Vážená paní Valíková,

vzpomněla jsem si na Vás při sledování posledního pořadu 168 hodin na ČT1. Jedna reportáž referovala o studentovi, mimořádně talentovaném matematikovi, který kvůli svému handicapu není schopen udělat maturitu z češtiny. Škola se mu snaží pomoci, ale přes Cermat zřejmě nejede vlak. A tak společnost bude přicházet o o nadané jedince a vítězit bude opět průměr.

Trochu škodolibě mě napadlo, jestli Cermat nemá obavy, že bez S.K. Neumanna by lidé nevěděli, kdo byl hrdý Budžes, nebo ještě hůř, třeba se v Cermaru domnívají, že verše někdejšího anarchisty SKN "Budeme pokorným hnojem, /a pak nechť vzkvétá z něho/ rod podle učení tvého, ó Moskvo!", se budou zase hodit :-)))).

Ale vážně. Máme doma studenta 2. ročníku technického lycea; matematika bez problémů, jazyk český pohroma; a tak se naše úvahy ubírají podobným směrem, jako ty Vaše, paní Valíková. (A to jsme rodina čtenářů s bohatou knihovnou.)

Nesouhlasím s názorem, že státní maturita by měla být stejná pro všechny typy škol. Proč by budoucí zdravotní sestra měla mít stejný rozsah znalostí z matematiky jako student mat-fyz? Proč by stavební projektant měl mít stejné znalosti jazyka českého, jako student filozofické fakulty? Před zavedením jednotné školy, která se neprávem hází na Z. Nejedlého, tu přece existovala celá škála gymnázií - klasických, reálných a k tomu další odborné školy, typu průmyslovek, zdravotnických či uměleckých škol.

V USA už od základky mohou žáci zvolit školu, která je připraví na akademickou dráhu nebo na reálný život.

Mimochodem, v řadě vyspělých zemích, jako např. ve Švédsku, maturitu neznají, k přijetí na vysokou školu stačí konečné vysvědčení ze střední. A přesto mladí Švédové úspěšně studují na prestižní univerzitách v Anglii nebo USA.

Maturita je zkouška s určitým kreditem a dokládá jistou míru obecné vzdělanosti.

Vaše příspěvky jsou demagogické. Úroveň znalostí studenta FF se od úrovně studenta stavební fakulty liší na vysokoškolské, nikoli středoškolské úrovni.

A technické lyceum - již jsem zde psala (nějak to zmizelo), že sama mám maturitu z roku 1990 na strojní průmyslovce (dnes technické lyceum) a znalosti z ČJ mám bohatší než dnešní gymnazisté.

Státní zkoušku z angličtiny také skládáte pod nějakými kritérii, nechápu proč by se toto nemělo týkat rodného jazyka.

Tak nějak selským rozumem chápu (nejsem středoškolský učitel), že pokud nebudou maturity státní, bude si je každá škola dělat po svém, lesy na papír se budou kácet nadále, jen dodavatelské firmy nebudou závislé na rozhodnutí státního úředníka nýbrž ředitele té které školy..... A taktéž náročnost a z toho vycházející úroveň té zkoušky bude naprosto v dikci té které školy. Pro svou mladší dceru (starší již maturitu má) bych chtěla maturitu s nějakým kreditem. Ne tu, co si můžu téměř bez námahy opatřit na nějaké škole, která si vytvoří svá vlastní (a protože placená od kusu) nízká kritéria. Tímto způsobem se již úroveň maturit snížila od roku 1990 na úroveň tehdejších učňovských zkoušek. Zato teď máme spoustu bakalářů, kteří nemají znalosti ani jako maturanti z roku 1990.

Přečetl jsem si článek i zajímavou diskusi a nerad bych se pokoušel nějak vám i vašim "kolegům" odborně sekundovat (jsem pedagog amatér; právě se chystám na středoškolská studia se čtvrtým děťátkem), ale nad aspekty středoškolské literatury jsem se zamýšlel z pochopitelných důvodů mnohokrát. Kdybych měl dělat nějaké výběry autorů a děl pro dnešní gymnazisty, byl bych bezradný. V literatuře starověku a středověku bych asi našel nějakou shodu, ale co dál? Koho ano, koho ne a podle jakých kritérii? Jsem poznamenaný dobou, ve které jsem sám studoval a jistě bych měl obavu, abych podvědomě nepreferoval ty tehdy nežádoucí autory. Chápu z tohoto principu, že někdo nechce z Nezvala a SKN udělat naopak zakázané autory a módní čtené autory upřednostnit před klasiky. Je to asi fakt těžké. Se svými dcerami jsem to měl a mám naopak snadné, jsou náruživé čtenářky a schroustaly, byť někdy s komentáři, skoro vše, co jsem jim předhodil, ale jak udělat výběr pro ty děti, které prakticky nečtou?

Myslím, že nelze udělat výběr ke všeobecné spokojenosti, protože nelze udělat výběr ani ke spokojenosti vlastní. Ale lze se o to pokoušet tím, že se o tom bude neustále diskutovat.

Možná nedělat výběry... ale máte pravdu, je to těžké.

Ano a ještě jste pominula Bhagavadhítu, Chajamovy Rubajaty a Tribúnovou sútru šestého patriarchy, aby teda ten výčet literatury byl aspoň trochu světový a vybalancovaný i z ekumenického hlediska.

Hm. A Korán.

Pokud má maturita mít nějaký status, nechápu proč by studenti průmyslovek a učňovských škol neměli mít stejné znalosti jako žáci gymnázií. Sama jsem maturovala na strojní průmyslovce, učila mne ovšem paní profesorka, která z politických důvodů byla odejita z filozofické fakulty. Dávala důraz na národní obrození a po 25 letech mi svěřila, že pokud jsem u ní měla jedničku, musela jsem skutečně něco umět. Nechápu proč by to dnešní maturanti umět neměli. Maturita je už tak dost devalvovaná.

Nic proti obrození (v dějepise), ale když nepočítám Tomana a lesní pannu, první čtenářský zážitek mi tu přichází s Erbenem. Maturita z ČJL není devalvovaná - má špatný systém. A to se nám časem vymstí.

Paní kolegyně, jak jistě víte, nejsem češtinář a mohu se samozřejmě mýlit, ale mně tento Váš dnešní blog přijde tak trochu jako mnoho povyku pro nic. Když si totiž člověk na internetu najde zadání některého z dřívějších didaktických testů (např. ten letošní je možno nalézt zde: http://www.novamaturita.cz/zadani-pisemnych-zkousek-1404038149.html), tak zjistí, že převážná většina otázek je v ČJL zaměřena na porozumění psanému textu, případně pak hledání pravopisných či syntaktických chyb v textu. Na znalost konkrétních autorů a jejich děl jsou v testu obvykle 2-3 otázky z celkového počtu přibližně 30. Takže ta realita není tak zlá, jak to čtenářům ve svém blogu líčíte.

P. S. Cermat tímto nehájím (za řadu jiných věcí určitě kritiku zaslouží) a ani nemám s touto organizací vůbec nic společného (tak jak jsem byl kdysi některými podezírán ).

Pane kolego, chtěl jste, abych vysvětlila, proč je seznam špatný. To jsem udělala. Platí pouze rok. Ale uvědomte si, že podobných dokumentů vyplodí tým pro ČJL několik do roka. V kontextu změn, kterými maturita z ČJL prošla od roku 2012, je to dosti zásadní dokument - už proto, že ovlivní i skladbu celoškolních četeb. Další problémy jsem naznačila ve zmíněném blogu, podrobnosti najdete v ostatních článcích. Chápu, že nejste češtinář. Ale moje osmnáctiletá dcera, septimánka, přišla nedávno ze školy a křičela: "Tak příběh prý není u knih důležitý - máme hledat jazykové prostředky." Moji loňští sextáni, které už bohužel neučím, hlásí podobnou zkušenost. Navíc mají potíže s četbou, protože je tendence seznamy zužovat a přizpůsobovat průměru, který všichni četli. Učitelé si zvyknou na vše. Ale rodiče by měli být informováni.

Jste sice moc hezká, ale svobodné a demokratické školství, prosím, raději nezmiňujte. Potřebujeme školství kvalitní! Občas si přečtu nějakou diplomovou, nebo bakalářskou práci, občas esej, trochu častěji narazím na "novinářský" výplod. Co je všem autorům vlastní? Neznalost elementární gramatiky. Vaši žáci třeba jednou diplomky napíší bez hrubek, ale většina těch, co vylezli z popřevratového školství trpí naprostým nedostatkem znalostí české gramatiky (já vím, u přijímacího pohovoru v zahraniční firmě to nepotřebují), totální neznalostí historických faktů i absencí všeobecného rozhledu. Překypují zato sebevědomím. Ještě jsem ale nenarazil na jedinou diplomovou, ročníkovou, či bakalářskou práci, kde by nebyly závažné gramatické a stylistické chyby. U inženýrů bych to zkousl, ale u humanitních oborů mne to šokuje. To samé v psaných médiích. Všichni spoléhají na automatické opravy textu, budiž. Ale už na prvním stupni ZDŠ nás učili, že si po sobě máme napsané přečíst a případné chyby opravit. O tom dnešní pisálci asi neslyšeli. Jinak by nebyly články plné překlepů, hrubek, vynechaných, nebo naopak opakovaných slov. Ve světle toho je diskutabilní "seznam" jen taková legrácka. Chápu, že se Vám líbí někdo jiný, než CERMATU, ale tak to holt chodí. Mně taky chybí třeba Majerová, Pujmanová, Řezáč - vysoce cenění za první republiky. A naopak bych se obešel bez některých disidentských a emigrantských "hvězd". Chápu ale, že doba si to prostě žádá a nyní jsou zase na indexu jiní autoři, než před třiceti lety. Jen ta zmínka o Magorovi mne trochu nadzvedla. Měl by tam být třeba Mikulášek - a plným právem, ale Jirous? To jste si po sobě asi text nepřečetla, co?

P.S. Omluvte případné gramatické a stylistické nedokonalosti - to víte, studoval jsem za totality, maturoval z ruštiny a matematiky (tenkrát to nikomu nebylo divné) a s vysokou školou jsem se v polovině studia rozžehnal.

Jirous je skvělý básník. Potvrzeno i kritiky. Howgh.

A proto soudím, že nejlepší učebnicí české literatury je dvoudílný Blahynka.