Čuňákova sebevražda
Ale možná, že ta loď byla od začátku nějak podivně úchylná nesnesla představu, že by v ní měl sedět nějaký chlap. A tak si nás vybrala. Kdo ví...
Ve skutečnosti se jmenovala Tučňák, ale jako se z tuňáka stal luňák a z Luňáka náš hlavní vedoucí, z naší krásné zavřené laminátky se stal Čuňák. Neptejte se proč. My s Danielou jsme byly vyhlášené slušňačky.
Zrovna jsme v oddíle procházeli nějakou krizí, co se mužských kormidelníků týkalo. Vždycky bylo lepší jet s chlapem, který uměl pořádně zabrat a dodal ustrašenému háčkovi odvahu i v nejhrůznějších peřejích, ale ta záplava malých upištěných holčiček, které s námi toho roku jely prvně na puťák, přiměla vedoucí k drastickým opatřením.
„Viktor a Tom pojedou s mrňavejma,” rozhodl Luňák. „Další mrňavý si rozeberou vedoucí - já se Štikounem vezmeme po dvou holčičkách na otevřenou kanoi, Hanka a Alena poberou prťavý chlapečky. A Dódy s Terkou to zvládnou samy, nejsou to žádný zelený salátky, je jim už patnáct.“
„Holky pojedou spolu?“ zeptal se Štikoun nedůvěřivě. „Jsme pojištěný? Zvaž to Luňáku!“
„Po třech letech už je ta loď snad bude poslouchat. A budeme jim cestou radit, Štikoune!“
Za odměnu nám dali toho Čuňáka. Nového, krásného, modrobílého.
Vůbec nikdo netušil, že je to Čuňákova první a poslední plavba. Že pod Štěkeňským jezem čeká pověstný Čuňákův ledovec.
Sedla jsem si tenkrát dozadu. Kvůli zatížení. Dódy vážila třetinu metráku i s lodním barelem.
První den jsme bezpečně dojely a utábořili se nad Štěkeňským jezem. Krásný, teplý večer, krásný, bezpečný jez. Usínaly jsme smířené se světem, s Čuňákem, s komáry i s Luňákem a Štikounem. Tajně jsme je milovaly. Tehdy ještě Dódy milovala Štikouna, proto jsme spolu mohly jet na jedné lodi.
„Pustíš mě zejtra na kormidlo?” zeptala se před spaním konverzačně.
„Až si trochu zvykneme. Musela bych ti zadek vycpat šutrama, jinak se zapíchneme do jezu,” namítla jsem celkem logicky. Dódy nic neříkala. Čuňák sladce snil svůj otavský sen. Tedy alespoň budil ten dojem, když jsme po táboráku seděli s Luňákem a Štikounem u řeky.
Ráno jsme vyrazili brzy a zostra. Blížil se další jez a temně hučel.
Možná jsem si pořádně neprotřela oči říční vodou. Možná jsem snila za denního světla o Luňákově úsměvu na dobrou noc. Možná Čuňák tohle všechno vytušil a rozhodl se řešit vše radikálně.
Ostatní lodě se houfovaly u pravé strany neprůjezdné propusti. Mířily jsme k nim. Šlajsna bublala a vůbec nevypadala přátelsky.
Ponořila jsem pádlo, odlomila záď a Dódy začala ječet. Proud rval naši krásnou a lehkou loď přímo do pekelného kotle.
Dódy vyskočila z lodi, já hned po ní. Něčí ruce nás vytáhly na betonový pilíř. U Čuňáka se zázračně zjevil Štikoun. Snažil se ho vyrvat proudu a nepříčetně řval:
„Co ste dělaly, nány blbý!“
Otava mu radostně strhla trenýrky.
Smrtelně bledý Luňák sklouzl ke Štikounovi. Čuňák se dál snažil proplout rozbitou šlajsnou. Nakonec se nechal trochu povytáhnout nad betonové pilíře a popleskat po laminátu.
