Za těch dvaatřicet let je to poprvé, kdy jsem tenhle večer totálně zasklila.
Já dnes skutečně nevím, co slavit.
Svobodu? Co je to svoboda? Mnozí si pod tím pojmem představují možnost dělat kdykoli cokoli a neohlížet se na druhé.
Čekají nás, dříve či později, další nutné lockdowny, které mnozí považují za omezení svobody. Od pondělí přísnější režim pro neočkované - už teď se proti tomu demonstruje. Zavřou se školy a vypukne vřava - část národa bude křičet, ať se zase otevřou. Očkovaní budou obviňovat neočkované z nezodpovědnosti a participaci na zahlcení nemocnic, neočkovaní očkované z nekontrolovaného přenášení nemoci.
Hanba - sláva. Vytváříme si virtuální problémy, instituce společných nepřátel, házíme na protivníky špínu, bojujeme s nimi, místo abychom se smířili s realitou. A bojovali především s pandemií.
I to je svoboda. Ale taky nekonečná hloupost...
A pak tu máme oslavu demokracie. No jistě. Takřka ve válečném stavu měníme po volbách vládu. Ta dosluhující, v demisi, nemá už zásadní vliv. Ta nová nějak stále nechce vládnout. Dnes jsme se konečně dozvěděli jména možných ministrů. Nejsou sice jmenovaní, ale pracovat by začít mohli. Zatím slyším jen kritiku těch dosluhujících.
Tahle nebezpečná hra, hledání zástupných problémů a neschopnost domluvit se, stmelit zemi proti společnému nepříteli, nás bude stát další tisíce, možná desetitisíce mrtvých.
Ano, čeká se na jmenování vlády prezidentem, ale já už na to okopávání kotníků nejsem zvědavá.
Takže, vážená pětikoalice, pokud skutečně nejste jako oni, což jste před volbami stále deklarovali, přestaňte rokovat v podpalubí a chopte se kormidla. Můžete ho chvíli držet společně s dosluhující vládou. Je to nikoli vaše právo.
Je to v téhle situaci vaše povinnost.
Věřím, že bude lépe. "Zloba, závist, zášť, strach a svár"... možná jednou pominou.
Až přestaneme hledat problémy v politicích, které nemáme rádi, a začneme je hledat u sebe.
Protože my jsme na Národní šli především kvůli svobodě myšlení. Chtěli jsme číst zakázané knihy, poslouchat zakázané písně, cestovat, svobodně volit a smět říkat, co si myslíme.
To je odkaz 17. 11. Pěkný večer všem.
PS: 17. 11. dnes neslavím. Přikládám velký článek ke třicátému výročí - jak jsem hledala seznam zbitých studentů z Národní. Byla to fuška, ale mám ho uložený.
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/17-listopad-narodni-trida-hledani-studentu.A191115_171617_domaci_mama