Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Třicet let let od smrti Karla Kryla

Včera mi vyšel delší článek o Karlu Krylovi v MF Dnes, visí na idnes Premium. Ale hodně se toho do něj nevešlo, proto přidávám pár střípků do mozaiky. KK byl určitě písničkář a básník, který nejvíc ovlivnil moje dospívání.

Poprvé jsem Krylovy písně skutečně slyšela na schůzkách vodáckého oddílu Vlnka, který patřil pod Pionýra, ale nikdy jsme tam na krku neměli rudé šátky. Náš vedoucí měl přezdívku Jestřáb a včera po vyjití článku mi psal, že ji jako kluk přijímal, aniž by o té Foglarově věděl. Ale když jsem ho ve dvanácti poznala, měl už pětadvacetiletý vysokoškolák jasno. Jeho pověstné etapové hry na vodáckých putovních táborech z Foglarových knih vycházely. 

Jestřába jsme všechny v oddílu milovaly, já určitě nejvíc. V šestnácti letech jsem za ním chodila do prázdné víkendové klubovny hrát šachy. Psal se rok 1982 a já jsem se zamilovala do Karla Plíhala, protože měl stejně zlaté vlasy jako Jestřáb, který mi pořád cpal nějakého Nohavicu. Ale když jsem vedle něj mohla sedět u ohně, hlavu opřenou o jeho široké rameno,  a zpívat Karavanu mraků nebo Morituri te salutant, tetelila jsem se štěstím.

To už jsem chodila na gympl a v naší humanitní třídě studovalo hned několik básníků. Ten nejslavnější si dnes říká Raven, vydává CD a zpívá v Semaforu, nazpíval i moderní verze Krylových písní. Bez nich se samozřejmě neobešel žádný mejdan ani školní výlet. Ravenova Salome mi zní v uších možná častěji než Krylova.

Ravena milovaly dvě třetiny spolužaček, ale já jsem dávala přednost jednomu budoucímu docentovi, který na kytaru hrál občas také a měl jasnější názory. Na básníky jsem nikdy moc nebyla. Tedy na živé básníky. S výjimkou Seiferta, jehož jsme samozřejmě milovali kolektivně.

Na VŠ hrál Krylovy písně bývalý ředitel rozhlasu, dnes vážený šéf jiné známé instituce. Toho jsem samozřejmě také milovala (pravda, těch úžasných spolužáků na fildě bylo více, jmenovat je všechny nemohu), ale nakonec jsem si vzala jeho kamaráda ze sousedního domu, který k němu přišel na oslavu narozenin. Myslím, že Ježura v té chvíli hrál Anděla, ale možná to byl Král a klaun. Dávno tomu.

Pak přišel Listopad 89, Národní, stávka a balkón Melantrichu, kde Kryl zpíval s Gottem. Byl to jeden z nejkrásnějších revolučních dní. Pamatuji si koncert na fakultě, první rozhovory, kupování desek i Kníšky KK. Požehnaný čas.

Potom jsem začala učit, cpala do sebe hory knih, které vycházely, přišlo těhotenství, pět měsíců na špalcích v Nábřežní a porod Chuma, při němž mi v uších znělo CD Karla Plíhala. A také Pavla Dobeše. Písně Karla Kryla byly pro takový účel trochu ponuré.

Karel Kryl zemřel šest měsíců po narození Jáchyma. Měla jsem tehdy poporodní depresi, protože mi chyběly diazepam, Nábřežní, a jeden tamní Čaroděj, začínalo mé monotematické nohavicovské období, které trvá dodnes, a Krylova smrt přišla jako blesk z čistého nebe. Bylo mi to hrozně líto, vůbec jsem tenkrát nerozuměla jeho posledním písním a rozhovorům. Až v pozdějším věku jsem začínala více a více chápat...

Kvůli včerejšímu článku o Karlu Krylovi jsem toho pročetla, viděla a slyšela opravdu hodně. Články z netu, koncert z Wroclavi v září 89, Koncert pro všechny slušný lidi, prosinec 89, hodně rozhovorů a klipů k písním mnoha písničkářů, většinu Krylových alb pro připomenutí, Krylovy rozhovory i Ostrov pokladů, Houdova nového Nohavicu i Švehlova Magora, oprášila jsem i Žantovského Havla, Vodňanské Vodu, která hoří a starší texty Terezy Boučkové. Kníšku KK mi někdo ukradl. 

