Poděkování do porodnice pod Vyšehradem (a do pražského GynCentra)
Děkuji za těch sedm měsíců hýčkání, opatrování, krmení a rozmazlování. Nikde jinde jsem se tolik nenaučila. Nikde jinde jsem nepoznala tolik dobrých lidí.
Má to jediný háček – nikdo z těch, kteří se o mně při druhém těhotenství (Jáchym) nejvíce starali, už v té slavné porodnici nepracuje. Snad má slova díků doletí i do soukromých ordinací.
Vypůjčím si k tomu ještě jeden úryvek ze Soukromýho nebe.
Často jsem se v letech naší plodné spolupráce snažila Gralovi vnutit své katastrofické scénáře a on je většinou přešel nějakou velmi stručnou a velmi sugestivní větou, jejímž úkolem bylo odpoutat pozornost od mého břicha, zejména těhotného. Já jsem říkala: “Kdyby se něco dělo…“, on odpovídal: “Nic se dít nebude.“
Postupně jsem si tolik navykla spoléhat na sílu jeho slov, že mi sloužila jako berličky, jako horolezecké skoby zatlučené ve velmi strmé skále, která se přede mnou hrozivě tyčila. A současně jsem měla dojem, že i Gral je uplácaný z kamene a že do něj mohu sama ty skoby zatloukat, aniž by to s ním nějak výrazně pohnulo. Držel se statečně a já pomalu, pomalounku šplhala výš a výš.
Jednou se mi ovšem kladívko sesmeklo a praštilo mě rovnou do kolena. V břiše mi tehdy kopal osmadvacetitýdenní Jáchym a na R 3 jsem už měla odležené dva a půl měsíce svého druhého těhotenství. Otrnulo mi. Divadelní spolek, který jsem si vyhýčkala ze svých studentů, byl tehdy ještě v plenkách a péči o něj jsem svěřila přítelkyni Johance. A několikrát denně jí telefonovala nové a nové rady a příkazy.
Pak mě jednoho dne zavolali na vyšetřovnu a Gral výmluvným gestem ukázal na gynekologické křeslo. Vzápětí bez milosti pošlapal moji čerstvě nabytou sebedůvěru.
„Čípek silně zkrácený, steh na pravé straně mírně prořezává.“
Nadiktoval sestřičce můj nález a znovu se obrátil ke mně. Výhrůžně.
„Slezte dolu!“ vybafl.
Spadla jsem z křesla a téměř nedýchala. Čaroděj se zlobil.
„Jak často běháte k telefonu?“
„Často,“ pípla jsem provinile. „Máme nějaký problémy v divadle, já tam nejsem a nikdo je nehoní a…“
„Tady je vaše divadlo!“ zahřměl Gral hrozivě a ukazovákem mi málem propíchl břicho. Přikrčila jsem se ještě víc.
„Jednou denně k telefonu! A ležet! Nebo vás přivážu!“
V mírném transu jsem dotápala na pokoj, vylezla na své netopýří lůžko a nasadila výraz čerstvě znásilněné panny. Jitka zvědavě vykoukla zpod papírů.
„Co je? Vypadáš předsmrtně?“
„On mi vynadal,“ vydechla jsem nevěřícně. „Normálně mi vynadal!“
„Gral?“ Jitka zaraženě kroutila hlavou. Taky ji začaroval.
„Jo. Seřval mě kvůli stehu! A nesmím chodit telefonovat, jen jednou denně! Až ho příště potkám, ukousnu mu nos.“
„Radši prst,“ radila Jitka nadšeně. „Ukousni mu prst! Zajímalo by mě, co by si počal gynekolog bez ukazováku na pravý ruce, Terezo.“
Jáchym se narodil uprostřed srpna, v jedenačtyřicátém týdnu těhotenství, dva dny po oficiálním termínu, v půl čtvrté v noci. Zdravé, tlusté, donošené mimino. Doktor, co měl zrovna službu, přišel až na dokončovací práce, ale mně to vůbec nevadilo, protože jsem porod po celém tom nemocničním martyriu považovala jen za nutnou a bolestnou bránu do nové, skvělé budoucnosti.
Myslila jsem si, tenkrát, že s mateřstvím ke mně konečně přichází období ničím nezkaleného štěstí. Že mě naplní tichá radost, kterou s vděčností a elegancí předám světu. Že mé oči budou zářit jako oči madon na obrazech starých mistrů.
Svět se zřítil a zavalil mě silou mé vlastní odpovědnosti. Únavy a neschopnosti. Samoty a nespokojenosti.
Byla to pěkná pecka.
Veronika Valíková Šubová
Ještě slůvko o Markétce, Laře a Taťjaně...
Malý dodatek k velké aféře. Literatura je můj domov, literární postavy moji bratři a mé sestry. Píšu o tom mnoho let.
Veronika Valíková Šubová
Kdo se bojí faktů o 21. prosinci 2023
Uběhly čtyři měsíce od hrůzného masakru na pražské filosofické fakultě. Událost se vyšetřuje, prosakují informace, bují dohady...
Veronika Valíková Šubová
Jak se papež stal z církevního reformátora „chcimírem“
Kde jsou ty časy, kdy papež František rozděloval katolíky svým liberalismem a vstřícností k migrantům. To byl ještě odvážný chlapík vyznávající správné evropské hodnoty a jeho slovy se zaštiťovali všichni církevní reformátoři.
Veronika Valíková Šubová
Markétčin sen
Druhý díl Markétčina letu. Pro neznalé připomínám kapitolu Letím z Bulgakovova Mistra a Markétky, která se mojí hrdince stala inspirací. Markétka se potře Azazelovým krémem a sedá na koště...
Veronika Valíková Šubová
Markéta děkuje za péči, ale je abstinentka
Pro pana Chechtu, který mi věnoval už čtvrtý blog v řadě (zřejmě posedlost nebo tajná vášeň, třeba se s Chrčálkem poperou): Od křtu své knihy 23. 1. 2024 nepiju alkohol a mám na to svědky. Markétka je na tom stejně.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Izraelská armáda se připravuje na ofenzivu, evakuuje část Rafáhu, píší média
Aktualizujeme Izraelská armáda v pondělí ráno zahájila evakuaci části Rafáhu na jihu Pásma Gazy před dlouho...
Začátek týdne bude oblačný s přeháňkami. Slunce se vrátí ve středu
Zataženo až oblačno vydrží na většině míst v Česku až do poloviny týdne. Česku se nevyhne ani déšť,...
Prezidentské volby v Panamě vyhrál spojenec exprezidenta odsouzeného za korupci
Prezidentské volby v Panamě vyhrál pravicový politik José Raúl Mulino, jehož kandidaturu teprve...
Test nákupu lístků na MS od překupníků. Nevyplatí se to, hokej nejspíš neuvidíte
Organizátoři i policie varují: Kupovat vstupenky na mistrovství světa v hokeji od někoho jiného než...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 461
- Celková karma 25,74
- Průměrná čtenost 1708x
Knihy:
Soukromý nebe (2004) - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.
Češtinářky 1. 9. 2022
Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.
Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...
Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/
mail: ver.valikova@seznam.cz
Seznam rubrik
- Kámošky
- Ženy a muži
- Časové a příležitostné
- Bezpečné místo k nadechnutí
- Porodnice a Soukromý nebe
- Škola a maturita
- Literární seminář pro oktávy
- Děti a Sešívané léto
- NEVERMORE
- Moře a další lásky
- PPP - Proti předčasným porodům
- Rodinka jak ze Shakespeara
- Taháky k maturitě
- NE! plošné střídavé péči
- Zvířátka
- Povídky