřím, že mnozí autoři by se vzbouřili, kdyby tušili, co se s jejich texty děje ve „vyučovacím procesu“.

„Odkud že přilétlo jaro, Hubáčku?“ „Prosím, z daleka.“ „Odpovídejte celou větou?“ „Jaro přilétlo z daleka.“ „Co tím chtěl básník říci?“ „Básník chtěl říci, že jaro bylo pryč a teď najednou přilítlo.“ „Kdopak by mi to vyložil lépe?“

Slavný dialog ze Študáků a kantorů jste snad poznali a možná v jisté obměně i zažili. Zoufalý češtinář se snaží vylomit ze studentů smysl básně, který sám nechápe. Když jsem po pádu totality začínala učit, slibovala jsem si, že nic podobného dělat nebudu. Že omezím životopisy autorů, seznamy děl, rozbory poezie i literární teorii a budu se studenty „džemovat“ o smyslu příběhů, souvislostech a obměnách v čase, postavách, vztazích a pocitech, jež v nás vyvolávají těžko uchopitelné obrazy básní.

Státní maturita byla spuštěna v roce 2011 a od počátku vyvolávala bouřlivé diskuse především čeština. O slozích a testech se mluví a píše často, ústní zkouška, respektive její vliv na hodiny literatury, medializaci uniká. Zatímco většina z nás si pamatuje chronologické otázky snad ještě z dob mocnářství (starší českou literaturu, obrození či ruchovce dávali se zaťatými zuby i mnozí učitelé), dnes se u maturity rozebírá jedna kniha, respektive rozumuje se nad vybranou ukázkou.

A jako dříve někteří češtináři ujížděli na Vrchlického sbírkách či trojjmenných autorech českého humanismu, dnes si libují ve vyhledávání synekdoch, synestezií a epizeuxí v překladech Shakespeara, ptají se na řeči polopřímé v Bulgakovovi a někdy i na to létající jaro či lyrický subjekt v básni. Jeden extrém byl nahrazen druhým, místo jmen a dat zamořují hodiny literatury formální rozbory a pojmy. Především kvůli nové maturitě.

Ministr školství Robert Plaga slíbil, že otevře debatu o maturitě z češtiny. Předminulou neděli v Otázkách V. Moravce naznačil, že uvažuje o variantě státem garantovaných didaktických testů, zatímco sloh a ústní zkoušení literatury by se vrátily zpět do škol. To by mnozí češtináři i studenti uvítali. Věřme, že pan ministr, tedy nebude-li odvolán, přizve k diskusi nejen politiky a školské mediální experty, ale také učitele, kteří se s chybovostí maturitního systému setkávají v praxi.

Literatura není exaktní věda

Jak tedy učit literaturu, abychom ji nezošklivili? A má smysl ji zkoušet? Vždyť každý čtenář vnímá text individuálně, s jinými zkušenostmi a pod vládou jiných emocí. Kolik škod už natropila povinná četba a jednostranné výklady dogmatických učitelů. Věřím, že mnozí autoři by se vzbouřili, kdyby tušili, co se s jejich texty děje ve „vyučovacím procesu“.

Přesto má literatura obrovský význam. Je první učebnicí etiky, psychologie, sociologie. Díky ní mladý člověk prožije mnoho osudů „nanečisto“, naučí se rozlišovat dobro a zlo, pravdu a lež, prožívá s hrdiny zkoušky i dilemata, vidí, jaká cena se platí za chybné rozhodnutí, a pochopí, že přátelství i láska nejsou na prodej.

Mnoho let češtináři na všech stupních škol koumají, jak literaturu přiblížit, dělí se o své nápady v médiích, píšou články i neotřelé učebnice, zakládají weby, čtenářské kluby, píšou blogy a vytváří prezentace. Gymnázium Jana Keplera má propracovaný systém, který boří chronologické vyučování a opírá se o žánrově/ časové bloky (groteska a absurdno; mýtus; román). Karel Lippmann z Biskupského gymnázia v Českých Budějovicích vytvořil promyšlený systém zásadních literárních témat. Hledání individuálních cest je nezbytné, dobrých učebnic je málo a světovou literaturu se budoucí učitelé češtiny na vysokých školách stále téměř neučí.

A co se osvědčilo mně? Orientace na díla výrazných osobností, široký výběr knih, společná četba i dramatizace, aktualizace textů, promyšlené otázky a diskuse se čtenáři, která mnohdy donutí ty ostatní otevřít Orwella, Austenovou či Dostojevského ze zvědavosti, nikoli z donucení. A také archetypální témata, která procházejí literaturou od antiky přes Bibli, Shakespeara až k moderním románům.