Pak se vysmekl proudu i svým zachráncům, vyčítavě sebou škubl a zapíchl čumák rovnou do jezu. Skočil elegantní šipku pod traverzu.
A bylo po Čuňákovi.
Vytáhli ho na dvě půlky. Dódy utopila foťák, kapesné i rovnátka. Luňák se mnou dva dny nemluvil. Štikoun mi dva týdny nadával.
A Čuňák? Tak krátký život si nezasloužil.
Dodnes si říkám, jestli se neurazil kvůli tomu jménu
Každopádně nás s Dódy na jednu loď už nikdy neposadili. Dostaly jsme zpátky odřené, záplatované kýly a mužské kormidelníky. A naše lodě přestaly páchat sebevraždy.
Spi sladce, Čuňáku. Ať ti Otava zpívá třeba tu Řeku, co věčně hučí v klínu skal...
Veronika Valíková Šubová
Ještě slůvko o Markétce, Laře a Taťjaně...
Malý dodatek k velké aféře. Literatura je můj domov, literární postavy moji bratři a mé sestry. Píšu o tom mnoho let.
Veronika Valíková Šubová
Kdo se bojí faktů o 21. prosinci 2023
Uběhly čtyři měsíce od hrůzného masakru na pražské filosofické fakultě. Událost se vyšetřuje, prosakují informace, bují dohady...
Veronika Valíková Šubová
Jak se papež stal z církevního reformátora „chcimírem“
Kde jsou ty časy, kdy papež František rozděloval katolíky svým liberalismem a vstřícností k migrantům. To byl ještě odvážný chlapík vyznávající správné evropské hodnoty a jeho slovy se zaštiťovali všichni církevní reformátoři.
Veronika Valíková Šubová
Markétčin sen
Druhý díl Markétčina letu. Pro neznalé připomínám kapitolu Letím z Bulgakovova Mistra a Markétky, která se mojí hrdince stala inspirací. Markétka se potře Azazelovým krémem a sedá na koště...
Veronika Valíková Šubová
Markéta děkuje za péči, ale je abstinentka
Pro pana Chechtu, který mi věnoval už čtvrtý blog v řadě (zřejmě posedlost nebo tajná vášeň, třeba se s Chrčálkem poperou): Od křtu své knihy 23. 1. 2024 nepiju alkohol a mám na to svědky. Markétka je na tom stejně.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Při čelním střetu zemřela těhotná spolujezdkyně, řidička jela v protisměru
Dopravní policisté i kriminalisté stále šetří tragickou nehodu, která se stala minulý týden u...
Poslanci se rozhodli umožnit prodej některých lehčích drog, ale jen dospělým
Přímý přenos Dospělí si v Česku budou moci koupit lehké drogy jako HHC, kratom nebo konopí s nízkým obsahem THC,...
Požár v garáži způsobila baterie elektrokoloběžky, škoda dosáhla půl milionu
Čtyři jednotky hasičů musely dnes zasahovat u ranního požáru garáže v České Rybné nedaleko Proseče...
Na Chebsku vjel vlak do spadlého stromu, zaseklý kmen soupravu zvedl z kolejí
Uzavírka trati u Plesné na Chebsku, kde ve čtvrtek odpoledne v úseku mezi Velkým Luhem a Skalnou...
- Počet článků 461
- Celková karma 25,74
- Průměrná čtenost 1708x
Knihy:
Soukromý nebe (2004) - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.
Češtinářky 1. 9. 2022
Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.
Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...
Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/
mail: ver.valikova@seznam.cz
Seznam rubrik
- Kámošky
- Ženy a muži
- Časové a příležitostné
- Bezpečné místo k nadechnutí
- Porodnice a Soukromý nebe
- Škola a maturita
- Literární seminář pro oktávy
- Děti a Sešívané léto
- NEVERMORE
- Moře a další lásky
- PPP - Proti předčasným porodům
- Rodinka jak ze Shakespeara
- Taháky k maturitě
- NE! plošné střídavé péči
- Zvířátka
- Povídky