Napsala jste to hezky. Nelíbí se mí fanatismus a přepjatost....Tedy jak u některých praktikujících křesťanů (zejména katolíkú), hraničící až z bigotností, tak i přepjatost a neústupnost ateistů, kteří se zase prosazují opačným směrem - a navíc i kritikou, a zasměšňováním těch, co věří... Poznání, ale i víra, jsou záležitosití ryze osobní, záležitostí vlastního rozhodnutí... Je třeba to tolerovat.. Ale zase - není třeba podle několika článků v blozích činit ukvapené závěry. Říká se, že "papír snese všechno " - a já dodávám, že zrovna tak internet... Šťastný nový rok Vám přeji.

Můj vztah k náboženství jsem myslím popsal v blogu Tátova mše.

Já vím, tati. My na moři také každou neděli mši nestihneme. Ale když do nějakého vyhřátého italského kostela zajdeme, je to krása...

Mimochodem, mně babiččino brblání, že jsme všichni, včetně tebe, pěkní pohani, nijak neuškodilo. Naopak. Ona a strejda Stáňa mi v dětství ukázali, že se v kostele nemusím bát. A mohla jsem si vybrat.

Veroniko, díky za článek. Když jsem tu začínal, dost jsem si jako "pastor" užil. Časem se to ale zklidnilo. Ti, co chtěli v diskuzích urážet, odešli, když jsem se s nimi nepřel.

Díky své praxi vím, že Ti, co mají potřebu útočit a urážet (ať už ateisté křesťany, křesťané ateisty, nebo jen tak), mají svůj osobní problém nebo mindrák a cítí se být tou opačnou možností ohroženi. Proto pak útočí.

Člověk, který žije podle svého přesvědčení, v souladu se svým svědomím, nemá potřebu dokazovat, že má pravdu. Spíše se chce o svou pravdu a o svůj pohled sdílet. A k tomu je tu i prostor na blogu.

Přeji Vám i všem, kteří o to stojí, Boží požehnání a ochranu po celý rok. A těším se na Vaše další články.

Děkuji.

Útoky? Mě přijde že se právě naopak rozmohlo to, že je křesťanem asi každý...

Jakkoli mi často pijete krev, jakkoli vás mám často za pomatence a trolla, děkuji za v tom nejlepším slova smyslu sluníčkové vyjádření a máte ode mne jedno bezvýznamné plus.

Vážená paní Valíková, na rozdíl od vás nevěřím v existenci nějaké všemocné a poznatelné božské bytosti, ale uvědomuji si, že má nevíra je vlastně vírou svého druhu, protože ani pro její neexistenci nemám dost důkazů. Vlastně žádné. A z opravdové víry v Boha, ať už je to Hospodin, Kristus, Alláh, Budha či někdo jiný, z víry, která přináší věřícím naději a útěchu a která je vede k respektování jiných věřících a dodržování elementárních zásad lidského kononí, jsem si nikdy neutahoval a nikdy jsem na ni neútočil. Co mě ovšem irituje je chování některých církevních prelátů a věrolomnost a hamižnost církví jako takových. Neřekl snad Ježíš Kristus, že snáze projde velbloud uchem jehly než boháč do království nebeského? A nestály církve za většinou válek minulosti? Takže pokud jste měla ve svém - jako obvykle velmi dobře napsaném - článku na mysli i mne, musím se jemně ohradit. Ne, do náboženství a víry se opravdu nenavážím Ale jinak

Ne, pane Čejko, vás jsem na mysli určitě neměla. A děkuji .

............