Diskuse

Opravdu tu chceme nové Pavlíky Morozovy?

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
JN

J14o97s49e46f 91N52i17k67l

16. 8. 2019 17:12

R^

13 0
možnosti
zavřít
Foto

M57i60r66k31a 29P25a27n63t40l47í81k52o83v79á

16. 8. 2019 18:57

Nedovedu si představit, že bych se sama, nebo moje dětí (i vnuci) nějak hanlivě vyjadřovali o starých lidech. Ve škole, která byla zaměřena nejen na výuku, ale i na etiku, jsme zpaměti odříkávali Nerudovu báseň Dědova mísa. Proč asi? A také jsme měli ve staré čítance krátkou povídku o dědečkovi, který sadí jablůňku a vnuk se ho ptá, proč stromek sadí, když se jablíček už sám sotva dočká." Já je už trhat nebudu, ale ty, chlapče"- na to děda... Dnešní neúcta ke starým lidem bolí, úcta ke stáří by měla být součástí kultury každého národa. I v Desateru se praví "cti otce svého i matku svou..."- a jistě to není myšleno jen na vlastní příbuzné. Tehdy jsme Desatero B.p. odříkávali všichni. Ta neúcta (nevychovanost) mě mrzí nejen nejen na herečku A. Geislerovou, ale i na vzdělanou režisérku O. Sommerovou... (Ta se prý vyjádřila podobně). Na tu ale víc. Ilustrovanou povídku Pavlík Morozov jsem četla jako dítě, a byla jsem zděšena... Udat otce? Díky za Váš článek, paní učitelko Valíková. VR^

27 0
možnosti
zavřít

Veronika Valíková Šubová

  • Počet článků 461
  • Celková karma 25,69
  • Průměrná čtenost 1708x
Češtinářka a spisovatelka, tisková mluvčí Společnosti učitelů ČJL

Knihy:

Soukromý nebe (2004)  - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.

Češtinářky 1. 9. 2022

Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.

Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. 

Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...

Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/

mail: ver.valikova@seznam.cz

 

Seznam rubrik

Nepřehlédněte