Propojme příběhy se životem

Mnozí středoškoláci se s velikým příběhem literatury setkávají naposledy v životě. Více než formální rozbory je zajímají problémy, s nimiž se hrdinové potýkají - proč Taťjana neutekla s Oněginem, jak se Valjean a Dantes vyrovnali s vězením, čím se podobají manželské krize Medey, Maryši, Nory či Kareninů a proč musí Tolkienův Frodo i Bulgakovův Mistr opustit starý svět. Při hledání souvislostí pomáhají právě stále se opakující témata (Rodiče a děti; Sourozenci; Faustovské variace; Osudová láska; Přátelství; Manželské krize; Kristovské paralely; Jedinec a moc; Učitel a žák; Lékař a pacient...). Pokud si učitel a studenti s tématem pohrají, příběhy ukážou, jak na sebe navazují, proč mají Kain i Shakespearova Kateřina obdobný důvod k řevnivosti a proč si při střetu s bezohlednou mocí podobně počínají Antigona, Kristus, Irvingův Owen Meany i McMurphy Kena Keseyho.

Literatura je zrcadlem života. Říká se, že učitel má vzbudit zájem, zažehnout jiskru. Dobrý češtinář by měl své žáky naučit literaturu nikoli znát, ale milovat. Všechno ostatní je naučí sama literatura.

Psáno pro MF DNES, 2. 2. 2019

Autor: Veronika Valíková | pondělí 4.2.2019 17:11 | karma článku: 27.12 | přečteno: 936x

Další články blogera

Veronika Valíková

Národní stát a paradoxy ruchovců a lumírovců dneška

Spory o to, zda se máme více věnovat národním zájmům, nebo se otevírat světu, nejsou nové a stejně jako budily vášně před sto padesáti lety, i dnes zbytečně rozdělují společnost. Mnohdy jen kvůli nepochopení pojmů a souvislostí.

2.6.2020 v 10:59 | Karma článku: 15.47 | Přečteno: 317 | Diskuse

Veronika Valíková

Ajťák nad zlato a Čengova choroba

Mnozí si myslí, že učitelé mají prázdniny. Naposledy jsme se tolik nového naučili po roce 1989, když začaly vycházet zakázané knihy. Teď se učíme věci, na které léta ve školním blázinci nebyl čas. Budou užitečné nám i školákům.

17.4.2020 v 17:47 | Karma článku: 17.94 | Přečteno: 517 | Diskuse

Veronika Valíková

Podivné Velikonoce

Dva dny po Květné neděli jsem přes meet, za pomoci hutné power pointové prezentace vysvětlovala kvintě události jednotlivých dní Svatého týdne, které vedly k odsouzení a ukřižování Ježíše Krista.

11.4.2020 v 8:49 | Karma článku: 23.24 | Přečteno: 743 | Diskuse

Veronika Valíková

Člověk a nakažlivá choroba - Bílá nemoc

Zavřené školy, učitelé komunikují s žáky přes internet. Knihovny a nakladatelství nabízí zdarma mnohé tituly ke stažení. Proč se tedy nepodělit o několik úkolů, které vyrábím pro své studenty a které se nejen kolegům mohou hodit.

17.3.2020 v 15:02 | Karma článku: 9.95 | Přečteno: 455 | Diskuse

Další články z rubriky Občanské aktivity

Zdenek Horner

Základní nepodmíněný příjem není rudá muleta

Je velmi zajímavé sledovat způsob reference o finském testování nepodmíněného základního příjmu. Titulky hlásají buďto krach výsledků nebo ironicky poznamenávají, že experiment činí lidi jen šťastnější.

2.6.2020 v 8:52 | Karma článku: 9.42 | Přečteno: 556 | Diskuse

Bedřich Dvořák

Musí malí živnostníci krátit tržby ? Stát by měl pomalu otevřít oči !

Po počáteční euforii devadesátých let nastalo utahování šroubů.Zavedlo se EET,různé evidence a manipulování s výší DPH. Pohyb výše DPH mezi 19 a 23 % ovlivní život každého žvivnostníka.Zavádět nějaké stanovení paušálů je pracné.

31.5.2020 v 17:31 | Karma článku: 9.64 | Přečteno: 830 | Diskuse

Luděk Peleška

Spravedlnost pro Georga Floyda?

Jenom? Spravedlnost pro všechny, nemyslíte? Více než půl století po zrušení segregace černošského obyvatelstva v USA, desítky let po zavedení pozitivní diskriminace a přesto hoří majetky, policie zatýká o sto šest? Co to?

31.5.2020 v 11:00 | Karma článku: 36.57 | Přečteno: 1534 | Diskuse

Zdenek Horner

Bude opět svoboda genocidy?

Neustále sílí hlasy volající po bezbřehé, ničím neohraničené svobodě, kterou mnohdy spojují se svatým tržním mechanismem. Bezohlednost narůstá a stává se veřejně dokonce morální normou a novodobou modlou.

29.5.2020 v 10:53 | Karma článku: 9.62 | Přečteno: 449 | Diskuse

Zdenek Horner

Nevědomost nebo lež aktéra spolku pro konání zla?

Bloger Nožička mystifikuje zdejší veřejnost svými dohady, ale možná v kontextu nutnosti konat zlo také třeba lže, aby dostal zastánce dobra do co nejhoršího světla. Je to nutné, aby bylo hůř nejen nám, ale i všem potřebným.

25.5.2020 v 20:25 | Karma článku: 14.04 | Přečteno: 840 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz