Po roce 1990 jsem se domníval, že se naše školství, tedy výuka ve školách orientuje na odkazy našich velikánů. Především na J.A.Komenského. Měl skvělé závěry:

"Kdonedbá být vyučován, toho budeš marně vyučovati, dokud u nějneprobudíš vřelý zájem o učení"

Na tu otázku tam byly špatné odpovědi. Mělo tam být: Připadají vám podobné tradice nesmyslné? Připadají vám účastníci tohoto příběhu duševně nemocní? Koho byste poslali do vězení?

Já nevím, mě pobuřuje ledacos, ale tato maturitní otázka vůbec ne. Student si při ní uvědomí, jak odporný je islám, který ubije v člověku touhu po životě

Při odpovědích nemá student moc času přemýšlet o hloubce myšlenky. Když se o zabíjení stále mluví jako "o chlebě", ubíjí se v mládeži cit. Rozum a vůli mají, ale v tomto světě plném techniky je absence citu. Slovy smrt, zabíjení, krev apod. určitě v nich neprobudíme touhu po lásce a porozumění.

Celkom mi nie je jasne, ci kritizujete pritomnost nabozenstva vo vyuke, alebo naopak myslienku, ze by tam pritomne byt nemalo. Alebo ze by tam byt nemalo len ak sa jedna o nabozenstvo islamske, lebo u nas je "krestanska kultura".

Kazdopadne jedna vec je vyuka k nabozenstvu a ina vec je vyuka o nabozenstve.

Ta prva podla mna nema co na skolach hladat, a to ani volitelne, ci uz je to islam, krestanstvo, alebo pre mna za mna samanizmus. Videl som otazky na testoch z katechizmu na Slovensku: "popis, akym sposobom ta Jezis miluje". Dakujem, za moje dane toto deckam nikto do hlavy pchat nebude. Odhliadnuc od toho, ze ja by som na danu otazku asi napisal "oralne prostrednictvom svojich sluzobnikov"

Vyuka o nabozenstvach ako fenomene pozorovanom zvonka (religionistika) je naopak jasnou sucastou dejepisu alebo literatury.

A co sa tyka Khaleda Hosseiniho, tak clovek co si precita jeho diela o zverstvach radikalov v Afganistane, vratane tohto, rozhodne k islamu konvertovat nebude. Zaroven krasne opisuje ine stranky miestnej kultury, ktora si presla vselicim a nestoji odjakziva cela na islamskom fundamentalizme, ako si zvyknu ludia mysliet u nas. Dielo Vam srdecne odporucam, to docitate a budete to mat chut citat cele odznova...len nesmiete mat slaby zaludok. Ten pan si v mojich ociach zasluzi nobelovku za literaturu!

Dobrý den, chystám se na to.

Nemám nic proti textu a jeho rozboru v hodinách. Domnívám se však, že tento druh otázek (interpretace textu spojená s emocemi) nepatří do maturitního testu. Pěkný večer.

Souhlas s článkem. To by byl jiný povyk, kdyby byla ukázka třeba z nějakého nacistického dílka, optikou nacistické ideologie.

Jedná se literární dílo, které prostě je v nějakém prostředí. To přece není žádná propagace. Stejně jako Bídníci nejsou propagací Francie devatenáctého století.

Podle otázky z literatury soudíte, že škola není sekulární ?

Nesoudím. Ptám se. Pěkný večer.

Zajimalo by mě, kdo z vás nebo z vašich dětí se u maturity setkali s podobnou otázkou tak cca před 10,20,30,40 lety? Já ne, moje děti také ne, tak proč se podobné otázky vyskytuji až v poslední době? Kdo se chce komu zalíbit? nebo proč jsou někteří učitelé tak uvedomeli, že nacvicuji v hodinách modleni na kobercich?

Pan Policky minusuje, aniž by sdělil, s čím nesouhlasí?

Myslím, že je trochu omezené dělit literaturu způsobem jak to děláte vy autorko. Doufám, že snad neučíte. Osobně si myslím, že maturitné otázky by měli obsahovat úryvky textů z knih, které tvoří doporučenou četbu, protože jinak může text vytržený z kontextu působit právě takto, jak to popisujete i když se otázka netýkala specificky náboženské normy, ale pouze pochopení psaného slova. Je text z knížky, která je doporučenou četbou? Já o tomhle již nemám přehled. Pokud ano, tak se bavíme o ničem a vy paní autorko zneužíváte svou pozici k vyvolávání vášní mezi méně informovanými.

Kdyby to bylo z doporučené četby, tak to by bylo skandální.

Opravdu náboženství do škol nepatří?

Ne, nepatří. Myšleno ve smyslu povinné či nepovinné náboženské výuky. Tu mohou věřící pro své děti provozovat mimoškolně ve svých církevních prostorech.

Jak potom máme vysvětlovat velká literární díla evropské kultury?

Právě jako součást historie a kultury. Typicky Vánoce - slaví je všichni (s vyjímkou např. Jehovistů), křesťané je berou jako náboženské svátky, jako vzpomínku na narození spasitele. Ateisté jako svátek klidu a rodinné pohody spojené s obdarováním nejbližších.

Nevidím nic špatného na tom, když učitel v hodině vysvětlí co znamenají Velikonoce pro křesťany, ramadán pro muslimy či šabat pro židy. Ale výuka upravené historie, podle toho o jaké náboženství jde a jak se to kterému náboženství hodí, ta nemá na státní škole co dělat.

Proč by se mělo učit o ramadánu? Kultů na světě je bezpočet a právě tento zde nemá co dělat.