Ale vy si především pusťte Krylovy písně. Taková vzpomínka básníka potěší nejvíc. A že ten šrumec od výročí úmrtí až k nedožitým osmdesátinám 12. 4. bude sledovat ze Spisovatelského nebe, tím jsem si jistá.

Sedne si s Karlem Hašlerem u piva a proberou politiku a holky. A možná si s námi i zazpívá.

KOMENTÁŘ: Krylovo polistopadové varování jsme zahodili, ale on už tehdy věděl.

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/karel-kryl-hudba-basnik-s-kytarou-vyroci-smrt-koncert-umeni.A240303_162736_domaci_krd

 

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Veronika Valíková Šubová | neděle 3.3.2024 20:41 | karma článku: 32,66 | přečteno: 1082x
  • Další články autora

Veronika Valíková Šubová

Pravidla randění podle babiček

Nějak mi ty sexuální kauzy a skandály celebrit posledních let nejdou na rozum. Zdá se to jenom mně, že se některé slečny chovají značně rizikově?

7.5.2024 v 21:13 | Karma: 22,71 | Přečteno: 411x | Diskuse| Společnost

Veronika Valíková Šubová

Ještě slůvko o Markétce, Laře a Taťjaně...

Malý dodatek k velké aféře. Literatura je můj domov, literární postavy moji bratři a mé sestry. Píšu o tom mnoho let.

25.4.2024 v 12:50 | Karma: 18,31 | Přečteno: 663x | Poezie a próza

Veronika Valíková Šubová

Kdo se bojí faktů o 21. prosinci 2023

Uběhly čtyři měsíce od hrůzného masakru na pražské filosofické fakultě. Událost se vyšetřuje, prosakují informace, bují dohady...

21.4.2024 v 13:40 | Karma: 34,40 | Přečteno: 1346x | Politika

Veronika Valíková Šubová

Jak se papež stal z církevního reformátora „chcimírem“

Kde jsou ty časy, kdy papež František rozděloval katolíky svým liberalismem a vstřícností k migrantům. To byl ještě odvážný chlapík vyznávající správné evropské hodnoty a jeho slovy se zaštiťovali všichni církevní reformátoři.

6.4.2024 v 20:11 | Karma: 33,13 | Přečteno: 897x | Společnost

Veronika Valíková Šubová

Markétčin sen

Druhý díl Markétčina letu. Pro neznalé připomínám kapitolu Letím z Bulgakovova Mistra a Markétky, která se mojí hrdince stala inspirací. Markétka se potře Azazelovým krémem a sedá na koště...

5.4.2024 v 13:10 | Karma: 18,35 | Přečteno: 503x | Poezie a próza
  • Nejčtenější

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve

6. května 2024  15:47,  aktualizováno  7.5

Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...

Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další

4. května 2024  17:40,  aktualizováno  21:09

Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...

Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů

4. května 2024

Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...

Rusko útočilo desítkami střel a dronů, poškodilo tři ukrajinské elektrárny

8. května 2024  7:09,  aktualizováno  8:30

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu více než 50 střel a 20 dronů, uvedl ukrajinský prezident...

Jedenáctý nejteplejší měsíc v řadě. Duben opět trhal historické rekordy

8. května 2024  7:44

Letošní duben se jako 11. měsíc v řadě stal nejteplejším v historii měření. Podle meteorologické...

Kácíš? Pak sázej či plať. Novela zákona zpřísní podmínky kácení stromů

8. května 2024

Premium Pokuta až milion pro jednotlivce, až dvacet milionů pro firmu. Tedy desetkrát víc než nyní. Takové...

Padlého rudoarmějce oplakali u Rudolfina. Jenže ho zabili sami Sověti

8. května 2024

Seriál Je to snad nejslavnější fotografie z květnového osvobození Prahy a dlouho se věřilo, že Georgij...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 462
  • Celková karma 25,46
  • Průměrná čtenost 1704x
Češtinářka a spisovatelka, tisková mluvčí Společnosti učitelů ČJL

Knihy:

Soukromý nebe (2004)  - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.

Češtinářky 1. 9. 2022

Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.

Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. 

Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...

Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/

mail: ver.valikova@seznam.cz