Výlet s Cermatem o půlstoletí zpátky

Věším na blog svou pondělní glosu z MF DNES, týká se didaktických testů. Přichází období maturit, budu tedy jako loni informovat o všem podstatném.

Týden maturitních didaktických testů přichází každoročně po 1. máji, letos už poosmé. Pomiňme jejich nesmyslný název (didaktika je věda o pedagogických metodách), vynechejme testy z matematiky a cizích jazyků (na jazyky mnoho stížností nebývá, na matematiku se jich sneslo nejvíce v roce 2012) a soustřeďme se na testy z češtiny, o nichž se pravidelně diskutuje.

Od počátku státní maturity se didaktické testy zlepšily. Zmizely úlohy interpretační (je báseň o lásce, o věčnosti, nebo o slonech?), nahradily je otázky na porozumění textu. Náročnější pojmy bývají vysvětleny a nejednoznačné otázky s více možnými odpověďmi se v poslední době dařilo téměř eliminovat. Přesto neúspěšnost u testu z češtiny v poslední době narůstá zhruba o 1,5 % ročně. Loni na jaře se už množství propadlíků zastavilo pod 10 % a Cermat vysoké číslo zdůvodňoval tím, že maturanti nacvičovali na minulé testy a nepřipravovali se na celé spektrum učiva. Existuje ale i jiné vysvětlení. Náročnost testů se od jara 2013 (zavedení jedné úrovně) každoročně mírně zvyšuje, ačkoli to Cermat popírá.

Zásadním ztěžujícím prvkem je délka textů, s nimiž maturanti pracují. Zatímco v roce 2013 se v testu objevily dva středně dlouhé texty, v roce 2017 čtyři velmi dlouhé plus jeden obrazný sonet. Studenti jsou nuceni texty číst i vícekrát, hledat odpovědi, počítat či opravovat slova, což je připraví o čas. Druhým problémem je stále větší odklon od jazykové praxe (pravopis, interpunkce, stylistická přesnost) a příklon k teorii.  Zatímco v testu z roku 2013 se v počtu 32 úloh objevilo tak 5-7 úkolů, při nichž studenti pracovali s náročnějšími pojmy, teoretickými znalostmi a abstrakcí, v roce 2017 bylo takových úloh v testu zhruba 15, tedy téměř polovina.

Preferování teorie, pojmů i abstraktního uvažování o jazyce se promítá i do přijímacích zkoušek z češtiny na SŠ, tvořených podle stejného klíče. Navíc se v jedné sadě úloh pro osmiletá gymnázia opět objevila otázka, na niž jsou dvě možné odpovědi, což Cermat zjistil dodatečně. Snad se konečně začne mluvit o vlivu takto nastavených testů na výuku češtiny. Pokud chce stát studenty důsledně testovat, měl by hlídat, zda prověřované znalosti odpovídají požadavkům doby, nejsou zatíženy zbytečnými pojmy a nevracejí žáky a učitele o půlstoletí nazpět.      

Psáno pro MF DNES, 30. 4. 2018

• Škola a maturita